S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Uvádíme zde hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na hvězdárně v měsíci ČERVNU od počátku měření až po současnost - zpracované do grafů.
Na prvním obrázku je graf průměrných měsíčních teplot. Každý bod znázorňuje průměrnou teplotu za měsíc červen (tj. součet průměrných denních teplot dělený 30 (počtem dní)) pro jeden daný rok - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:
Graf 1 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné měsíční teploty
Z obrázku je patrné, že během sledovaného období dochází ke změnám. Rozdíl mezi "nejteplejším" a "nejchladnějším" červnem je 7,8 °C. Je také vidět, že průměrná červnová teplota roste - tečkovaná přímka. Pro vážnější závěry bychom však potřebovali delší řadu měření.
"Nejchladnějším" červnem, ve vztahu k průměrné teplotě, byl červen roku 1985 s teplotou 13,4 °C, "nejteplejším" v roce 2019 s teplotou 21,2 °C.
Průměrná teplota má jistou vypovídající hodnotu, nic nám ovšem neříká o průběhu počasí během měsíce. Stejná může být například pro měsíc, kdy byly velké výkyvy (několik dnů byl mráz, ale také potom nadprůměrné teploty) a pro měsíc, kdy teplotní výkyvy byly malé a teploty jen mírné. Průměrné hodnoty zahlazují vliv extrémů.
Proto uvádíme dále i další údaje o naměřených teplotách - minima, maxima, ...
V dalším obrázku si můžeme porovnat hodnoty a jejich vývoj pro extrémy denních průměrů. Červený bod znázorňuje den s maximální průměrnou denní teplotou pro červen v daném roce, modrý bod den s průměrnou denní teplotou mimimální pro daný červen - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:
Graf 2 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné denní teploty
Průměrná denní teplota je vypočítána jako součet teplot změřených v měřicích termínech (7, 14 a 21 hodin místního SEČ), přičemž hodnota ve 21 hodin se bere dvakrát, děleno 4.
I zde je patrný stoupající trend (tečkované čáry).
Nejchladnějším červnovým dnem byl 1. 6. 1962 s průměrnou denní teplotou 4,6 °C a nejteplejším 7. 6. 1998 s průměrnou denní teplotou 27,9 °C. Rozdíl průměrných teplot těchto extrémních dnů je 23,3 °C!
Zde už je dobře vidět, který červen docházelo k velkým výkyvům a změnám teplot (např. v roce 1962 - rozdíl 18,6 °C) a kde byly výkyvy malé a teploty se příliš neměnily (např. v roce 2004 - rozdíl jen cca 8,4 °C).
Následující obrázek nám ukazuje průběh maximálních hodnot teplot (maximální teplota se měří od 21 hodin předešlého dne do 21 hodin daného dne, ve 2 m) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 3 (zdroj dat: ČHMÚ) - maximální teploty
Opět je vidět, že u hodnot maximální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. I zde je patrný stoupající trend.
Nejvyšší červnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 25. 6. 2016 a jeho hodnota je 35,1 °C a jedná se o tzv. "supertropický" den (35 °C a více). Tropické dny (30 °C a více) nejsou v červnu již žádnou výjimkou, hlavně poslední dobou (od roku 2010 se vždy nějaký najde).
Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 3, ale doplněný o minima maximálních hodnot (modrá křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 4 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy maximálních teplot
Zde upozorníme jen na 2. 6. 1975, kdy teplota nevystoupila za celý den nad 7,1 °C.
Dále je uveden průběh minimálních hodnot teplot (měřených ve 2 m nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 5 (zdroj dat: ČHMÚ) - minimální teploty
Opět je vidět, že u hodnot minimální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. Stoupající trend je opět dobře patrný.
Nejnižší červnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 2. 6. 1977 a jeho hodnota je těsně nad nulou 0,4 °C. Od doby měření se zatím nevyskytl žádný červnový den, kdy by teplota ve 2 m nad zemí klesla pod bod mrazu (nebyl zaznamenán mrazový den).
Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 6, ale doplněný o maxima minimálních hodnot (červená křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 6 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy minimálních teplot
Zde opět upozorníme jen na 22. 6. 2000, kdy za celý den neklesla teplota pod 22,9 °C.
Pro úplnost ještě uvádíme průběh přízemních minimálních hodnot teplot (měřených v 5 cm nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 7 (zdroj dat: ČHMÚ) - přízemní minimální teploty
Dlouhodobý trend u přízemních minimálních teplot je opět stoupající. Je vidět, že se i v červnu vyskytují přízemní mrazíky (v 10 letech).
Nejnižší červnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen ve dvou dnech a to 3. 6. 1963 a 12. 6. 1984 a jeho hodnota je -2,2 °C.
Kromě výše uvedených teplot a jejich průběhů nám davají určitou informaci o počasí v daném období i počty dnů, kdy teploty dosahovaly určitých hodnot. Rozeznáváme dny - tropické, letní, mrazové, ledové a arktické. Počty těchto dnů i s jejich definicí uvádíme na následujících 5 obrázcích (kliknutím na zvolený obrázek jej můžete zvětšit):
Z grafů s počty dnů je vidět, že se v červnu běžně vyskytují tropické dny. Vyskytly se celkem v 30 letech. Přitom za posledních 25 roků v 20 letech. V roce 2019 vystoupala teplota nad 30 °C dokonce 7x.
Letní dny v červnu jsou běžným jevem. Od počátku měření se nevyskytl jediný rok s červnem bez letního dne. Nejvíce letních dnů bylo v roce 2019 s počtem 25 dnů. V roce 1974 jsme zaznamenli pouze 1 letní den.
Dny, kdy byl mráz (mrazové dny), se zatím nevyskytl. V 10 letech se vyskytly pouze přízemní mrazíky (měřeno ve výšce 5 cm nad zemí).
Ledový den (kdy teplota během dne je stále pod 0 °C) se v červnu za celé období měření nevyskytl.
Arktický den (kdy je teplota po celý den pod -10 °C) se v červnu za celé období měření nevyskytl.
Graf 13 znázorňuje měsíční úhrny srážek - kapalné i pevné ("vodní hodnota") dohromady, tj. celkové množství spadlých srážek za měsíc. Množství srážek se udává v milimetrech (= litrech/m2) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 13 (zdroj dat: ČHMÚ) - srážkové úhrny
V průběhu let dochází k docela velkým výkyvům. Trend je klesající. Nejvíce srážek spadlo v červnu 1968 a to 201,9 mm, nejméně v červnu 2003 jen 15,9 mm. Nejvíce srážek za jeden den 66,2 mm spadlo 27. 6. 1982.
Dále uvádíme počty dní se srážkami - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 14 (zdroj dat: ČHMÚ) - počty dní se srážkami
Nejvíce dnů se srážkami (kdy spadlo i neměřitelné množství srážek) 25 se vyskytlo v roce 2004, nejméně dnů 7 v letech 2019 a 2021.
Za celou dobu měření se v červnu nevyskytly dny, kdy by padal sníh.
Poslední dva grafy ztvárňují vývoj oblačnosti a délky slunečního svitu v průběhu let - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 15 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrná oblačnost
Graf 16 (zdroj dat: ČHMÚ) - sluneční svit
Na první pohled je průběh obou grafů opačný, což by se dalo i očekávat. Při zvýšené oblačnosti je méně slunečního svitu a obráceně. Graf 15 znázorňuje průměrné měsíční pokrytí oblačností - jednotky jsou v desetinách oblohy (0/10 - jasno, 10/10 - zataženo).
Množství oblačnosti v červnu během let postupně klesá a doba slunečního svitu roste. Červen s nejdelším slunečním svitem 317,0 hodiny jsme zaznamenali v roce 2003. Oproti tomu červen s nejkratší dobou slunečního svitu byl zaznamenán v roce 2012 se svitem jen 44,7 hodin (jen od 1. do 14. 6.) - od 15. 6. 2012 bylo odpojeno čidlo kvůli rekonstrukci střechy.
autor: Petr Zelený