Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Tento ohromující záběr Mlhoviny v Orionu byl získán na observatoři La Silla v Chile pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m. Mlhovina není jen hezkým kosmickým objektem, ale nabízí astronomům možnost si zblízka prohlédnout mohutnou oblast právě probíhající hvězdotvorby a posunout tak naše znalosti o vzniku a vývoji hvězd. Originální data k tomuto snímku si ke zpracování vybral také Igor Chekalin (Rusko), jeden z účastníků a pozdější vítěz astrofotografické soutěže ESO – 'Hidden Treasures 2010'.
Dvě evropské kosmické observatoře spojily své síly, aby nám ukázaly galaxii M 31 v souhvězdí Andromedy v novém světle. Observatoř Herschel Space Observatory ukázala v detailu vzhled prstence, v němž vznikají nové hvězdy. Kosmická observatoř XMM-Newton zase zaregistrovala rentgenové záření, které produkují umírající hvězdy.
Do astrofotografické soutěže ESO nesoucí název 'Hidden Treasures 2010' bylo přihlášeno téměř sto prací a ESO si vám nyní s potěšením dovoluje představit její vítěze. Soutěž ‘Hidden Treasures’ (Ztracené poklady) poskytla amatérským astronomům příležitost prohledat ohromné datové archivy ESO a nalézt v nich opravdové skryté skvosty. Absolutním vítězem této náročné soutěže se stal astronomický nadšenec z Ruska – Igor Chekalin, který bude za svou práci odměněn životní cestou na observatoř ESO Paranal v Chile.
Americká kosmická sonda Cassini kroužící kolem planety Saturn stále zásobuje astronomy novými a kvalitními snímky jak samotné planety, tak jejích některých měsíců. Čas od času se přiblíží i k velmi zajímavému měsíci Enceladus. Fotografie odhalily mnohem složitější síť teplejších zlomů, než bylo doposud známo.
Dne 4. ledna 2011 jsme mohli z území České republiky pozorovat částečné zatmění Slunce, i když počasí nebylo zrovna nejlepší. Příroda si pro nás připravila na letošní rok dalších 5 podobných úkazů, avšak ze střední Evropy bude pozorovatelné pouze úplné zatmění Měsíce 15. června.
Nový infračervený záběr mlhoviny Laguna byl pořízen v rámci průzkumu Mléčné dráhy pomocí dalekohledu VISTA (ESO, Paranal, Chile). Jedná se o malý kousek mnohem většího originálního snímku celé rozsáhlé oblasti v okolí známé mlhoviny, a snímek sám je pouze drobnou částí mohutné přehlídky.
Federativní republika Brazílie podepsala 29. prosince 2010 formální dohodu o přistoupení k ESO, která jí umožní stát se členským státem Evropské jižní observatoře. Poté, co smlova projde vládní ratifikací, se Brazílie stane prvním mimoevropským a celkově 15. členským státem ESO.
Záblesky záření gama patří k jevům, při kterých se ve velmi krátkém čase uvolňuje obrovské množství energie. Některé z nich se ale zdají být podezřele slabé ve viditelném světle. Tyto takzvané 'temné gama záblesky' byly dosud nejpodrobněji zkoumány pomocí přístroje GROND a dalekohledu MPG/ESO o průměru zrcadla 2,2 m na observatoři La Silla v Chile.
V naší Galaxii známe asi 150 kulových hvězdokup – početných skupin starých hvězd, které společně obíhají kolem jejího středu. Tento nový snímek pořízený kamerou Wide Field Imager na 2,2 metrovém dalekohledu MPG/ESO (La Silla, Chile) zachycuje strukturu kulové hvězdokupy M 107 v nevídaných detailech.
Na základě pozorování jasných zdrojů rentgenového záření plynů v tzv. halo obklopujícím naši Galaxii, uskutečněných pomocí kosmické observatoře XMM-Newton (start v roce 1999), byla shromážděna nová data, která podporují existenci procesů vytvářejících jakési fontány horkých plynů v naší Galaxii.