Aktuality AK

V NASA vrcholí přípravy na vypuštění astronomické družice s názvem NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array), jejímž úkolem bude mj. pátrat po „neviditelných“ černých dírách. Start je naplánován na 14. června 2012. Mezi několika hlavními úkoly družice NuSTAR bude rozluštit hádanku, jak se obří černé díry a galaxie společně vyvíjely v průběhu věků.

Pozorování uskutečněná družicí NASA s názvem WISE vedla k doposud nejlepšímu určení počtu pro Zemi potenciálně nebezpečných asteroidů ve Sluneční soustavě. Asteroidy známé pod zkratkou „PHAs“ obíhají po takových drahách kolem Slunce, které je přivádějí do vzdálenosti menší než 8 miliónů km od Země a jsou dost velké na to, aby „přežily“ průlet zemskou atmosférou a způsobily při dopadu velké škody v regionálním, případě globálním měřítku.

Pomalu se blíží unikátní úkaz tohoto roku, přechod planety Venuše přes sluneční disk, který se odehraje v noci z 5. na 6. června 2012 a na našem území bude pozorovatelný jen krátce v ranních hodinách. Planeta Venuše je však stále pozorovatelná jako Večernice nízko nad severozápadním obzorem. Při pohledu pouhým okem je velmi jasná, ale jeví se jen jako ‚hvězda‘. Již malý dalekohled však odhalí podivuhodnou věc.

Pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu astronomové detekovali vůbec poprvé světlo vyzařované „super-Zemí“ daleko za hranicemi Sluneční soustavy. Přestože exoplaneta není obyvatelná, toto pozorování je historickým krokem pro případné hledání stop života na jiných planetách.

Nejhustější objekty ve vesmíru mají nového šampióna co do hmotnosti: pulsar tak malý, že by se vešel na ostrov Manhattan, avšak jeho hmotnost 2,04krát převyšuje hmotnost Slunce. Pulsar může pomoci astronomům prověřit platnost Einsteinovy teorie obecné relativity.

Mimořádná astronomická událost – přechod Venuše přes sluneční disk – se velice rychle blíží a přípravy na pozorování úkazu vrcholí. Jen aby přálo počasí! Zahálet nebude ani nejznámější a nejvýkonnější kosmický dalekohled NASA s názvem Hubblův kosmický teleskop HST (Hubble Space Telescope). Nebude se na Slunce dívat přímo, využije k tomu povrch Měsíce jako obří zrcadlo.

V roce 2011 byla uvedena do provozu nová generace ruských meteorologických družic, které sledují Zemi z výšky 36 000 km, z tzv. geostacionární dráhy. Na rozdíl od družic NASA však ruská družice pořizuje snímky v oboru blízkého infračerveného záření, stejně tak i ve viditelném světle. Snímky poskytují detailní informace nejen o pohybu oblačnosti, ale například také o změnách vegetace.