Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Aktuality AK
Nová pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT významně přispěla k pochopení růstu galaktických ‚puberťáků‘. V rámci největší přehlídky svého druhu astronomové objevili, že mladé galaxie v období 3 – 5 miliard let po velkém třesku významně změnily způsob získávání nové hmoty. Na počátku této fáze vývoje převažovalo nasávání plynu, které následně přechází k procesu ‚kanibalizace‘ – pohlcování malých okolních galaxií.
Jarní měsíce jsou známy velmi nízkou meteorickou aktivitou. Není aktivní žádný významný roj a na minimum, v rámci své roční variace, klesají také frekvence sporadických meteorů. Již desítky let je však pozorovatelům známa zajímavá anomálie, kterou bychom mohli označit jako 'záhadu únorových bolidů‘.
Je to podobné, jako kdyby se jednalo o kosmickou verzi ruské dřevěné panenky – matrjošky, kterou lze rozložit a která v sobě skrývá několik dalších čím dál menších panenek. Drobounká zrníčka prachu, odebraná z povrchu planetky (25143) Itokawa, jsou ve skutečnosti pokryta na povrchu ještě menšími částicemi a krátery.
Naše Galaxie může být doslova zaplavena planetami-bezdomovci, které putují mezihvězdným prostorem místo toho, aby obíhaly kolem mateřských hvězd. Ve skutečnosti zde může být těchto planetárních „tuláků“ až 100 000krát více než samotných hvězd. Vyplývá to z nové studie.
Výška oblaků na naší planetě se během prvního desetiletí tohoto století nepatrně snížila – v průměru o jedno procento. Vyplývá to z nové univerzitní studie vypracované na základě pozorování americkými družicemi a financované NASA. Tyto závěry mají velký význam pro vytváření modelů budoucího vývoje globálního klimatu.
Pozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST (NASA) vedla k objevu nové třídy planet. Jedná se o vodní planetu obklopenou hustou atmosférou, která obsahuje velké množství páry. Je menší než Uran, avšak větší než Země.
Měsíc vypadá na obloze osaměle, avšak nemusí to být zdaleka pravda. Malé asteroidy příliš slabé na to, abychom je spatřili, pravděpodobně zabloudí na dráhu Země poměrně často a krátkou dobu zde zůstávají.
Na konci února a v průběhu března roku 2012 ozdobí večerní oblohu dvojice jasných planet – Venuše a Jupiter. K nim se na několik dní (vždy krátce po novu) připojí rovněž Měsíc a v polovině března také obtížně pozorovatelná planeta Merkur. V následujících několika týdnech nás tedy čeká řada vizuálně zajímavých astronomických úkazů, konjunkcí a vzájemných přiblížení těles Sluneční soustavy, které lze pozorovat pouhým okem či malými dalekohledy.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz