O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Aktuality AK

Publikovaný snímek komety C/2012 S1 (ISON) pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST dne 10. dubna 2013, kdy se kometa nacházela nepatrně blíže ke Slunci než dráha planety Jupiter. Od Slunce kometu dělilo 621 miliónů kilometrů a od Země byla vzdálena 634 miliónů kilometrů. Kometa se blíží k Zemi i ke Slunci, kolem kterého prolétne v listopadu 2013.

Astronomové využili kvality známého Hubblova kosmického dalekohledu HST a pořídili nový snímek fotogenické mlhoviny s názvem Koňská hlava. Fotografie byla pořízena v oboru infračerveného záření. Snímek byl získán 24. dubna 2013, v den 23. výročí vypuštění této mimořádné kosmické observatoře na oběžnou dráhu kolem Země.

Astronomové využívající létající observatoř SOFIA pořídili v oboru infračerveného záření doposud nejdetailnější snímek vznikající masivní hvězdy uvnitř hustého kokonu prachu a plynu. Hvězda pojmenovaná G35.20-0.74 je obvykle zkráceně označována jako G35. Jedná se o jednu z nejhmotnějších známých protohvězd.

Na základě dat z americké družice Kepler astronomové objevili dvě nové planetární soustavy, jejichž součástí jsou mj. tři tzv. superZemě obíhající kolem mateřských hvězd v oblasti zvané obyvatelná zóna. Tímto termínem astronomové označují oblast v okolí hvězdy, kde se může na povrchu přítomné planety s vysokou pravděpodobností vyskytovat kapalná voda vzhledem k příznivým teplotním podmínkám.

Dva hvězdní "otesánci" obíhají kolem sebe.
Na publikovaném snímku z Hubblova kosmického dalekohledu HST je zachycena oblast tvorby hvězd 30 Doradus ve Velkém Magellanově oblaku. Dvojice velmi hmotných hvězd pojmenovaná R144 je na snímku vyznačena šipkou. V okamžiku svého zrodu měla tato dvojhvězda „porodní váhu“ přibližně 300 až 400 hmotností Slunce. V současné době leží její hmotnost v rozmezí 200 až 300 hmotností Slunce, což z tohoto systému dělá nejhmotnější známou dvojhvězdu.

Tým astronomů použil dalekohled ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) k upřesnění polohy více než stovky galaxií s nejproduktivnější hvězdotvorbou v mladém vesmíru. Výkon přístroje ALMA je mimořádný. Během několika hodin pozorování zachytil stejné množství těchto galaxií, jaké bylo podobnými teleskopy na celém světě sledováno za posledních deset let.

Překvapivé podpovrchové exploze, snad ovlivněné přítomností ledu, mohou být zodpovědné za prohlubně uvnitř dvou velkých impaktních kráterů na Marsu, které vyfotografovala evropská kosmická sonda Mars Express dne 4. 1. 2013. Středové prohlubně kráterů jsou na Marsu docela běžné, stejně tak jako na povrchu ledových měsíců obíhajících kolem obřích planet ve Sluneční soustavě. Ale jak tyto prohlubně vznikly?

Američtí vědci navrhují „odvolat z výslužby“ starou kosmickou sondu ISEE-3 (International Sun/Earth Explorer 3), která byla vypuštěna před 35 roky (start 12. 8. 1978) a zapojit ji znovu do výzkumné práce. Pro ruskou agenturu RIA Novosti to sdělil Robert Farquhar, výkonný ředitel firmy KinetX, který se dříve zabýval výpočty drah této sondy i mnoha dalších sond NASA ve Sluneční soustavě.


Pátrání po nových planetách podobných Zemi jde do další a rozsáhlejší etapy. K tomuto účelu se připravuje realizace družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), jejíž start je naplánován na rok 2017. Nová družice TESS by se měla stát přímým nástupcem kosmického dalekohledu Kepler, který od svého vypuštění v roce 2009 objevil již více než 100 potvrzených exoplanet, dalších několik tisíc těles jsou vážnými kandidáty na exoplanety.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí