Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Uvádíme zde hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na hvězdárně v měsíci ZÁŘÍ od počátku měření až po současnost - zpracované do grafů.
Na prvním obrázku je graf průměrných měsíčních teplot. Každý bod znázorňuje průměrnou teplotu za měsíc srpen (tj. součet průměrných denních teplot dělený 30 (počtem dní)) pro jeden daný rok - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:
Graf 1 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné měsíční teploty
Z obrázku je patrné, že během sledovaného období dochází ke změnám. Rozdíl mezi "nejteplejším" a "nejchladnějším" zářím je 10,0 °C. Je také vidět, že průměrná zářiová teplota roste - tečkovaná přímka. Pro vážnější závěry bychom však potřebovali delší řadu měření.
"Nejchladnějším" zářím, ve vztahu k průměrné teplotě, bylo září roku 2004 s teplotou 6,1 °C, "nejteplejším" v letech 1975 a 1999 s teplotou 16,1 °C.
Průměrná teplota má jistou vypovídající hodnotu, nic nám ovšem neříká o průběhu počasí během měsíce. Stejná může být například pro měsíc, kdy byly velké výkyvy (několik dnů byl mráz, ale také potom nadprůměrné teploty) a pro měsíc, kdy teplotní výkyvy byly malé a teploty jen mírné. Průměrné hodnoty zahlazují vliv extrémů.
Proto uvádíme dále i další údaje o naměřených teplotách - minima, maxima, ...
V dalším obrázku si můžeme porovnat hodnoty a jejich vývoj pro extrémy denních průměrů. Červený bod znázorňuje den s maximální průměrnou denní teplotou pro září v daném roce, modrý bod den s průměrnou denní teplotou mimimální pro dané září - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:
Graf 2 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné denní teploty
Průměrná denní teplota je vypočítána jako součet teplot změřených v měřicích termínech (7, 14 a 21 hodin místního SEČ), přičemž hodnota ve 21 hodin se bere dvakrát, děleno 4.
Zde však žádný trend nepozorujeme (tečkované čáry).
Nejchladnějším zařijovým dnem bylo 17. 9. 2004 s průměrnou denní teplotou -0,6 °C a nejteplejším 17. 9. 2016 s průměrnou denní teplotou 24,8 °C. Rozdíl průměrných teplot těchto extrémních dnů je 25,4 °C.
Zde už je dobře vidět, které září docházelo k velkým výkyvům a změnám teplot (např. v roce 1970 - rozdíl 17,6 °C) a kde byly výkyvy malé a teploty se příliš neměnily (např. v roce 1992 - rozdíl jen 7,8 °C).
Následující obrázek nám ukazuje průběh maximálních hodnot teplot (maximální teplota se měří od 21 hodin předešlého dne do 21 hodin daného dne, ve 2 m) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 3 (zdroj dat: ČHMÚ) - maximální teploty
Opět je vidět, že u hodnot maximální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. I zde je patrný stoupající trend.
Nejvyšší zářijová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 30. 9. 1996 a její hodnota je 32,9 °C. Tropické dny (30 °C a více) se v září vyskytují již zřídka. Jedná se o 9 tropických dnů v 7 letech - 1973, 1975, 2003, 2011, 2012, 2015 a 2019, tedy převážně v poslední době.
Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 3, ale doplněný o minima maximálních hodnot (modrá křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 4 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy maximálních teplot
Zde upozorníme jen na 25. 9. 1995, kdy teplota nevystoupila za celý den nad 6,8 °C.
Dále je uveden průběh minimálních hodnot teplot (měřených ve 2 m nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 5 (zdroj dat: ČHMÚ) - minimální teploty
Opět je vidět, že u hodnot minimální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. Stoupající trend je opět dobře patrný.
Nejnižší zářijová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 29. 9. 1970 a jeho hodnota je -2,2 °C. V září se již vyskytují dny, kdy teplota ve 2 m nad zemí klesne pod bod mrazu (0 °C), tzv. mrazové deny. Celkem jsme zaznamenali 13 mrazových dní v 8 letech - 1957, 1970, 1972, 1973, 1977, 1986, 2000 a 2002.
Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 5, ale doplněný o maxima minimálních hodnot (červená křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 6 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy minimálních teplot
Zde opět upozorníme jen na 30. 9. 1991, kdy za celý den neklesla teplota pod 19,2 °C.
Pro úplnost ještě uvádíme průběh přízemních minimálních hodnot teplot (měřených v 5 cm nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 7 (zdroj dat: ČHMÚ) - přízemní minimální teploty
Dlouhodobý trend u přízemních minimálních teplot je opět stoupající. Je vidět, že se v září vyskytují běžně přízemní mrazíky. Nejnižší přízemní teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 25. 9. 1977 a jeho hodnota dosáhla -5,3 °C.
Kromě výše uvedených teplot a jejich průběhů nám davají určitou informaci o počasí v daném období i počty dnů, kdy teploty dosahovaly určitých hodnot. Rozeznáváme dny - tropické, letní, mrazové, ledové a arktické. Počty těchto dnů i s jejich definicí uvádíme na následujících 5 obrázcích (kliknutím na zvolený obrázek jej můžete zvětšit):
Z grafů s počty dnů je vidět, že se tropické dny i v září vyskytují. Zvýšený výskyt zaznamenáváme v posledních 20 letech. V letech 2011 a 2015 vystoupala teplota nad 30 °C ve 2 dnech. V dalších 5 letech se objevil pouze 1 tropický den za celý měsíc.
Letní dny jsou v září běžným jevem. Od počátku měření se vyskytlo 14 roků se zářím bez letního dne. Nejvíce letních dnů bylo v roce 2016 s počtem 13 dnů.
Dny, kdy byl mráz (mrazové dny), se vyskytly v 8 letech. Nejvíce mrazových dní jsme zaznamenali v roce 1970, celkem 4.
Ledový den (kdy teplota během dne je stále pod 0 °C) se v září za celé období měření nevyskytl.
Arktický den (kdy je teplota po celý den pod -10 °C) se v září za celé období měření nevyskytl.
Graf 13 znázorňuje měsíční úhrny srážek - kapalné i pevné ("vodní hodnota") dohromady, tj. celkové množství spadlých srážek za měsíc. Množství srážek se udává v milimetrech (= litrech/m2) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 13 (zdroj dat: ČHMÚ) - srážkové úhrny
V průběhu let dochází k docela velkým výkyvům. Trend je klesající. Nejvíce srážek spadlo v září 2007 a to 207,9 mm. Nejméně v září 1959 jen 2,9 mm. Nejvíce srážek za jeden den 86,7 mm spadlo 6. 9. 2007.
Dále uvádíme počty dní se srážkami - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 14 (zdroj dat: ČHMÚ) - počty dní se srážkami
Nejvíce dnů se srážkami (kdy spadlo i neměřitelné množství srážek) 27 se vyskytlo 1996, nejméně 6 dnů v letech 1969 a 1982.
Za celou dobu měření se v září vyskytl jeden den, kdy by padal sníh - 30. 9. 1995. Sníh však do měřicího termínu roztál.
Poslední dva grafy ztvárňují vývoj oblačnosti a délky slunečního svitu v průběhu let - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 15 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrná oblačnost
Graf 16 (zdroj dat: ČHMÚ) - sluneční svit
Na první pohled je průběh obou grafů opačný, což by se dalo i očekávat. Při zvýšené oblačnosti je méně slunečního svitu a obráceně. Graf 15 znázorňuje průměrné měsíční pokrytí oblačností - jednotky jsou v desetinách oblohy (0/10 - jasno, 10/10 - zataženo).
Výrazný trend v změně množství oblačnosti v září není patrný. Září s nejdelším slunečním svitem 217,9 hodiny jsme zaznamenali v roce 2006. Oproti tomu srpen s nejkratší dobou slunečního svitu byl zaznamenán v roce 1996 se svitem jen 55,1 hodin.
autor: Petr Zelený