Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


13.11.2020
Zákryty hvězd? Fascinující disciplína!

Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.

02.11.2020
Astronomický kroužek pokračuje ON-LINE

Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.

22.09.2020
Blízký vzdálený svět zákrytů a erupcí

Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Meteorologie » Souhrn dat od roku 1957 » Květnové počasí a jeho změny od roku 1957

Květnové počasí a jeho změny od roku 1957

Uvádíme zde hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na hvězdárně v měsíci KVĚTNU od počátku měření až po současnost - zpracované do grafů.

 

Průměrné teploty - měsíční

Na prvním obrázku je graf průměrných měsíčních teplot. Každý bod znázorňuje průměrnou teplotu za měsíc květen (tj. součet průměrných denních teplot dělený 31 (počtem dní)) pro jeden daný rok - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:

Graf 1 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné měsíční teploty

Z obrázku je patrné, že během sledovaného období, dochází ke změnám. Rozdíl mezi "nejteplejším" a "nejchladnějším" květnem je 6,9 °C. Je také vidět, že průměrná květnová teplota pomalu roste - tečkovaná přímka. Pro vážnější závěry bychom však potřebovali delší řadu měření.

"Nejchladnějším" květnem, ve vztahu k průměrné teplotě, byl květen roku 1991 s teplotou 9,5 °C, "nejteplejším" v roce 2018 s teplotou 16,4 °C.

Průměrná teplota má jistou vypovídající hodnotu, nic nám ovšem neříká o průběhu počasí během měsíce. Stejná může být například pro měsíc, kdy byly velké výkyvy (několik dnů byl mráz, ale také potom nadprůměrné teploty) a pro měsíc, kdy teplotní výkyvy byly malé a teploty jen mírné. Průměrné hodnoty zahlazují vliv extrémů.

Proto uvádíme dále i další údaje o naměřených teplotách - minima, maxima, ...

 

Průměrné teploty - denní

V dalším obrázku si můžeme porovnat hodnoty a jejich vývoj pro extrémy denních průměrů. Červený bod znázorňuje den s maximální průměrnou denní teplotou pro květen v daném roce, modrý bod den s průměrnou denní teplotou mimimální pro daný květen - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:

Graf 2 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné denní teploty

Průměrná denní teplota je vypočítána jako součet teplot změřených v měřicích termínech (7, 14 a 21 hodin místního SEČ), přičemž hodnota ve 21 hodin se bere dvakrát, děleno 4.

I zde je patrný stoupající trend (tečkované čáry).

Nejchladnějším květnovým dnem byl 11. 5. 1978 s průměrnou denní teplotou 0,9 °C a nejteplejším 16. 5. 1983 s průměrnou denní teplotou 23,4 °C.

Zde už je dobře vidět, který květen docházelo k velkým výkyvům a změnám teplot (např. v roce 1958 - rozdíl 19,8 °C) a kde byly výkyvy malé a teploty se příliš neměnily (např. v roce 1992 - rozdíl jen cca 7,1 °C).

 

Maximální teploty

Následují obrázek nám ukazuje průběh maximálních hodnot teplot (maximální teplota se měří od 21 hodin předešlého dne do 21 hodin daného dne, ve 2 m) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 3 (zdroj dat: ČHMÚ) - maximální teploty

Opět je vidět, že u hodnot maximální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. I zde je patrný stoupající trend.

Nejvyšší květnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 30. 5. 2005 a jeho hodnota je 31,5 °C a jedná se o tropický den. Hodnota odpovídající tropickému dni 30 °C byla v květnu překročena v 8 letech.

 

Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 3, ale doplněný o minima maximálních hodnot (modrá křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 4 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy maximálních teplot

Zde upozorníme jen na 2. 5. 1971, kdy teplota nevystoupila za celý den nad 4,4 °C.

 

Minimální teploty

Dále je uveden průběh minimálních hodnot teplot (měřených ve 2 m nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 5 (zdroj dat: ČHMÚ) - minimální teploty

Opět je vidět, že u hodnot minimální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. Stoupající trend však není tak výrazný jako u maximálních hodnot.

Nejnižší květnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 4. 5. 1980 a jeho hodnota je -3,6 °C.

 

Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 5, ale doplněný o maxima minimálních hodnot (červená křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 6 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy minimálních teplot

Zde opět upozorníme jen na 16. 5. 1983, kdy za celý den neklesla teplota pod 20,9 °C.

 

Přízemní minimální teploty

Pro úplnost ještě uvádíme průběh přízemních minimálních hodnot teplot (měřených v 5 cm nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 7 (zdroj dat: ČHMÚ) - přízemní minimální teploty

Dlouhodobý trend u přízemních minimálních teplot se příliš nemění. Je vidět, že se přízemní mrazíky objevují hojně s vyjímkou 10 let.

Nejnižší květnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen opět 4. 5. 1980 (jako v případě minimální teploty ve 2 m) a jeho hodnota je -10,2 °C.

 

Počty dnů v daném rozmezí teplot

Kromě výše uvedených teplot a jejich průběhů nám davají určitou informaci o počasí v daném období i počty dnů, kdy teploty dosahovaly určitých hodnot. Rozeznáváme dny - tropické, letní, mrazové, ledové a arktické. Počty těchto dnů i s jejich definicí uvádíme na následujících 5 obrázcích (kliknutím na zvolený obrázek jej můžete zvětšit):

Graf 8 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet tropických dní

(den kdy teplota dosáhne nebo je větší než 30 °C)

(Tmax ≥ 30 °C)

 

Graf 9 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet letních dní

(den kdy teplota dosáhne nebo je větší než 25 °C)

(Tmax ≥ 25 °C)

 

Graf 10 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet mrazových dní

(den kdy teplota klesne pod 0 °C; je mráz)

(Tmin < 0 °C)

 

Graf 11 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet ledových dní

(den kdy je teplota po celý den pod 0 °C)

(Tmax < 0 °C)

za dobu měření nebyl v květnu ani 1 ledový den

Graf 12 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet arktických dní

(den kdy teplota nevystoupí nad -10 °C)

(Tmax ≤ -10 °C)

za dobu měření nebyl v květnu ani 1 arktický den

Z grafů s počty dnů je vidět, že se již v květnu začínají vyskytovat tropické dny. Vyskytly se celkem v 8 letech. V roce 2003 dokonce ve třech dnech vystoupala teplota nad 30 °C.

Letní dny v květnu jsou již běžným jevem. Od počátku měření bylo jen 16 květnů bez letního dne. Nejvíce letních dnů bylo v roce 1993 s počtem 14 dnů. Letos (2020) jsme zaznamenli pouze 1 letní den.

Dny, kdy byl mráz (mrazové dny), se vyskytují už obecně zřídka. Mráz se vyskytl v 27 letech převážně 1 nebo 2 dny v měsíci. Květen s největším počtem mrazových dnů byl v roce 1980 s počtem 8 dní.

Ledový den (kdy teplota během dne je stále pod 0 °C) se v květnu za celé období zatím nevyskytl.

Arktický den (kdy je teplota po celý den pod -10 °C) se v květnu za celé období měření nevyskytl.

 

Srážky

Graf 13 znázorňuje měsíční úhrny srážek - kapalné i pevné ("vodní hodnota") dohromady, tj. celkové množství spadlých srážek za měsíc. Množství srážek se udává v milimetrech (= litrech/m2) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 13 (zdroj dat: ČHMÚ) - srážkové úhrny

V průběhu let dochází k docela velkým výkyvům. Trend je mírně stoupající. Nejvíce srážek spadlo v květnu 2010 a to 261,6 mm, nejméně v květnu 1993 jen 18,6 mm. Nejvíce srážek za jeden den 102,0 mm spadlo 24. 5. 1990.

Dále uvádíme počty dní se srážkami - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 14 (zdroj dat: ČHMÚ) - počty dní se srážkami

Nejvíce dnů se srážkami (kdy spadlo i neměřitelné množství srážek) 29! se vyskytlo v roce 2010, nejméně dnů 9 v letech 1992 a 2012.

 

Nově napadlý sníh a sněhová pokrývka

Za celou dobu měření se v květnu vyskytly pouze 3 dny, kdy padal sníh 10. a 11. 5. 1978 a 23. 5. 2004. Ani jeden den však sníh nevydržel až do měřicího termínu a roztál.

Graf 15 (zdroj dat: ČHMÚ) - celkové monožství nově napadlého sněhu

 

Graf 16 (zdroj dat: ČHMÚ) - počet dní, kdy padal sníh

 

Oblačnost, sluneční svit

Poslední dva grafy ztvárňují vývoj oblačnosti a délky slunečního svitu v průběhu let - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 17 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrná oblačnost

Graf 18 (zdroj dat: ČHMÚ) - sluneční svit

Na první pohled je průběh obou grafů opačný, což by se dalo i očekávat. Při zvýšené oblačnosti je méně slunečního svitu a obráceně. Graf 17 znázorňuje průměrné měsíční pokrytí oblačností - jednotky jsou v desetinách oblohy (0/10 - jasno, 10/10 - zataženo).

Množství oblačnosti v květnu během let postupně klesá. Květen s nejdelším slunečním svitem 282,2 hodiny jsme zaznamenali v roce 1979. Oproti tomu květen s nejkratší dobou slunečního svitu byl zaznamenán v roce 2010 se svitem pouze 77,8 hodin.

 

autor: Petr Zelený


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje