Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Aktuality AK
Tato fotografie v přirozených barvách zachycuje horní vrstvy atmosféry největšího Saturnova měsíce Titan, která je místem, kde dochází k rozbíjení molekul metanu působením ultrafialového záření Slunce. Vzniklé produkty se spojují a vytvářejí sloučeniny, jako je etan a acetylén.
Sousedé Sluneční soustavy v naší Galaxii se nacházejí v její významné části. Spolu s nimi jsme se usadili mezi dvěma hlavními spirálními rameny, v útvaru nazvaném Místní rameno (Local Arm). K novému výzkumu astronomové použili mimořádně „ostrý“ pohled radioteleskopu VLBA (Very Long Baseline Array).
Americká kosmická sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) absolvovala již 2000 oběhů kolem planety Merkur. Stalo se tak 22. května 2013. V období od 6. do 14. května 2013 sonda „absolvovala“ horní konjunkci, během které se planeta Merkur i s obíhající sondou nacházela za Sluncem (při pohledu ze Země).
Nová data získaná kosmickou observatoří NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE), která zkoumá vesmír v oboru infračerveného záření, vedla k objevení nových a ke zlepšení informací o známých rodinách asteroidů (jejich rodokmenu) v hlavním pásu planetek mezi drahami planet Mars a Jupiter.
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT zachytil na snímku jasné hvězdy slabý objekt, který kolem ní obíhá. Hmotnost objektu byla odhadnuta na 4-5násobek hmotnosti Jupitera. Mohlo by se tedy jednat o dosud nejlehčí planetu mimo Sluneční soustavu pozorovanou metodou přímého zobrazení. Objev představuje významný příspěvek k našemu chápání vzniku a vývoje planetárních soustav.
Na publikovaném obrázku je znázorněn exotický objekt naší Galaxie s označením SGR 0418+5729 (zkráceně SGR 0418). Ve skutečnosti se jedná o tzv. magnetar, což je typ neutronové hvězdy, která rotuje relativně pomalu a příležitostně generuje intenzivní záblesky rentgenového záření.
Velmi vzácné splynutí dvou velkých galaxií bylo zaznamenáno na snímku pořízeném pomocí kosmické observatoře Herschel Space Observatory, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. K objevu přispěla rovněž NASA. Následná pozorování několika pozemními i kosmickými dalekohledy odhalila příběh dvou vzdálených galaxií, které se srazily a navzájem propletly.
S průměrem 5 150 kilometrů je Titan nejen největším měsícem planety Saturn, ale má i větší průměr než planeta Merkur či Pluto. Naneštěstí atmosféra Titanu je mnohem hustější než atmosféra Země. Obsahuje mj. oranžovou mlhu, která před námi zahaluje celý jeho povrch. Kosmická sonda Cassini, která již od roku 2004 krouží kolem Saturnu, prováděla mj. měření výšky pohoří a hloubek údolí na povrchu Titanu.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz