O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.

Na Venuši může i sněžit! Evropská kosmická sonda Venus Express objevila nečekaně chladné vrstvy vzduchu vysoko v atmosféře planety Venuše, které mohou být dostatečně studené na to, aby přítomný oxid uhličitý vymrzal v podobě ledu či „sněhových vloček“.
Venuše je velmi dobře známa především díky své husté atmosféře, která je tvořena z 96 % oxidem uhličitým, a rovněž díky vysoké výhni na povrchu planety, důsledkem čehož je označována za nehostinného a životu nepřátelského dvojníka Země.
Avšak na základě nových analýz pozorování za uplynulých 5 let, která uskutečnila evropská kosmická sonda Venus Express (start 9. 11. 2005), astronomové odhalili v atmosféře Venuše velmi chladné vrstvy o teplotě kolem -175 °C, a to ve výšce 125 km nad povrchem planety.
Tyto nezvykle studené vrstvy jsou mnohem mrazivější než například obdobné vrstvy v atmosféře Země, navzdory tomu, že Venuše obíhá mnohem blíže ke Slunci.
Objev byl učiněn na základě sledování, jak je sluneční světlo filtrováno při průchodu atmosférou, čímž byly zjišťovány koncentrace molekul plynného oxidu uhličitého v různých výškách podél terminátoru – tj. podél dělící čáry mezi denní a noční polokoulí planety.
Vyzbrojeni informacemi o koncentraci oxidu uhličitého a zkombinováním těchto údajů s informacemi o průběžných změnách atmosférického tlaku s výškou pak mohli vědci vypočítat hodnotu odpovídající teploty.
„Protože teplota v určitých výškách klesala pod hodnotu vymrzání oxidu uhličitého, očekáváme, že se zde může vytvářet led oxidu uhličitého,“ říká Arnaud Mahieux (Belgian Institute for Space Aeronomy) a vedoucí autor článku v časopise Journal of Geophysical Research, který seznamuje s novým objevem.
Oblaka z malých ledových krystalků oxidu uhličitého či sněhových vloček mohou mít vysokou odrazivost (reflexivitu) vedoucí k vyšší jasnosti než obvyklé vrstvy atmosféry a oblačnost osvětlená Sluncem.
„Nicméně i když sonda Venus Express skutečně příležitostně pozorovala velmi jasné oblasti v atmosféře Venuše, které mohou být vysvětleny přítomností ledových krystalků, stejně tak mohou být způsobeny jinými atmosférickými poruchami, takže musíme být obezřetní,“ říká Arnaud Mahieux.
Z výzkumu rovněž vyplynulo, že chladná vrstva v oblasti terminátoru je vložena mezi dvě mnohem teplejší vrstvy.
Teplotní profily na horké denní straně a studené noční polokouli jsou ve výškách nad 120 km mimořádně odlišné. Noční strana může hrát větší roli na jedné existující výšce a denní strana může hrát zase větší roli na jiných výškách atmosféry.
Obdobné teplotní profily podél terminátoru byly odvozeny i z jiných souborů dat sondy Venus Express, včetně měření pořízených během přechodu Venuše přes Slunce v červnu letošního roku.
Počítačové modely jsou schopné předpovědět pozorované profily, avšak další důkazy poskytne teprve výzkum úlohy jiných atmosférických činitelů, jako je například oxid uhelnatý, dusík a kyslík, jejichž vliv je mnohem dominantnější ve vysokých výškách než vliv oxidu uhličitého.
„Objev je velmi čerstvý a stále ještě musíme uvažovat a vyvozovat, jaké důsledky bude mít,“ říká Håkan Svedhem, vědecký pracovník mise Venus Express. „Avšak je velice zvláštní, že nevidíme podobné teplotní profily podél terminátoru v atmosférách Země nebo Marsu, které mají odlišné chemické složení i tepelné podmínky.“
Fotografie v úvodu článku zachycuje pohled na jižní pól Venuše a ilustruje polohu terminátoru – rozhraní mezi denní (vlevo) a noční (vpravo) polokoulí. Snímek byl pořízen v oboru ultrafialového záření kamerou VMC (Venus Monitoring Camera) na palubě evropské sondy Venus Express dne 15. 5. 2006, ze vzdálenosti 66 500 km.
Zdroj: http://www.esa.int/export/esaCP/SEMILCERI7H_index_0.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí