Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Astronomové pracující s dalekohledem ESO/VLT získali první trojrozměrný pohled na materiál vyvržený při nedávné explozi supernovy. Podle těchto pozorování se mohutný výbuch odehrál převážně jedním směrem a exploze tedy musela být velmi turbulentním procesem.
Astronomům se podařilo zobrazit velmi mladého hnědého trpaslíka, který obíhá v těsném sousedství kolem mladé blízké hvězdy podobné Slunci. Předpokládá se, že tento objev může vrhnout nové světlo na počáteční fázi formování naší Sluneční soustavy.
Nedávno absolvovalo šest segmentů beryliového zrcadla pro nový kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) sérii kryogenních testů. V průběhu zkoušek byla zrcadla vystavena působení mimořádně nízkých teplot klesajících až na -248 °C, což umožnilo technikům dodavatele změřit s mimořádnou přesností, jak se mění tvar zrcadla při ochlazování.
Malý Saturnův měsíc Prometheus o velikosti 86 km narušuje během oběhu kolem planety svým působením vzhled tenkého prstence F. Gravitace měsíce, tvarem připomínajícího bramboru, periodicky vytváří úzké pruhy v prstenci F. Tato „ruční práce“ měsíce je viditelná v podobě tmavých pásů rozdělujících prstenec.
Obdivuhodný snímek pořízený pomocí kamery WFI na observatoři ESO La Silla zachycuje neobvyklou hvězdu WR 22 a její barevné okolí. WR 22 je velmi horká a jasná hvězda, která odfukuje svoji řídkou atmosféru do okolního prostoru milionkrát rychleji než například naše Slunce. Hvězda leží v okrajové části mlhoviny Carina, ze které vznikla.
Asi před 100 milióny roků se jeden trojhvězdný systém pohyboval v chaotické centrální části naší Galaxie. Toto trio se dostalo příliš blízko k obří galaktické černé díře, která jednu z hvězd zachytila a další dvě doslova vymrštila mimo Mléčnou dráhu. Pohybují se napříč oblohou rychlostí 2,5 miliónu km za hodinu.
Termín temná energie je označení, které používají vědci pro sílu, jež způsobuje zrychlující se rozpínání vesmíru. Zatímco existence tohoto jevu byla zjištěna již v roce 1998, jeho příčina je stále neznámá. Fyzikové předpokládají, že nejlepší cestou k prověření navržených teorií je velmi přesné měření velkorozměrové struktury známého vesmíru.
Astronomové použili kombinaci přístrojů na dalekohledu ESO/VLT a objevili dosud nejhmotnější známou hvězdu, která v době zrodu vážila třistakrát více, než naše Slunce. Je tedy dvakrát hmotnější, než udává v současnosti přijímaný limit hmotnosti hvězd – 150 Sluncí. Sama existence tohoto monstra – milionkrát zářivějšího než Slunce, které ztrácí materiál díky mohutnému hvězdnému větru – by mohla skrývat odpověď na otázku, jak hmotné mohou být hvězdy.
Doposud družice WISE objevila 25 000 nových planetek, z nichž většina obíhá v hlavním pásu mezi drahami planet Mars a Jupiter. Avšak 95 z nich patří do kategorie tzv. blízkozemních asteroidů. Naštěstí pro nás žádná z nich nehrozí v blízké době srážkou s naší planetou.
Na základě zpracování dat, která během čtyř let shromáždila americká kosmická sonda Cassini, výzkumný tým astronomů získal řadu důkazů, že hladina jezer na jižní polokouli Titanu klesala v tomto období zhruba o 1 m/rok. Toto snižování hladiny je důsledkem sezónního odpařování kapalného metanu v jezerech.