Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Astronomové objevili pomocí dalekohledu HST další měsíc – v pořadí již pátý – obíhající kolem ledové trpasličí planety Pluto. Měsíc má nepravidelný tvar o velikosti zhruba 10 x 24 km. Kolem Pluta obíhá po kruhové dráze ve vzdálenosti 93 300 km. Předpokládá se, že jeho dráha je koplanární s dříve objevenými satelity Pluta.
Astronomové jsou překvapeni tím, že tak malá trpasličí planeta může mít tak velkou „rodinu“ měsíců. Nový objev se postaral o další vodítko k vyřešení problému samotného vzniku a vývoje Pluta a soustavy jeho měsíců. Podle nejpravděpodobnější teorie jsou všechny jeho měsíce pozůstatkem po velké kolizi Pluta s dalším velkým tělesem z Kuiperova pásu před miliardami roků.
Nový objev může také pomoci technikům při navigaci sondy NASA s názvem New Horizons během průletu kolem Pluta v červenci 2015, kdy se uskuteční historický a dlouho očekávaný průlet sondy kolem tak vzdáleného tělesa ve Sluneční soustavě.
Astronomové použili Hubblův kosmický teleskop k průzkumu Pluta a jeho okolí za účelem odhalení případného nebezpečí pro sondu New Horizons. Při průletu kolem trpasličí planety rychlostí 48 000 km/h může být sonda zničena i při „setkání“ s malou částicí hmoty.
„Objev tak mnoha malých měsíců nepřímo hovoří o tom, že v soustavě Pluta může být velké množství malých částic zatím ukrytých před našimi zraky,“ říká Harold Weaver (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory in Laurel, Maryland).
„Inventura těles v okolí Pluta prováděná pomocí HST by měla řídícímu týmu kolem sondy New Horizons pomoci zajistit její bezpečný průlet kolem cílového tělesa,“ dodává Alan Stern (Southwest Research Institute in Boulder, Colorado).
Největší měsíc Pluta – Charon – byl objeven v roce 1978 při pozorování na observatoři United States Naval Observatory (USNO), Washington, D.C. V roce 2006 byly pomocí HST objeveny další dva měsíce Pluta pojmenované Nix a Hydra. Další měsíc P4, který byl pomocí HST objeven v roce 2011, nebyl doposud pojmenován.
Zatím poslední měsíc Pluta s předběžným označením S/2012 (134340) 1 byl nalezen na snímcích z devíti oddělených souborů, které pořídila kamera Wide Field Camera 3 na palubě HST ve dnech 26., 27. a 29. června 2012 a 7. a 9. července 2012.
V letech následujících po průletu sondy New Horizons kolem Pluta plánují astronomové využití astronomických pozorování v oboru infračerveného záření pomocí nového kosmického dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST), připravovaného nástupce HST. JWST bude schopen určovat chemické složení povrchu Pluta, jeho měsíců a dalších těles nacházejících se v Kuiperově pásu za drahou planety Neptun. Start kosmického dalekohledu JWST se plánuje na rok 2018.
Zdroj: http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2012/32/
autor: František Martinek