Záhadné tmavé útvary na povrchu Marsu

Tmavé i světlé svažující se pruhy (tvarem připomínající pánskou kravatu) vyskytující se na Marsu například v oblasti Arabia Terra, byly rovněž terčem výzkumu pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy NASA s názvem MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Dalším místem výskytu těchto útvarů je například oblast Acheron Fossae.

Svažující se pruhy jsou většinou malé útvary o délce maximálně několika stovek metrů. Vysoké rozlišení snímků ze sondy MRO může pomoci rozlišit jejich charakteristické rysy. Další výzkum těchto útvarů může vrhnout nové světlo na „životní cyklus“ těchto pruhů a na geologické procesy, které je vytvářejí. Snad budeme schopni rovněž studovat fotometrické vlastnosti útvarů.

Definitivní odpověď na otázku, jak tyto zajímavé útvary vznikají, není zatím známa. Jedna z teorií předpokládá, že se jedná o jemná zrníčka prachu sklouzávající dolů po svahu kopce či kráteru. Tmavé pruhy v oblasti Acheron Fossae mají délku až do několika stovek metrů. Zdá se, že písek obtéká kolem kamenů podobně jako voda a z nějakého důvodu za určitou dobu vytvořené tmavé pruhy významně zesvětlají. Proces tekoucích písků je jednou z několika možností, které mohou rychle měnit barvu povrchu rudé planety.

Tyto úzké, lavinám podobné procesy, se vyskytují převážně v rovníkových oblastech planety Mars. Jak už bylo uvedeno, fyzikální procesy, které vedou k jejich vzniku, zatím známy nejsou. Valící se „lavina“ zřejmě naruší původní světlý povrch a pokryje jej vrstvou tmavšího matriálu. Uvažovalo se rovněž o úloze vody a dalších těkavých látek (suchý led, slaná voda, žhavé magma), které by mohly vytvářet podobné úkazy.

Tyto tmavé pruhy byly poprvé objeveny na snímcích ze sond Viking Orbiter počátkem 80. let minulého století. V té době se Holly Ferguson a Baerbel Lucchitta (U.S.G.S., Flagstaff) domnívali, že útvary mohou být vysvětleny mokrým pískem sesouvajícím se dolů po svahu. Avšak všechna další navrhovaná vysvětlení vyloučila úlohu vody a místo toho se uvažovalo o vlivu větrné eroze, vzniku prachových lavin nebo sesuvů půdy. Později byly tyto zvláštní útvary zaznamenány i na snímcích pořízených sondou Mars Odyssey. Přesto, že snímky ze sondy MRO jsou mnohem detailnější, definitivní vysvětlení zatím nemáme.

A možná přece jen máme. Nedávno objevili studenti University v Arizoně nový a zajímavý jev, který zřejmě hraje roli při utváření povrchu Marsu: laviny sypkého prachu, které nespouštějí seismické otřesy, jak by se možná dalo očekávat, nýbrž tlakové vlny, které vznikají při průletu meteoroidu atmosférou Marsu ještě před dopadem na povrch.

Autoři interpretují tisíce tmavých pruhů se svažujícím se povrchem na úbočích kopců či kráterů jako prachové laviny způsobené impaktem. Největší ze skupiny nových studovaných kráterů má průměr 22 metrů. Nejpravděpodobnější je, že skupina kráterů vznikla po dopadu fragmentů tělesa, které se rozpadlo se až při průletu atmosférou Marsu. Okolo místa dopadu se rozkládají šavlovitě zahnuté, úzké, relativně tmavé pruhy různé délky.

Zdroj: http://hirise.lpl.arizona.edu/ESP_022405_1910, http://www.spacedaily.com/news/mars-water-science-02k.html a http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=35570

autor: František Martinek