Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Meteorologie » Souhrn dat od roku 1957 » Srpnové počasí a jeho změny od roku 1957

Srpnové počasí a jeho změny od roku 1957

Uvádíme zde hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na hvězdárně v měsíci SRPNU od počátku měření až po současnost - zpracované do grafů.

 

Průměrné teploty - měsíční

Na prvním obrázku je graf průměrných měsíčních teplot. Každý bod znázorňuje průměrnou teplotu za měsíc srpen (tj. součet průměrných denních teplot dělený 31 (počtem dní)) pro jeden daný rok - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:

Graf 1 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné měsíční teploty

Z obrázku je patrné, že během sledovaného období dochází ke změnám. Rozdíl mezi "nejteplejším" a "nejchladnějším" srpnem je 8,2 °C. Je také vidět, že průměrná srpnová teplota roste - tečkovaná přímka. Pro vážnější závěry bychom však potřebovali delší řadu měření.

"Nejchladnějším" srpnem, ve vztahu k průměrné teplotě, byl srpen roku 1976 s teplotou 14,3 °C, "nejteplejším" v roce 1992 s teplotou 22,5 °C.

Průměrná teplota má jistou vypovídající hodnotu, nic nám ovšem neříká o průběhu počasí během měsíce. Stejná může být například pro měsíc, kdy byly velké výkyvy (několik dnů byl mráz, ale také potom nadprůměrné teploty) a pro měsíc, kdy teplotní výkyvy byly malé a teploty jen mírné. Průměrné hodnoty zahlazují vliv extrémů.

Proto uvádíme dále i další údaje o naměřených teplotách - minima, maxima, ...

 

Průměrné teploty - denní

V dalším obrázku si můžeme porovnat hodnoty a jejich vývoj pro extrémy denních průměrů. Červený bod znázorňuje den s maximální průměrnou denní teplotou pro srpen v daném roce, modrý bod den s průměrnou denní teplotou mimimální pro daný srpen - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:

Graf 2 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné denní teploty

Průměrná denní teplota je vypočítána jako součet teplot změřených v měřicích termínech (7, 14 a 21 hodin místního SEČ), přičemž hodnota ve 21 hodin se bere dvakrát, děleno 4.

I zde je patrný stoupající trend (tečkované čáry).

Nejchladnějším srpnovým dnem byl 30. 8. 1995 s průměrnou denní teplotou 9,0 °C a nejteplejším 29. 8. 1992 s průměrnou denní teplotou 29,3 °C. Rozdíl průměrných teplot těchto extrémních dnů je 20,3 °C.

Zde už je dobře vidět, který srpen docházelo k velkým výkyvům a změnám teplot (např. v roce 2018 - rozdíl 16,1 °C) a kde byly výkyvy malé a teploty se příliš neměnily (např. v roce 2002 - rozdíl jen 5,7 °C).

 

Maximální teploty

Následující obrázek nám ukazuje průběh maximálních hodnot teplot (maximální teplota se měří od 21 hodin předešlého dne do 21 hodin daného dne, ve 2 m) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 3 (zdroj dat: ČHMÚ) - maximální teploty

Opět je vidět, že u hodnot maximální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. I zde je patrný stoupající trend.

Nejvyšší nejen srpnová teplota, ale nejvyšší naměřená teplota na naší stanici a tedy absolutní teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 2krát 8. 8. 2013 a 9. 8. 2015 a jeho hodnota je 36,6 °C. Tzv. "supertropické" dny (35 °C a více) se vyskytly v 6 letech (v závorce jsou počty dnů) - 1992(3), 1994(2), 2012(1), 2013(2), 2015(4) a 2017(3). Tropické dny (30 °C a více) se v srpnu vyskytují běžně - více v posledních 35 letech.

 

Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 3, ale doplněný o minima maximálních hodnot (modrá křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 4 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy maximálních teplot

Zde upozorníme jen na 29. 8. 1995, kdy teplota nevystoupila za celý den nad 11,3 °C.

 

Minimální teploty

Dále je uveden průběh minimálních hodnot teplot (měřených ve 2 m nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 5 (zdroj dat: ČHMÚ) - minimální teploty

Opět je vidět, že u hodnot minimální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. Stoupající trend je opět dobře patrný.

Nejnižší srpnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 24. 8. 1964 a jeho hodnota je 2,7 °C. Od doby měření se zatím nevyskytl žádný srpnový den, kdy by teplota ve 2 m nad zemí klesla pod bod mrazu (nebyl zaznamenán mrazový den).

 

Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 5, ale doplněný o maxima minimálních hodnot (červená křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 6 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy minimálních teplot

Zde opět upozorníme jen na 2. 8. 2017, kdy za celý den neklesla teplota pod 22,1 °C.

 

Přízemní minimální teploty

Pro úplnost ještě uvádíme průběh přízemních minimálních hodnot teplot (měřených v 5 cm nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 7 (zdroj dat: ČHMÚ) - přízemní minimální teploty

Dlouhodobý trend u přízemních minimálních teplot je opět stoupající. Je vidět, že se v srpnu se již vyskytly přízemní mrazíky, dokonce 2x - v letech 1964 a 1976, kdy byla nejnižší přízemní teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 23. 8. 1976 a jeho hodnota je těsně nad nulou -2,0 °C.

 

Počty dnů v daném rozmezí teplot

Kromě výše uvedených teplot a jejich průběhů nám davají určitou informaci o počasí v daném období i počty dnů, kdy teploty dosahovaly určitých hodnot. Rozeznáváme dny - tropické, letní, mrazové, ledové a arktické. Počty těchto dnů i s jejich definicí uvádíme na následujících 5 obrázcích (kliknutím na zvolený obrázek jej můžete zvětšit):

Graf 8 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet tropických dní

(den kdy teplota dosáhne nebo je větší než 30 °C)

(Tmax ≥ 30 °C)

 

Graf 9 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet letních dní

(den kdy teplota dosáhne nebo je větší než 25 °C)

(Tmax ≥ 25 °C)

 

Graf 10 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet mrazových dní

(den kdy teplota klesne pod 0 °C; je mráz)

(Tmin < 0 °C)

za dobu měření nebyl v srpnu ani 1 mrazový den

Graf 11 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet ledových dní

(den kdy je teplota po celý den pod 0 °C)

(Tmax < 0 °C)

za dobu měření nebyl v srpnu ani 1 ledový den

Graf 12 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet arktických dní

(den kdy teplota nevystoupí nad -10 °C)

(Tmax ≤ -10 °C)

za dobu měření nebyl v srpnu ani 1 arktický den

Z grafů s počty dnů je vidět, že se tropické dny v srpnu běžně vyskytují. Zvýšený výskyt zaznamenáváme v posledních 35 letech. V roce 1993 vystoupala teplota nad 30 °C dokonce v 19 dnech. Během 22 let se během srpna nevyskytl žádný tropický den.

Letní dny v srpnu jsou běžným jevem. Od počátku měření se nevyskytl jediný rok se srpnem bez letního dne. Nejvíce letních dnů bylo v roce 1992 s počtem 28 dnů. Nejméně letních dnů jsme zaznamenli v dvou letech 1968 a 1972, kdy byly pouze 3.

Dny, kdy byl mráz (mrazové dny), se zatím nevyskytl.Vyskytly se pouze ve 2 letech přízemní mrazíky (měřeno ve výšce 5 cm nad zemí).

Ledový den (kdy teplota během dne je stále pod 0 °C) se v srpnu za celé období měření nevyskytl.

Arktický den (kdy je teplota po celý den pod -10 °C) se v srpnu za celé období měření nevyskytl.

 

Srážky

Graf 13 znázorňuje měsíční úhrny srážek - kapalné i pevné ("vodní hodnota") dohromady, tj. celkové množství spadlých srážek za měsíc. Množství srážek se udává v milimetrech (= litrech/m2) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 13 (zdroj dat: ČHMÚ) - srážkové úhrny

V průběhu let dochází k docela velkým výkyvům. Trend je klesající. Nejvíce srážek spadlo v srpnu 1977 a to 244,1 mm. Nejméně v srpnu 1992 jen 9,8 mm. Nejvíce srážek za jeden den 71,5 mm spadlo 4. 8. 1967.

Dále uvádíme počty dní se srážkami - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 14 (zdroj dat: ČHMÚ) - počty dní se srážkami

Nejvíce dnů se srážkami (kdy spadlo i neměřitelné množství srážek) 23 se vyskytlo 2003, nejméně 3 dny v roce 1992.

 

Nově napadlý sníh a sněhová pokrývka

Za celou dobu měření se v srpnu nevyskytly dny, kdy by padal sníh.

 

Oblačnost, sluneční svit

 

Poslední dva grafy ztvárňují vývoj oblačnosti a délky slunečního svitu v průběhu let - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 15 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrná oblačnost

Graf 16 (zdroj dat: ČHMÚ) - sluneční svit

Na první pohled je průběh obou grafů opačný, což by se dalo i očekávat. Při zvýšené oblačnosti je méně slunečního svitu a obráceně. Graf 15 znázorňuje průměrné měsíční pokrytí oblačností - jednotky jsou v desetinách oblohy (0/10 - jasno, 10/10 - zataženo).

Množství oblačnosti v srpnu během let postupně klesá a doba slunečního svitu roste. Srpen s nejdelším slunečním svitem 326,3 hodiny jsme zaznamenali v roce 2003. Oproti tomu srpen s nejkratší dobou slunečního svitu byl zaznamenán v roce 2012 se svitem jen 60,1 hodin (jen od 22. do 31. 8.) - do 21. 8. 2012 bylo odpojeno čidlo kvůli rekonstrukci střechy.

 

autor: Petr Zelený


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies