Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Dvě kosmické sondy obíhající kolem planety Mars poskytly nezvratné důkazy, že v dávných dobách byla voda přítomna rovněž na severní polokouli Marsu, což znamená, že takřka celý povrch rudé planety mohl být před několika miliardami roků obyvatelný. Nyní můžeme říci, že planeta Mars se měnila v globálním měřítku působením kapalné vody zhruba před 4 miliardami roků.
Astronomové získali první snímek prachového disku obklopujícího velmi mladou hmotnou hvězdu, čímž získali přímý důkaz, že se zrodila stejným způsobem jako její lehčí sestry. Objev byl učiněn díky použití několika přístrojů ESO a je prezentován v článku uveřejněném tento týden v časopise Nature.
Asteroid Lutetia je, jak se zdá, „otlučeným“ tělesem s velkým množstvím kráterů. Evropská sonda Rosetta vyslala na Zemi první snímky pořízené během těsného průletu kolem planetky. Pořízené snímky ukazují, že povrch planetky Lutetia je pokryt velkým množstvím kráterů, vzniklých při četných impaktech za uplynulých 4,5 miliardy roků její existence.
Zatímco v průběhu minulého víkendu prolétla evropská kometární sonda Rosetta kolem planetky Lutetia, naopak „recyklovaná“ americká sonda si to namířila na kosmické rendezvous s kometou. Pod novým označením Deep Impact/Epoxi směřuje ke kometě 103P/Hartley 2 a kolem tohoto ledového „tuláka“ prolétne 4. listopadu 2010.
Na základě pozorování provedených pozemním teleskopem ESO/VLT a kosmickou rentgenovou observatoří Chandra (NASA) astronomové odhalili dosud nejmohutnější dvojici výtrysků, vyvrhovaných hvězdnou černou dírou. Objekt někdy popisovaný jako mikrokvasar rozfukuje obrovské bubliny horkého plynu, které mají v průměru až 1 000 světelných let. Jsou tedy dvakrát větší a k jejich vytvoření je potřeba až 10krát více energie, než bylo pozorováno u dalších známých mikrokvasarů.
Jupiterův měsíc Io je jedním z nejpodivnějších těles v naší Sluneční soustavě. Na jeho povrchu najdeme vysoká pohoří, jeho řídká atmosféra obsahuje páchnoucí plyny a neuvěřitelně bohatá vulkanická činnost neustále mění vzhled jeho povrchu.
Evropská kosmická sonda Rosetta, jejíž součástí je i přistávací modul Philae, má za sebou již více než dvě třetiny cesty ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, která je hlavním cílem jejího výzkumu. Dne 10. července 2010 prolétne Rosetta kolem asteroidu (21) Lutetia, jednoho z větších objektů v hlavním pásu planetek naší Sluneční soustavy.
Tento pozoruhodný pohled na okolí hvězdy R CrA (Corona Australis) byl pořízen na observatoři ESO La Silla pomocí kamery WFI. Hvězda R CrA leží v centru oblasti zrodu nových hvězd a je obklopena jemnou namodralou reflexní mlhovinou ponořenou v rozsáhlém prachoplynném oblaku. Obrázek přináší nové překvapivé detaily této oblasti oblohy.
Kosmická sonda Venus Express, kterou k Venuši vyslala Evropská kosmická agentura ESA, pomáhá planetologům zjistit, zda v minulosti existoval na povrchu planety vodní oceán. Pokud ano, pak mohla dokonce začít svoji existenci jako obyvatelná planeta podobně jako Země.
Letící vesmírem rychlostí téměř 1,5 miliónu km za den překonala sonda NASA s názvem New Horizons (start 19. 1. 2006) již polovinu své cesty k Plutu – k hlavnímu cíli svého výzkumu. V nedávné době se „vzbudila“ a v průběhu několika měsíců se porozhlédne kolem sebe.