Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


22.09.2020
Blízký vzdálený svět zákrytů a erupcí

Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.

25.08.2020
Proměnné hvězdy pod drobnohledem

Amatérští astronomové z celé republiky se setkali v naší hvězdárně. Po celý týden zde probíhá jubilejní 60. ročník praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Na programu jsou přednášky, noční pozorování, zpracovávání výsledků a odborné diskuze. Výsledkem společné práce jsou světelné křivky, znázorňující změny jasnosti pozorovaných vesmírných objektů.

11.05.2020
Astronomický kroužek aneb duben ON-LINE

Jak jsme vás již informovali, astronomický kroužek probíhá od března prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu pokračoval i v měsíci dubnu, kdy proběhlo 5 on-line schůzek. Náměty těchto virtuálních setkání se vztahovaly k některým z astronomických jevů a k fyzikálním zákonům.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Curiosity brzy přistane na rudé planetě

Curiosity brzy přistane na rudé planetě

02.07.2012

Korekce dráhy, která byla provedena v úterý 26. 6. 2012, přizpůsobila letovou dráhu kosmické sondy NASA s názvem Mars Science Laboratory tak, aby dopravila pojízdnou výzkumnou laboratoř Curiosity do cílového místa přistání ve vybrané oblasti Marsu.

Pojízdná laboratoř o velikosti automobilu a hmotnosti téměř jedné tuny směřuje na přistání ve večerních hodinách 5. 8. 2012 kolem 10:31 p.m. PDT (tj. 6. 8. 2012 ráno v 7:31 SELČ). Přistáním začne základní dvouletá výzkumná mise za účelem výzkumu, zda jedno z vůbec nejzajímavějších míst na povrchu Marsu poskytovalo v minulosti  příznivé prostředí pro mikrobiální život.

Poslední uskutečněná korekce dráhy, třetí a nejmenší od startu 26. 11. 2011, byla provedena korekčními raketovými motory, které byly v činnosti pouze 40 sekund. Data vyslaná sondou a změny rádiového signálu v důsledku Dopplerova jevu potvrdila, že manévr byl úspěšný. Jak navrhovali technici NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie, manévr způsobil, že místo, kde kosmická sonda vstoupí do atmosféry Marsu, bude posunuto o 200 km a okamžik vstupu asi o 70 sekund.

To nás posune blíže ke středu cílové oblasti přistání, takže pokud budou potřebné další korekce dráhy, předpokládáme, že budou mnohem menší,“ říká Thomas Martin-Mur, vedoucí navigačního týmu JPL. Vhodné okamžiky pro tři další korekce dráhy jsou naplánovány na posledních 8 dnů závěrečné fáze letu.

Manévr posloužil ke korekci odchylky letové dráhy od plánované, která ještě nebyla odstraněna při dřívějších korekcích dráhy a k realizaci rozhodnutí posunout místo přistání o 7 km blíže k pohoří, které se nachází uvnitř kráteru Gale (průměr 154 km). Tato oblast je cílem dlouhodobého výzkumu.

Korekce dráhy změnila rychlost sondy zhruba o 50 milimetrů za sekundu. První a druhá korekce dráhy vedly ke změnám zhruba 150krát větším (11. ledna) a 20krát větším (26. března).

Posunutí místa přistání blíže k pohoří neoficiálně pojmenovanému Mount Sharp může ušetřit několik měsíců času potřebného k přejezdu z místa přistání do vybrané oblasti hledání hydrofilních minerálů na svahu pohoří.

Cesta k Marsu vstoupila do „přibližovací fáze“ směřující k vlastnímu přistání. Letový manažer Arthur Amador z JPL říká: „V příštích 40 dnech bude letový tým průběžně sledovat trajektorii sondy a stav a funkčnost palubních systémů. Se sondou bude průběžně komunikovat prostřednictvím sítě NASA DSN (Deep Space Network). Všichni nyní budeme v napětí. Sonda zatím funguje velmi dobře, letový tým je připraven řešit případné problémy.“

Přistávací manévr na trase od horních vrstev atmosféry až po dopad na povrch bude realizován pomocí odvážné techniky (tzv. Sky Crane – létajícího jeřábu) umožňující přesněji zamířit do cílové oblasti a dopravit na povrch Marsu těžší náklad, než umožňovaly dřívější výpravy na Mars. Tato nová metoda, pokud bude úspěšná (a všichni věří, že ano), umožní velmi přesnou dopravu dobře vybavené mobilní laboratoře do lokality vybrané pro její objevitelskou misi. Totožné inovace prosazuje NASA i pro realizaci pilotovaných letů na rudou planetu.

Na následujícím obrázku je porovnání velikosti roveru Curiosity s předcházejícími pojízdnými roboty Sojourner a Opportunity.

Základní parametry pojízdné laboratoře Curiosity:

  • Velikost a hmotnost: délka cca 3 m, hmotnost 900 kg (z toho 80 kg vědeckých přístrojů).
  • Rychlost pohybu: maximální rychlost pohybu je 90 m/h; předpokládá se, že za 2 roky překoná vzdálenost 19 km; schopnost překonání překážek vysokých 75 cm.
  • Zdroj energie: radioizotopový termoelektrický generátor (RTG) – jeho minimální životnost je 14 let.
  • Teplota v místě přistání: předpokládaná teplota v rozmezí +30 až -127 °C.
  • Zpoždění signálu: informace o přistání sondy na povrchu Marsu doletí na Zemi se zpožděním 13 minut a 46 sekund.

Zdroj: http://phys.org/news/2012-06-curiosity-rover-track-early-august.html a http://en.wikipedia.org/wiki/Mars_Science_Laboratory

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje