Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Atmosféra nad oběma póly planety Venuše je mnohem řidší, než se doposud soudilo. Neočekávaně se to ukázalo v okamžiku, kdy se představitelé Evropské kosmické agentury ESA rozhodli navést kosmickou sondu Venus Express do nejvyšších vrstev atmosféry planety.
NASA dala minulý týden zelenou přípravě kosmické sondy k Marsu s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution), která bude zjišťovat, proč rudá planeta ztratila před 3 až 4 miliardami let podstatnou část své atmosféry.
Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil v únoru letošního roku nové snímky poměrně velkého asteroidu Vesta, které pomohou vědcům upřesnit plány pro setkání americké sondy DAWN s touto planetkou, které se uskuteční 11. července 2011.
Nový snímek pořízený přehlídkovým teleskopem ESO/VISTA v oboru infračerveného záření odhaluje neobvyklou ‘krajinu’ zářících plynných struktur, temných prachoplynných oblaků a mladých hvězd, nacházející se v souhvězdí Jednorožce. Oblast zrodu nových hvězd známá jako Monoceros R2 je celá doslova vnořena do obřího temného oblaku. Ve viditelném světle je takřka nepozorovatelná, ale v infračerveném záření je nepřehlédnutelná.
Krátkoperiodická kometa 103P/Hartley zažije v roce 2010 mimořádně příznivý návrat ke Slunci. Kometa je již v současnosti na hranici pozorovatelnosti pouhým okem. K jejímu sledování je však potřeba velmi tmavou oblohu neznehodnocenou světelným znečištěním. Pravá krása vlasatice vynikne teprve v malém dalekohledu.
Phobos, měsíc planety Mars, byl možná vytržen z mateřské planety při mohutném impaktu, nebo se zformoval z úlomků mnohem většího měsíce, který byl kdysi dávno rozbit. Vyplývá to z pozorování evropské kosmické sondy Mars Express. Více světla by do tohoto problému mohla vnést ruská kosmická sonda Fobos-Grunt.
Na videozáznamu je vidět, jak se polární záře na Saturnu zřetelně mění během místního dne, který trvá přibližně 10 hodin 47 minut. Na polední a půlnoční straně můžeme spatřit výrazné zjasnění polární záře pozorovatelné v období několika hodin, což naznačuje, že zjasnění má určitou souvislost s polohou Slunce.
Tento nový snímek zachycující spirální galaxii s příčkou NGC 1365 v infračerveném oboru spektra byl pořízen výkonnou kamerou HAWK-I a dalekohledem ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile. Galaxie NGC 1365 patří do kupy galaxií Fornax a nachází se asi 60 milionů světelných let od Země.
Během uplynulých šesti let sonda Cassini pozorovala oblaka seskupená ve třech odlišných oblastech Titanu v různých „zeměpisných“ šířkách: velká oblaka v okolí severního pólu, nepravidelná oblaka v okolí jižního pólu a úzký pás v okolí 40° jižní šířky. Nyní astronomové objevili důkazy změny sezónní cirkulace na Titanu.
Tato umělecká představa zachycuje mimořádně vulkanický měsíc obíhající kolem obří plynné exoplanety v cizí planetární soustavě. Nedávné studie naznačují, že by astronomové možná mohli za použití připravovaného nového kosmického dalekohledu JWST detekovat vulkanickou aktivitu na vzdálených exoplanetách velikostí srovnatelných se Zemí.