Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Meteorologie » Souhrn dat od roku 1957 » Březnové počasí a jeho změny od roku 1957

Březnové počasí a jeho změny od roku 1957

Uvádíme zde hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na hvězdárně v měsíci BŘEZNU od počátku měření až po současnost - zpracované do grafů.

 

Průměrné teploty - měsíční

Na prvním obrázku je graf průměrných měsíčních teplot. Každý bod znázorňuje průměrnou teplotu za měsíc březen (tj. součet průměrných denních teplot dělený 31 (počtem dní)) pro jeden daný rok - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:

Graf 1 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné měsíční teploty

Z obrázku je patrné, že během sledovaného období, dochází k poměrně velkým změnám. Rozdíl mezi "nejteplejším" a "nejchladnějším" březnem je 9,4 °C. Je také vidět, že průměrná březnová teplota pomalu roste - tečkovaná přímka. Pro vážnější závěry bychom však potřebovali delší řadu měření.

"Nejchladnějším" březnem, ve vztahu k průměrné teplotě, byl březen roku 1987 s teplotou -2,3 °C, "nejteplejším" v roce 2014 s teplotou 7,1 °C.

Průměrná teplota má jistou vypovídající hodnotu, nic nám ovšem neříká o průběhu počasí během měsíce. Stejná může být například pro měsíc, kdy byly velké výkyvy (několik dnů byl tuhý mráz, ale také potom nadprůměrné teploty) a pro měsíc, kdy teplotní výkyvy byly malé a teploty jen mírné. Průměrné hodnoty zahlazují vliv extrémů.

Proto uvádíme dále i další údaje o naměřených teplotách - minima, maxima, ...

 

Průměrné teploty - denní

V dalším obrázku si můžeme porovnat hodnoty a jejich vývoj pro extrémy denních průměrů. Červený bod znázorňuje den s maximální průměrnou denní teplotou pro březen v daném roce, modrý bod den s průměrnou denní teplotou mimimální pro daný březen - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:

Graf 2 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné denní teploty

Průměrná denní teplota je vypočítána jako součet teplot změřených v měřicích termínech (7, 14 a 21 hodin místního SEČ), přičemž hodnota ve 21 hodin se bere dvakrát, děleno 4.

Z obrázku vidíme, že u minimálních hodnot jsou výkyvy mnohem větší než u maximálních. Dále i zde je patrný stoupající trend (tečkované čáry), u minimálních hodnot je růst větší.

Nejchladnějším březnovým dnem byl 5. 3. 1971 s průměrnou denní teplotou -14,0 °C a nejteplejším 21. 3. 2014 s průměrnou denní teplotou 15,5 °C.

Zde už je dobře vidět, který březen docházelo k velkým výkyvům a změnám teplot (např. v roce 1971 - rozdíl 29 °C) a kde byly výkyvy malé a teploty se příliš neměnily (např. v roce 2019 - rozdíl jen cca 6 °C).

 

Maximální teploty

Následují obrázek nám ukazuje průběh maximálních hodnot teplot (maximální teplota se měří od 21 hodin předešlého dne do 21 hodin daného dne, ve 2 m) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 3 (zdroj dat: ČHMÚ) - maximální teploty

Opět je vidět, že u hodnot maximální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. I zde je patrný stoupající trend.

Nejvyšší březnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 21. 3. 1974 a jeho hodnota je 22,9 °C.

 

Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 3, ale doplněný o minima maximálních hodnot (modrá křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 4 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy maximálních teplot

Zde upozorníme jen na 5. 3. 1971, kdy za celý den nevystoupila teplota nad -11,6 °C.

 

Minimální teploty

Dále je uveden průběh minimálních hodnot teplot (měřených ve 2 m nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 5 (zdroj dat: ČHMÚ) - minimální teploty

Opět je vidět, že u hodnot minimální teploty v průběhu let dochází ke značným výkyvům. I zde je patrný stoupající trend.

Nejnižší březnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 1. 3. 1963 a jeho hodnota je -24,1 °C (jen 2,3 °C nad hodnotou absolutního rekordu z 7. 1. 1985).

 

Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 6, ale doplněný o maxima minimálních hodnot (červená křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 6 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy minimálních teplot

Zde opět upozorníme jen na 31. 3. 1981, kdy za celý den neklesla teplota pod 11,6 °C.

 

Přízemní minimální teploty

Pro úplnost ještě uvádíme průběh přízemních minimálních hodnot teplot (měřených v 5 cm nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 7 (zdroj dat: ČHMÚ) - přízemní minimální teploty

Nejnižší březnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen opět 1. 3. 1963 (jako v případě minimální teploty ve 2 m) a jeho hodnota je -27,0 °C.

 

Počty dnů v daném rozmezí teplot

Kromě výše uvedených teplot a jejich průběhů nám davají určitou informaci o počasí v daném období i počty dnů, kdy teploty dosahovaly určitých hodnot. Rozeznáváme dny - tropické, letní, mrazové, ledové a arktické. Počty těchto dnů i s jejich definicí uvádíme na následujících 5 obrázcích (kliknutím na zvolený obrázek jej můžete zvětšit):

Graf 8 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet tropických dní

(den kdy teplota dosáhne nebo je větší než 30 °C)

(Tmax ≥ 30 °C)

za dobu měření nebyl v březnu ani 1 tropický den

Graf 9 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet letních dní

(den kdy teplota dosáhne nebo je větší než 25 °C)

(Tmax ≥ 25 °C)

za dobu měření nebyl v březnu ani 1 letní den

Graf 10 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet mrazových dní

(den kdy teplota klesne pod 0 °C; je mráz)

(Tmin < 0 °C)

 

Graf 11 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet ledových dní

(den kdy je teplota po celý den pod 0 °C)

(Tmax < 0 °C)

Graf 12 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet arktických dní

(den kdy teplota nevystoupí nad -10 °C)

(Tmax ≤ -10 °C)

za dobu měření se vyskytly v březnu 2 arktické dny

Z grafů s počty dnů je vidět, že ani v březnu se zatím žádný rok nevyskytl, podle očekávání, ani jeden letní den (natož tropický).

Dny, kdy byl mráz (mrazové dny), se vyskytly každý rok. V roce 1996 bylo v březnu 28 dní, kdy se vyskytl mráz (bylo "pod nulou"). Březen s nejmenším počtem mrazových dnů byl v roce 1991 s počtem 5 dní.

Počet ledových dnů (kdy teplota během dne je stále pod 0 °C) bylo nejvíce v roce 1987 o počtu 14 dnů. V 35 letech se v březnu nevyskytl žádný ledový den.

Arktické dny (kdy je teplota po celý den pod -10 °C) se za celé období více než 60 let vyskytly pouze 2 dny v roce 1971.

 

Srážky

Graf 13 znázorňuje měsíční úhrny srážek - kapalné i pevné ("vodní hodnota") dohromady, tj. celkové množství spadlých srážek za měsíc. Množství srážek se udává v milimetrech (= litrech/m2) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 13 (zdroj dat: ČHMÚ) - srážkové úhrny

V průběhu let dochází k docela velkým výkyvům. V poslední době je monožství spadlých srážek spíše podprůměrné. Nejvíce srážek spadlo v březnu 2009 a to 110,7 mm, nejméně v březnu 1974 jen 5,2 mm. Nejvíce srážek za jeden den 30,3 mm spadlo 8. 3. 1959.

Dále uvádíme počty dní se srážkami - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 14 (zdroj dat: ČHMÚ) - počty dní se srážkami

Nejvíce dnů se srážkami (kdy spadlo i neměřitelné množství srážek) 28 se vyskytlo v roce 2009, nejméně 5 v roce 2014.

 

Nově napadlý sníh

Další dva grafy se týkají nově napadaného sněhu. V prvním množství celkem napadaného sněhu za celý měsíc a ve druhém počet dnů, kdy padal sníh - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 15 (zdroj dat: ČHMÚ) - celkové monožství nově napadlého sněhu

Nejvíce sněhu za celý měsíc napadlo v roce 1993, celých 72 cm. V 11 letech nenapadla v březnu žádná sněhová pokrývka nebo jen poprašek nebo sníh do měřicího termínu roztál. Největší vrstva sněhu, která napadla za jediný den, 28. 3. 1993 měla tloušťku 30 cm!

 

Graf 16 (zdroj dat: ČHMÚ) - počet dní, kdy padal sníh

V roce 1988 bylo v březnu 18 dní, kdy padal sníh. V letech 1989, 1991, 2014 a 2019 sníh nepadal vůbec.

 

Sněhová pokrývka

Následují dva grafy se týkají sněhové pokrývky. V prvním je uvedena maximální výška sněhové pokrývky v březnu daného roku a ve druhém počet dnů se sněhovou pokrývkou (počítáme i dny jen s popraškem, tedy do 0,5 cm a nesouvislou sněhovou pokrývkou)  - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 17 (zdroj dat: ČHMÚ) - celková sněhová pokrývka

Maximální březnová sněhová pokrývka o výšce 53 cm byla naměřena 8. 3. 2005. Žádná sněhová pokrývka, poprašek nebo nesouvislá pokrývka byly zaznamenány ve 12 letech.

 

Graf 18 (zdroj dat: ČHMÚ) - počet dní se sněhovou pokrývkou

Celý měsíc se sněhovou pokrývkou (souvislou, nesouvislou nebo popraškem) nebyl od začátku pozorování zaznamenán. V roce 1996 byla sněhová pokrývka po dobu 30 dní. V 8 letech (1972, 1989,1991, 2007, 2011, 2014, 2017 a 2019) v březnu nebyla žádná sněhová pokrývka.

 

Oblačnost, sluneční svit

Poslední dva grafy ztvárňují vývoj oblačnosti a délky slunečního svitu v průběhu let - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 19 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrná oblačnost

Graf 20 (zdroj dat: ČHMÚ) - sluneční svit

Na první pohled je průběh obou grafů opačný, což by se dalo i očekávat. Při zvýšené oblačnosti je méně slunečního svitu a obráceně. Graf 19 znázorňuje průměrné měsíční pokrytí oblačností - jednotky jsou v desetinách oblohy (0/10 - jasno, 10/10 - zataženo).

Výrazně nejnižší hodnota pokrytí oblačností 5/10 pochází z roku 2011 a tomu odpovídá i měsíc s nejdelším slunečním svitem 180,0 hodiny. Oproti tomu březen s nejkratší dobou slunečního svitu byl zaznamenán v roce 2009 se svitem pouze 42,2 hodin.

 

autor: Petr Zelený


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies