Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Hvězdy jsou ve hvězdokupě těsně namačkány jedna vedle druhé, že astronomové museli čekat na tak výkonnou kosmickou observatoř, jako je Hubblův kosmický dalekohled HST, schopnou nahlédnout hluboko do centra hvězdného „úlu“ a rozlišit zde jednotlivé hvězdy.
Nové důkazy podporují teorii, že podmínky na Zemi ve fázi vývoje označovaného jako „sněhová koule“ se staly spouštěcím mechanismem pro dávný rozvoj živočišné říše. Velké zvýšení koncentrace mořského fosforu v období před 750 až 635 milióny roků je spojováno s komplexním rozvojem života.
Nově zprovozněné datové spojení táhnoucí se v délce 100 km přes nevlídnou poušť Atacama přináší nové příležitosti pro observatoř ESO Paranal i Observatorio Cerro Armazones. Napojení těchto zařízení přímo na hlavní latinskoamerickou vědeckou datovou páteřní síť zacelilo poslední mezeru ve vysokorychlostním spojení mezi observatořemi a Evropou.
Přibližně jedna ze čtyř hvězd podobných Slunci může vlastnit planety podobné velikosti, jako je naše Země. Vyplývá to z nových výzkumů uskutečněných NASA a University of California. Tato studie je nejrozsáhlejším a nejdetailnějším „sčítáním planet“ podle jejich hlavní charakteristiky - hmotnosti.
Na sérii fotografií pořízených pomocí dalekohledu ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile je zachycena šestice působivých spirálních galaxií. Záběr byl získán v oboru infračerveného záření unikátní výkonnou kamerou HAWK-I. Astronomové doufají, že jim tyto snímky pomohou pochopit vznik a vývoj nápadných spirálních struktur v galaxiích.
Na noční obloze je pozorovatelná kometa 103P/Hartley 2, která se ve čtvrtek 4. listopadu 2010 stane cílem kosmické sondy Deep Impact/EPOXI. Připomeňme si 5 základních informací o kosmické sondě, jejíž historie se začala psát při jejím startu 12. 1. 2005.
Tým evropských astronomů využívající dalekohled ESO/VLT změřil vzdálenost dosud nejvzdálenější galaxie. Pečlivou analýzou jejího velmi slabého světla vědci zjistili, že galaxii pozorují tak, jak vypadala v době, kdy samotný vesmír byl jen 600 milionů let starý...
Skupina japonských astronomů informovala o zjištění výrazné korelace mezi obsahem kovů v prachových protoplanetárních discích kolem hvězd a jejich délkou „života“. Na základě tohoto poznatku předpokládají, že kolem hvězd s nízkým obsahem kovů budou s mnohem menší pravděpodobností kroužit planety.
Ačkoliv je vesmír zcela zaplněn spoustou spirálních galaxií, nenajdeme mezi nimi dva shodné exempláře. Na připojené fotografii vidíme „tvář“ spirální galaxie pojmenované NGC 3982, která je neobyčejně půvabná pro pestrý koberec nově zrozených hvězd.
Přítomnost vodního ledu na asteroidech může být mnohem četnější, než jsme donedávna očekávali. Vyplývá to z nové studie dvou vědeckých týmů. Nejnověji přináší výzkum první důkazy přítomnosti vodního ledu a organických molekul na planetce 65 Cybele.