Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


01.06.2022
Klub nadaných dětí ve školním roce 2022/2023

Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.

Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.

27.04.2021
Vydejte se s námi do stratosféry!

Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.

13.11.2020
Zákryty hvězd? Fascinující disciplína!

Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Meteorologie » Souhrn dat od roku 1957 » Květnové počasí a jeho změny od roku 1957

Květnové počasí a jeho změny od roku 1957

Uvádíme zde hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na hvězdárně v měsíci KVĚTNU od počátku měření až po současnost - zpracované do grafů.

 

Průměrné teploty - měsíční

Na prvním obrázku je graf průměrných měsíčních teplot. Každý bod znázorňuje průměrnou teplotu za měsíc květen (tj. součet průměrných denních teplot dělený 31 (počtem dní)) pro jeden daný rok - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:

Graf 1 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné měsíční teploty

Z obrázku je patrné, že během sledovaného období, dochází ke změnám. Rozdíl mezi "nejteplejším" a "nejchladnějším" květnem je 6,9 °C. Je také vidět, že průměrná květnová teplota pomalu roste - tečkovaná přímka. Pro vážnější závěry bychom však potřebovali delší řadu měření.

"Nejchladnějším" květnem, ve vztahu k průměrné teplotě, byl květen roku 1991 s teplotou 9,5 °C, "nejteplejším" v roce 2018 s teplotou 16,4 °C.

Průměrná teplota má jistou vypovídající hodnotu, nic nám ovšem neříká o průběhu počasí během měsíce. Stejná může být například pro měsíc, kdy byly velké výkyvy (několik dnů byl mráz, ale také potom nadprůměrné teploty) a pro měsíc, kdy teplotní výkyvy byly malé a teploty jen mírné. Průměrné hodnoty zahlazují vliv extrémů.

Proto uvádíme dále i další údaje o naměřených teplotách - minima, maxima, ...

 

Průměrné teploty - denní

V dalším obrázku si můžeme porovnat hodnoty a jejich vývoj pro extrémy denních průměrů. Červený bod znázorňuje den s maximální průměrnou denní teplotou pro květen v daném roce, modrý bod den s průměrnou denní teplotou mimimální pro daný květen - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:

Graf 2 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné denní teploty

Průměrná denní teplota je vypočítána jako součet teplot změřených v měřicích termínech (7, 14 a 21 hodin místního SEČ), přičemž hodnota ve 21 hodin se bere dvakrát, děleno 4.

I zde je patrný stoupající trend (tečkované čáry).

Nejchladnějším květnovým dnem byl 11. 5. 1978 s průměrnou denní teplotou 0,9 °C a nejteplejším 16. 5. 1983 s průměrnou denní teplotou 23,4 °C.

Zde už je dobře vidět, který květen docházelo k velkým výkyvům a změnám teplot (např. v roce 1958 - rozdíl 19,8 °C) a kde byly výkyvy malé a teploty se příliš neměnily (např. v roce 1992 - rozdíl jen cca 7,1 °C).

 

Maximální teploty

Následují obrázek nám ukazuje průběh maximálních hodnot teplot (maximální teplota se měří od 21 hodin předešlého dne do 21 hodin daného dne, ve 2 m) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 3 (zdroj dat: ČHMÚ) - maximální teploty

Opět je vidět, že u hodnot maximální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. I zde je patrný stoupající trend.

Nejvyšší květnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 30. 5. 2005 a jeho hodnota je 31,5 °C a jedná se o tropický den. Hodnota odpovídající tropickému dni 30 °C byla v květnu překročena v 8 letech.

 

Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 3, ale doplněný o minima maximálních hodnot (modrá křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 4 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy maximálních teplot

Zde upozorníme jen na 2. 5. 1971, kdy teplota nevystoupila za celý den nad 4,4 °C.

 

Minimální teploty

Dále je uveden průběh minimálních hodnot teplot (měřených ve 2 m nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 5 (zdroj dat: ČHMÚ) - minimální teploty

Opět je vidět, že u hodnot minimální teploty v průběhu let dochází k výkyvům. Stoupající trend však není tak výrazný jako u maximálních hodnot.

Nejnižší květnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 4. 5. 1980 a jeho hodnota je -3,6 °C.

 

Pro zajímavost zde uvádíme ještě jednou Graf 5, ale doplněný o maxima minimálních hodnot (červená křivka) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 6 (zdroj dat: ČHMÚ) - extrémy minimálních teplot

Zde opět upozorníme jen na 16. 5. 1983, kdy za celý den neklesla teplota pod 20,9 °C.

 

Přízemní minimální teploty

Pro úplnost ještě uvádíme průběh přízemních minimálních hodnot teplot (měřených v 5 cm nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 7 (zdroj dat: ČHMÚ) - přízemní minimální teploty

Dlouhodobý trend u přízemních minimálních teplot se příliš nemění. Je vidět, že se přízemní mrazíky objevují hojně s vyjímkou 10 let.

Nejnižší květnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen opět 4. 5. 1980 (jako v případě minimální teploty ve 2 m) a jeho hodnota je -10,2 °C.

 

Počty dnů v daném rozmezí teplot

Kromě výše uvedených teplot a jejich průběhů nám davají určitou informaci o počasí v daném období i počty dnů, kdy teploty dosahovaly určitých hodnot. Rozeznáváme dny - tropické, letní, mrazové, ledové a arktické. Počty těchto dnů i s jejich definicí uvádíme na následujících 5 obrázcích (kliknutím na zvolený obrázek jej můžete zvětšit):

Graf 8 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet tropických dní

(den kdy teplota dosáhne nebo je větší než 30 °C)

(Tmax ≥ 30 °C)

 

Graf 9 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet letních dní

(den kdy teplota dosáhne nebo je větší než 25 °C)

(Tmax ≥ 25 °C)

 

Graf 10 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet mrazových dní

(den kdy teplota klesne pod 0 °C; je mráz)

(Tmin < 0 °C)

 

Graf 11 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet ledových dní

(den kdy je teplota po celý den pod 0 °C)

(Tmax < 0 °C)

za dobu měření nebyl v květnu ani 1 ledový den

Graf 12 (zdroj dat: ČHMÚ)

počet arktických dní

(den kdy teplota nevystoupí nad -10 °C)

(Tmax ≤ -10 °C)

za dobu měření nebyl v květnu ani 1 arktický den

Z grafů s počty dnů je vidět, že se již v květnu začínají vyskytovat tropické dny. Vyskytly se celkem v 8 letech. V roce 2003 dokonce ve třech dnech vystoupala teplota nad 30 °C.

Letní dny v květnu jsou již běžným jevem. Od počátku měření bylo jen 16 květnů bez letního dne. Nejvíce letních dnů bylo v roce 1993 s počtem 14 dnů. Letos (2021) jsme zaznamenli pouze 3 letní dny.

Dny, kdy byl mráz (mrazové dny), se vyskytují už obecně zřídka. Mráz se vyskytl v 27 letech převážně 1 nebo 2 dny v měsíci. Květen s největším počtem mrazových dnů byl v roce 1980 s počtem 8 dní.

Ledový den (kdy teplota během dne je stále pod 0 °C) se v květnu za celé období zatím nevyskytl.

Arktický den (kdy je teplota po celý den pod -10 °C) se v květnu za celé období měření nevyskytl.

 

Srážky

Graf 13 znázorňuje měsíční úhrny srážek - kapalné i pevné ("vodní hodnota") dohromady, tj. celkové množství spadlých srážek za měsíc. Množství srážek se udává v milimetrech (= litrech/m2) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 13 (zdroj dat: ČHMÚ) - srážkové úhrny

V průběhu let dochází k docela velkým výkyvům. Trend je mírně stoupající. Nejvíce srážek spadlo v květnu 2010 a to 261,6 mm, nejméně v květnu 1993 jen 18,6 mm. Nejvíce srážek za jeden den 102,0 mm spadlo 24. 5. 1990.

Dále uvádíme počty dní se srážkami - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 14 (zdroj dat: ČHMÚ) - počty dní se srážkami

Nejvíce dnů se srážkami (kdy spadlo i neměřitelné množství srážek) 29! se vyskytlo v roce 2010, nejméně dnů 9 v letech 1992 a 2012.

 

Nově napadlý sníh a sněhová pokrývka

Za celou dobu měření se v květnu vyskytly pouze 3 dny, kdy padal sníh 10. a 11. 5. 1978 a 23. 5. 2004. Ani jeden den však sníh nevydržel až do měřicího termínu a roztál.

Graf 15 (zdroj dat: ČHMÚ) - celkové monožství nově napadlého sněhu

 

Graf 16 (zdroj dat: ČHMÚ) - počet dní, kdy padal sníh

 

Oblačnost, sluneční svit

Poslední dva grafy ztvárňují vývoj oblačnosti a délky slunečního svitu v průběhu let - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:

Graf 17 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrná oblačnost

Graf 18 (zdroj dat: ČHMÚ) - sluneční svit

Na první pohled je průběh obou grafů opačný, což by se dalo i očekávat. Při zvýšené oblačnosti je méně slunečního svitu a obráceně. Graf 17 znázorňuje průměrné měsíční pokrytí oblačností - jednotky jsou v desetinách oblohy (0/10 - jasno, 10/10 - zataženo).

Množství oblačnosti v květnu během let postupně klesá. Květen s nejdelším slunečním svitem 282,2 hodiny jsme zaznamenali v roce 1979. Oproti tomu květen s nejkratší dobou slunečního svitu byl zaznamenán v roce 2010 se svitem pouze 77,8 hodin.

 

autor: Petr Zelený


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies