Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Uvádíme zde hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na hvězdárně v měsíci BŘEZNU od počátku měření až po současnost - zpracované do grafů.
Na prvním obrázku je graf průměrných měsíčních teplot. Každý bod znázorňuje průměrnou teplotu za měsíc březen (tj. součet průměrných denních teplot dělený 31 (počtem dní)) pro jeden daný rok - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:
Graf 1 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné měsíční teploty
Z obrázku je patrné, že během sledovaného období, dochází k poměrně velkým změnám. Rozdíl mezi "nejteplejším" a "nejchladnějším" březnem je 10,2 °C. Je také vidět, že průměrná březnová teplota pomalu roste - tečkovaná přímka. Pro vážnější závěry bychom však potřebovali delší řadu měření.
"Nejchladnějším" březnem, ve vztahu k průměrné teplotě, byl březen roku 1987 s teplotou -2,3 °C, "nejteplejším" v roce letošním 2024 s teplotou 7,9 °C.
Průměrná teplota má jistou vypovídající hodnotu, nic nám ovšem neříká o průběhu počasí během měsíce. Stejná může být například pro měsíc, kdy byly velké výkyvy (několik dnů byl tuhý mráz, ale také potom nadprůměrné teploty) a pro měsíc, kdy teplotní výkyvy byly malé a teploty jen mírné. Průměrné hodnoty zahlazují vliv extrémů.
Proto uvádíme dále i další údaje o naměřených teplotách - minima, maxima, ...
V dalším obrázku si můžeme porovnat hodnoty a jejich vývoj pro extrémy denních průměrů. Červený bod znázorňuje den s maximální průměrnou denní teplotou pro březen v daném roce, modrý bod den s průměrnou denní teplotou mimimální pro daný březen - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:
Graf 2 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné denní teploty
Průměrná denní teplota je vypočítána jako součet teplot změřených v měřicích termínech (7, 14 a 21 hodin místního SEČ), přičemž hodnota ve 21 hodin se bere dvakrát, děleno 4.
Z obrázku vidíme, že u minimálních hodnot jsou výkyvy mnohem větší než u maximálních. Dále i zde je patrný stoupající trend (tečkované čáry), u minimálních hodnot je růst větší.
Nejchladnějším březnovým dnem byl 5. 3. 1971 s průměrnou denní teplotou -14,0 °C a nejteplejším 31. 3. 2024 s průměrnou denní teplotou 17,5 °C. Minulý rekord z 21. 3. 2014 byl letos překonán o 2,0 °C!
Zde už je dobře vidět, který březen docházelo k velkým výkyvům a změnám teplot (např. v roce 1971 - rozdíl 29 °C) a kde byly výkyvy malé a teploty se příliš neměnily (např. v roce 2019 - rozdíl jen cca 6 °C).
Následují obrázek nám ukazuje průběh maximálních hodnot teplot (maximální teplota se měří od 21 hodin předešlého dne do 21 hodin daného dne, ve 2 m) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 3 (zdroj dat: ČHMÚ) - maximální teploty
Opět je vidět, že u hodnot maximální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. I zde je patrný stoupající trend.
Nejvyšší březnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 21. 3. 1974 a jeho hodnota je 22,9 °C.
Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 3, ale doplněný o minima maximálních hodnot (modrá křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 4 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy maximálních teplot
Zde upozorníme jen na 5. 3. 1971, kdy za celý den nevystoupila teplota nad -11,6 °C.
Dále je uveden průběh minimálních hodnot teplot (měřených ve 2 m nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 5 (zdroj dat: ČHMÚ) - minimální teploty
Opět je vidět, že u hodnot minimální teploty v průběhu let dochází ke značným výkyvům. I zde je patrný stoupající trend.
Nejnižší březnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 1. 3. 1963 a jeho hodnota je -24,1 °C (jen 2,3 °C nad hodnotou absolutního rekordu z 7. 1. 1985).
Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 6, ale doplněný o maxima minimálních hodnot (červená křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 6 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy minimálních teplot
Zde opět upozorníme jen na letošní neděli 31. 3. 2024, kdy za celý den neklesla teplota pod 14,1 °C.
Pro úplnost ještě uvádíme průběh přízemních minimálních hodnot teplot (měřených v 5 cm nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 7 (zdroj dat: ČHMÚ) - přízemní minimální teploty
Nejnižší březnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen opět 1. 3. 1963 (jako v případě minimální teploty ve 2 m) a jeho hodnota je -27,0 °C.
