Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Aktuality AK

V noci ze soboty 21. na neděli 22. dubna 2012 nastalo maximum aktivity prvního významného meteorického roje roku – Lyrid. Vzhledem k tomu, že obyvatelům Moravy až nezvykle přálo počasí, podařilo se i nám ve Valašském Meziříčí úkaz pozorovat.

Tento nový snímek hvězdokupy NGC 6604 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru objektivu 2,2 m na observatoři La Silla v Chile. Hvězdokupa bývá často přehlížena díky nápadnému sousedovi, kterým je Orlí mlhovina, též známá jako Messier 16 (či M 16), nacházející se jen ‚o rozpětí křídel‘ vedle. Kompozice tohoto snímku, kde je NGC 6604 obklopena krajinou prachoplynových mračen, však ukazuje, že hvězdokupa sama o sobě je velmi krásným objektem.


Nová observatoř, ačkoli se ještě staví, již umožnila astronomům pochopit a popsat blízký planetární systém, a poskytla jim cenné údaje o tom, jak takové systémy vznikají a vyvíjejí se. Astronomové za použití dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili, že planety obíhající kolem hvězdy Fomalhaut musí být mnohem menší, než se původně soudilo. Jedná se o první publikovaný vědecký výsledek z první fáze pozorování, která byla otevřena všem astronomům.

Evropská jižní observatoř ESO uzavřela kontrakt s architektonickou kanceláří Auer+Weber na návrh rozšíření svého ústředí v Garchingu u Mnichova (Německo). Kancelářská budova moderního stylu poskytne prostor pro rostoucí počet zaměstnanců v Garchingu a bude místem zrodu technologických inovací potřebných pro ambiciózní projekty ESO, jako je dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope). Po předpokládaném dokončení na konci roku 2013 přispěje rozšíření ústředí ESO významně k rozvoji celého vědeckého centra v Garchingu.

Velmi malý Saturnův měsíc Enceladus (průměr 500 km) obíhající daleko za vnějším okrajem prstenců planety nás naplňuje příslibem, že zde možná existují mikroorganismy. Během série nebezpečně těsných průletů objevila kosmická sonda NASA s názvem Cassini doslova gejzíry vody tryskající z jeho povrchu, či spíše z podpovrchového zásobníku kapalné vody. Tyto výtrysky, které pronikají skrz trhliny v ledové kůře měsíce, mohou vynášet na povrch přítomné mikroorganismy.

Třebaže na povrchu Saturnova měsíce Titan existují řeky a jezera kapalných uhlovodíků, deště, které je zásobují, mohou přicházet jen velice zřídka. Podle údajů, které shromáždila kosmická sonda NASA s názvem Cassini, část povrchu Titanu nemusí zažít déšť v období delším než 1000 roků.

Astronomové určili poloměr protoplanetárního disku, z kterého se v dávných dobách vytvořila naše Sluneční soustava. Jeho vnější okraj se nacházel ve vzdálenosti 80krát větší, než je vzdálenost Země od Slunce. Vědecká práce o tomto objevu byla přijata k publikování v časopise The Astronomical Journal.

V červnu roku 1770 navštívila naši Zemi neobyčejná kometa. Jedná se o vůbec nejtěsnější průlet komety kolem Země v historii astronomických pozorování. Další návrat komety ke Slunci měl nastat v roce 1782, k čemuž ale nedošlo. Pierre-Simon Laplace problém objasnil zjištěním, že kometa byla při setkání s Jupiterem vyvržena ven ze Sluneční soustavy.

Nové výsledky získané pomocí ‚lovce exoplanet‘ spektrografu HARPS naznačují, že v zónách života kolem slabých hvězd se velmi často vyskytují kamenné planety jen o málo větší než Země. Mezinárodní tým astronomů na základě těchto pozorování odhaduje, že v Galaxii existují až desítky miliard takových planet. Až sto jich pak pravděpodobně leží v těsném okolí Slunce. Jedná se o první přímé měření četnosti výskytu exoplanet typu super-Země u červených trpaslíků, kteří reprezentují až 80% hvězd naší Galaxie.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí