Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Aktuality AK

Astronomové objevili pomocí dalekohledu HST další měsíc – v pořadí již pátý – obíhající kolem ledové trpasličí planety Pluto. Měsíc má nepravidelný tvar o velikosti zhruba 10 x 24 km. Kolem Pluta obíhá po kruhové dráze ve vzdálenosti 93 300 km.

Na obrázku je ztvárněna představa astronomů o podobě exoplanety, jejíž hmotnost byla určena na dvě třetiny hmotnosti Země. Planeta s označením UCZ-1.01 obíhá kolem hvězdy GJ 436, která se nachází v souhvězdí Lva. Od Země ji dělí vzdálenosti 33 světelných let. Pravděpodobně se jedná o nejbližší exoplanetu, která je menší než Země.


Astronomům se poprvé podařilo pozorovat temné galaxie – počáteční vývojové stadium galaxií, které sice předpovídá teorie, ale dosud nebylo zaznamenáno. Jedná se o galaxie obsahující jen velmi málo hvězd a bohaté na plyn. Mezinárodní tým vědců provedl pozorování pomocí dalekohledu ESO/VLT, na základě kterých se domnívá, že se jim tyto mysteriózní objekty podařilo zachytit. Spatřit je můžeme díky tomu, že jsou osvětlovány kvasarem.

Máme za sebou období měsíce s nejkratšími nocemi a od teď se můžeme těšit na jejich prodlužování. Během června bylo pořízeno za šest nocí 1226 měření proměnných hvězd.

Nic podobného nebylo doposud pozorováno mimo naši planetu: existence mohutných slapových sil byla objevena na Titanu, největším měsíci planety Saturn. Její projevy ukazují na přítomnost oceánu kapalné látky – s největší pravděpodobností vody – uzavřeného pod povrchem měsíce.

Korekce dráhy, která byla provedena v úterý 26. 6. 2012, přizpůsobila letovou dráhu kosmické sondy s názvem Mars Science Laboratory tak, aby dopravila pojízdnou výzkumnou laboratoř Curiosity do cílového místa přistání na Marsu. Pojízdná laboratoř o velikosti automobilu a hmotnosti téměř jedné tuny směřuje na přistání dne 6. 8. 2012 ráno v 7:31 SELČ.

Mezinárodní tým astronomů využil data z Hubblova kosmického dalekohledu HST (NASA), a také souběžná pozorování astronomické družice SWIFT. Na základě těchto pozorování detekoval význačné změny v atmosféře planety nacházející se daleko za hranicemi Sluneční soustavy.


Dvě galaxie sousedící s naší Galaxií se mohly před několika miliardami roků k sobě těsně přiblížit. Nová pozorování potvrdila dřívější objev plynného vodíku proudícího mezi velkou galaxií v souhvězdí Andromedy, známou také jako M 31, a galaxií v souhvězdí Trojúhelníku označovanou též jako M 33.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí