Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Po kliknutí naleznete grafický přehled základních meteorologických prvků zaznamenaných meteostanicí (na stránkách ČHMU) v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí v uplynulých 48 hodinách, data jsou většinou zobrazena se zpožděním 20 minut. Zdrojem je ČHMU, kde také naleznete údaje z jiných stanic ve stejné podobě.
Co na grafu vidíte? Především osa x je dělena po 4 hodinách a vyznačena je půlnoc občanského času (čili v čase, který máte na hodinkách, včetně přechodu na letní čas). Osa y má různá dělení pro různé prvky. Uvedeny jsou průměrné hodnoty za uplynulý měřící interval (u nárazů větru se jedná o maximální hodnotu naměřenou v tomto intervalu), které jsou rozlišeny různými barvami:
Hodnoty na osách (y) se mění podle intenzity jevů.
Rozvodnění řek následkem dlouhotrvajících dešťů či v důsledku krátkodobé vydatné přeháňky monitoruje Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ. Pod uvedeným odkazem naleznete výstupy jejích měření provedených na Vsetínské a Rožnovské Bečvě včetně přehledných grafů a případného vyhlášení povodňových stavů. Další zajímavosti, jako třeba maximální vodní stavy v uplynulých letech, naleznete na evidenčním listě hlásného profilu. (zdroj ČHMÚ - HaPPS)
Pro určování aktuálního výskytu a intenzity srážek se už několik let i v České republice používá meteorologických radarů. Jelikož se Vsetín nachází téměř na hranici mezi ČR a Slovenskem, nabízíme vám možnost srovnat výsledky radarových měření získaných pomocí českých a slovenských radarů. (zdroje: ČHMÚ, SHMÚ, IMGW)
Ke sledování bouřkové aktivity se využívá metod sledování různých typů bleskových výbojů, zde naleznete stránku s aktuálními měřeními provedenými přístroji ČHMÚ. (zdroj ČHMÚ).
Mnoho informací o aktuálním počasí se dá dozvědět také na základě studia volně přístupných družicových snímků oblačnosti nad územím ČR. ČHMÚ v tomto směru nabízí jednak snímky pořízené družicí Meteosat a také výstupy měření družic s polárních drahou NOAA. (zdroj ČHMÚ)
Ke stěžejním metodám moderní meteorologie patří také numerické simulace vývoje oblačnosti, srážek, síly větru atd. Pro zajímavost vám zde nabízíme výstupy tří různých modelů, které zasahují svými výsledky také oblast Vsetínska. Jednak jsou to výsledky simulací modelu Aladin Českého hydrometeorologického ústavu a za druhé data projekt MEDARD pracovní skupiny nelineárního modelování z Ústavu informatiky AV ČR v Praze. Pro srovnání nabízíme také modely, které byly zpracovány Slovenským hydrometeorologickým ústavem, německou Wetterzentrale a polskými meteorology. (zdroje: ČHMÚ, ÚI-AVČR, SHMÚ, Wetterzentrale, ICM)
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí