Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Aktuality AK

Letecký konstruktér Burt Rutan, miliardář Paul Allen, průkopník kosmonautiky Elon Musk a bývalý šéf NASA Mike Griffin připravují nový letecko-kosmický dopravní systém. Bude se skládat z obřího letounu o rozpětí křídel větším než délka fotbalového hřiště. V podvěsu bude vynášet raketový nosič, který po uvolnění a zážehu vlastních motorů dopraví užitečný náklad či pilotovanou kosmickou loď na oběžnou dráhu.

Evropská kosmická agentura ESA vybrala k realizaci další dva kosmické projekty. Prvním z nich bude sonda do blízkosti žhavého povrchu Slunce, v druhém případě se bude jednat o astronomickou družici k mapování struktury vesmíru. Jejím hlavním úkolem bude výzkum skryté hmoty a skryté energie na základě měření zrychlující se expanze vesmíru.

Kosmická sonda NASA s názvem Dawn byla vypuštěna před čtyřmi roky (27. 9. 2007) směrem k asteroidu Vesta – a možná objevila novou planetu. Vesta má kovové jádro a její povrchové útvary naznačují, že struktura planetky je „diferencovaná“ podobně jako terestrické planety Země, Merkur, Venuše nebo Mars.



Malá družice ve tvaru koule o průměru 36,4 cm, pokrytá kruhovými laserovými odrážeči, je připravena k vypuštění během prvního (kvalifikačního) startu nové evropské nosné rakety Vega. Jejím úkolem bude prověření části Einsteinovy obecné teorie relativity.

Řídící orgán Evropské jižní observatoře ESO Coucil odsouhlasil rozpočet ESO na rok 2012. Ten zahrnuje přípravné práce na komunikaci vedoucí do budoucího umístění dalekohledu E-ELT na Cerro Armazones a zahájení vývoje některých náročných optických součástí dalekohledu. Jelikož některé z členských států ESO již odsouhlasily svou část požadovaných dodatečných prostředků, je konečné schválení celého programu E-ELT očekáváno v polovině roku 2012.

Následník belgického trůnu navštívil observatoř ESO Paranal v doprovodu delegace podnikatelů, která zkoumala budoucí příležitosti pro evropský průmysl v kontextu projektu dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope).

Pozorování pomocí dalekohledu Gemini North na Havajských ostrovech vedla k objevu objektů, které astronomové označují za největší černé díry, jaké byly doposud pozorovány v nejbližším kosmickém okolí. Každá ze dvou objevených černých děr je 2500krát hmotnější než černá díra, která se „usídlila“ v centru naší Galaxie a jejíž hmotnost se odhaduje na 4 milióny Sluncí.

Astronomové pořídili dosud nejlepší snímek hvězdy, z které většinu hmoty vysál ‚upíří‘ průvodce. Kombinací světla získaného čtveřicí dalekohledů na observatoři ESO Paranal vznikl virtuální teleskop o průměru 130 m, jehož pohled je 50krát ostřejší než pohled kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA). Nové výsledky překvapivě ukázaly, že přenos hmoty z jedné složky dvojhvězdy na druhou je mnohem mírnější proces, než se očekávalo.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí