Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Většina hvězd se zrodila jako součást hvězdokupy, nikoliv jako osamocení jedinci. Existuje spousta důkazů, že ani Slunce nebylo výjimkou. Simon Zwart v minulém roce prohlásil, že astronomové budou schopni sourozence Slunce objevit. Vypočítal, že 10 až 60 z nich se může nacházet do vzdálenosti zhruba 330 světelných let od Země.
Díky objevu první zákrytové dvojhvězdy obsahující proměnnou hvězdu cefeidu se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo vyřešit letitou záhadu. Mimořádně vhodné uspořádání systému umožnilo velmi přesně změřit hmotnost cefeidy. Nová data ukazují, že předpovědi teorie hvězdných pulsací jsou správné.
Nedávné přiblížení sondy Deep Impact v rámci mise EPOXI ke kometě Hartley 2 poskytlo první snímky zcela zřetelně ukazující výtrysky prachu a plynů z povrchu jádra specifického charakteru. Byla odhalena doslova sněhová bouře v okolí jádra komety, způsobená výtrysky oxidu uhličitého, chrlících tuny ledových částic.
Kosmická observatoř NASA s názvem Fermi Gamma-ray Space Telescope odhalila doposud nepozorované struktury obklopující střed naší Galaxie. Laloky záření gama mají rozpětí 50 000 světelných roků; může se jednat například o pozůstatky dávné exploze v okolí mimořádně velké černé díry v centru naší Galaxie.
Kompozitní snímek v úvodu článku zachycuje galaxii M 100 se supernovou, která může ukrývat nejmladší známou černou díru v blízkém kosmickém okolí. Poloha supernovy SN 1979C je vyznačena šipkou. Fotografie vznikla složením dat v oboru rentgenového, viditelného a infračerveného záření.
Tým evropských astronomů využívající dalekohled MPG/ESO na observatoři La Silla v Chile objevil planetu u hvězdy, která do naší Galaxie připutovala odjinud. Planeta jupiterova typu je sama o sobě neobvyklá, neboť obíhá kolem stálice v závěrečné fázi života, která by ji v budoucnu mohla pohltit.
Planeta Saturn postupně „zhasíná“. Podobně jako stolní lampa, které omezujeme přívod elektrického proudu, Saturn za poslední čtyři roky vyzařuje stále menší a menší množství energie v oboru infračerveného záření, přičemž jeho jižní polokoule je poněkud jasnější než severní.
Astronomové z Evropské jižní observatoře pořídili efektní nový snímek neobvyklé galaxie NGC 7252. Tento galaktický spletenec vznikl při kolizi dvojice původně samostatných galaxií a pro astronomy představuje vhodný objekt pro zkoumání vlivů galaktického slévání na vývoj vesmíru.
Jádro periodické komety 103P/Hartley 2 se stalo druhým cílem výzkumu pro kosmickou sondu Deep Impact. Dne 4. listopadu 2010 sonda prolétla ve vzdálenosti necelých 700 km od jádra komety Hartley 2 rychlostí 12,3 km/s. První fotografie byla pořízena 37 minut před největším přiblížením, ze vzdálenosti 27 350 km.
Hvězdy jsou ve hvězdokupě těsně namačkány jedna vedle druhé, že astronomové museli čekat na tak výkonnou kosmickou observatoř, jako je Hubblův kosmický dalekohled HST, schopnou nahlédnout hluboko do centra hvězdného „úlu“ a rozlišit zde jednotlivé hvězdy.