Kromě výše uvedených teplot a jejich průběhů nám davají určitou informaci o počasí v daném období i počty dnů, kdy teploty dosahovaly určitých hodnot. Rozeznáváme dny - tropické, letní, mrazové, ledové a arktické. Počty těchto dnů i s jejich definicí uvádíme na následujících 5 obrázcích (kliknutím na zvolený obrázek jej můžete zvětšit):
Z grafů s počty dnů je vidět, že ani v březnu se zatím žádný rok nevyskytl, podle očekávání, ani jeden letní den (natož tropický).
Dny, kdy byl mráz (mrazové dny), se vyskytly každý rok. V roce 1996 bylo v březnu 28 dní, kdy se vyskytl mráz (bylo "pod nulou"). Březen s nejmenším počtem mrazových dnů byl v roce 1991 s počtem 5 dní.
Počet ledových dnů (kdy teplota během dne je stále pod 0 °C) bylo nejvíce v roce 1987 o počtu 14 dnů. V 36 letech se v březnu nevyskytl žádný ledový den.
Arktické dny (kdy je teplota po celý den pod -10 °C) se za celé období více než 60 let vyskytly pouze 2 dny v roce 1971.
Graf 13 znázorňuje měsíční úhrny srážek - kapalné i pevné ("vodní hodnota") dohromady, tj. celkové množství spadlých srážek za měsíc. Množství srážek se udává v milimetrech (= litrech/m2) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 13 (zdroj dat: ČHMÚ) - srážkové úhrny
V průběhu let dochází k docela velkým výkyvům. V poslední době je monožství spadlých srážek spíše podprůměrné. Nejvíce srážek spadlo v březnu 2009 a to 110,7 mm, nejméně v březnu 1974 jen 5,2 mm. Nejvíce srážek za jeden den 30,3 mm spadlo 8. 3. 1959.
Dále uvádíme počty dní se srážkami - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 14 (zdroj dat: ČHMÚ) - počty dní se srážkami
Nejvíce dnů se srážkami (kdy spadlo i neměřitelné množství srážek) 28 se vyskytlo v roce 2009, nejméně 5 v roce 2014.
Další dva grafy se týkají nově napadaného sněhu. V prvním množství celkem napadaného sněhu za celý měsíc a ve druhém počet dnů, kdy padal sníh - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 15 (zdroj dat: ČHMÚ) - celkové monožství nově napadlého sněhu
Nejvíce sněhu za celý měsíc napadlo v roce 1993, celých 72 cm. V 12 letech nenapadla v březnu žádná sněhová pokrývka nebo jen poprašek nebo sníh do měřicího termínu roztál. Největší vrstva sněhu, která napadla za jediný den, 28. 3. 1993 měla tloušťku 30 cm!
Graf 16 (zdroj dat: ČHMÚ) - počet dní, kdy padal sníh
V roce 1988 bylo v březnu 18 dní, kdy padal sníh. V letech 1989, 1991, 2014, 2019 a 2024 sníh nepadal vůbec.
Následují dva grafy se týkají sněhové pokrývky. V prvním je uvedena maximální výška sněhové pokrývky v březnu daného roku a ve druhém počet dnů se sněhovou pokrývkou (počítáme i dny jen s popraškem, tedy do 0,5 cm a nesouvislou sněhovou pokrývkou) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 17 (zdroj dat: ČHMÚ) - celková sněhová pokrývka
Maximální březnová sněhová pokrývka o výšce 53 cm byla naměřena 8. 3. 2005. Žádná sněhová pokrývka, poprašek nebo nesouvislá pokrývka byly zaznamenány ve 13 letech.
Graf 18 (zdroj dat: ČHMÚ) - počet dní se sněhovou pokrývkou
Celý měsíc se sněhovou pokrývkou (souvislou, nesouvislou nebo popraškem) nebyl od začátku pozorování zaznamenán. V roce 1996 byla sněhová pokrývka po dobu 30 dní. V 8 letech (1972, 1989,1991, 2007, 2011, 2014, 2017, 2019 a 2024) v březnu nebyla žádná sněhová pokrývka.
Poslední dva grafy ztvárňují vývoj oblačnosti a délky slunečního svitu v průběhu let - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 19 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrná oblačnost
Graf 20 (zdroj dat: ČHMÚ) - sluneční svit
Na první pohled je průběh obou grafů opačný, což by se dalo i očekávat. Při zvýšené oblačnosti je méně slunečního svitu a obráceně. Graf 19 znázorňuje průměrné měsíční pokrytí oblačností - jednotky jsou v desetinách oblohy (0/10 - jasno, 10/10 - zataženo).
Výrazně nejnižší hodnota pokrytí oblačností 5/10 pochází z roku 2011 a tomu odpovídá i měsíc s nejdelším slunečním svitem 180,0 hodiny. Oproti tomu březen s nejkratší dobou slunečního svitu byl zaznamenán v roce 2009 se svitem pouze 42,2 hodin.
autor: Petr Zelený