Aktuality AK

Obří plynné planety Sluneční soustavy stále ještě před astronomy ukrývají mnohá tajemství. Z nedávno publikované vědecké práce planetologů vyplývá, že hluboko v atmosférách obřích planet Jupiter a Saturn se mohou nacházet velké kusy diamantů vznášející se v tekutém fluidu z vodíku a hélia.

The Colossus Consortium je vůdčí světovou skupinou podnikatelů, vědců a techniků, kteří se zabývají vývojem nových technologií, které by umožnily stavbu mimořádně velkých dalekohledů odpovídajících průměru objektivu 50 až 100 metrů. Takovýto optický dalekohled by byl sestaven z velkého počtu zrcadel podstatně menších rozměrů.

Neptunův měsíc Naiad je „stydlivý skřítek“. Tento malý měsíček (průměr 96 x 60 x 52 km) se drží v těsné blízkosti své mateřské planety a skrývá se v jasné záři Neptunu, který jej osvětluje. Obíhá nejblíže ze všech známých měsíců planety – ve vzdálenosti 48 227 km od jejího středu. Nebyl pozorován od svého objevu koncem 80. let minulého století.

V rámci výzkumného projektu, jehož vedoucím byl Joseph R. Michalski (vědecký pracovník Planetary Science Institute), bylo zjištěno, že na Marsu mohl v minulosti existovat supervulkán – doposud první objevená obří sopka této kategorie na rudé planetě.

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci s Krajskou hvězdárnou v Žilině pořádá fotografickou soutěž s názvem SPOLEČNĚ SE SLUNCEM, která je určena zájemcům ve věku od 12 let a je rozdělena do dvou věkových kategorií: 12 až 18 let a 19 let a více. Soutěž je tematicky zaměřena na digitální fotografie Slunce a projevů jeho aktivity, ale i na snímky optických jevů na obloze způsobených slunečním zářením či dokumentární snímky z pozorování Slunce apod.

Astronomové použili data ze dvou astronomických družic NASA (Kepler a Spitzer Space Telescope) a zhotovili první mapu rozložení oblačnosti na planetě nacházející se mimo Sluneční soustavu. Exoplaneta má označení Kepler-7b; jedná se o tzv. horkého Jupitera, který obíhá kolem hvězdy ze souhvězdí Lyry.

Astronomové z NASA a Pennsylvania State University využili astronomickou družici Swift k vytvoření nejpodrobnější mapy zobrazující rozložení zdrojů ultrafialového záření ve dvou sousedních galaxiích Velké Magellanovo mračno a Malé Magellanovo mračno.