Robot Curiosity objevil břeh dávné řeky

Robot Curiosity objevil na povrchu Marsu břeh dávné řeky, která kdysi tekla napříč oblastí, kde nedávno přistála pojízdná laboratoř NASA. Již dříve byly získány informace o dávné přítomnosti tekuté vody na Marsu, avšak tento důkaz – fotografie horniny obsahující pradávné říční štěrkopísky – je první svého druhu.

Při studiu snímků vědci objevili kameny stmelené do jednotlivých vrstev slepených hornin (slepenců). Velikosti a tvary kamenů jsou vodítkem k určení rychlosti a vzdálenosti, na kterou je vodní proud unášel.

„Na základě určené velikosti unášeného štěrku jsme mohli odhadnout, že zde voda proudila rychlostí zhruba 1 m/s a proud byl tak hluboký, že by pozemšťanům sahal po kotníky a místy až po pás,“ říká William Dietrich, vědecký pracovník z University of California, Berkeley.

Objevené místo se nachází mezi severním okrajem kráteru Gale a úpatím Mount Sharp, což je středové pohoří uvnitř kráteru. Dřívější snímky této oblasti pořízené z oběžné dráhy připouštěly interpretaci, že se jedná o nahromadění štěrkopískového konglomerátu. Obrázky ukazovaly aluviální kužel materiálu promývaného vodou a unášeného z okraje kráteru dolů proudem rozvětvujícím se do několika patrných koryt.

Zaoblené tvary některých kamenů v tomto konglomerátu napovídají, že transport probíhal na dlouhou vzdálenost z kráterového valu dolů v místě, kde se nachází koryto pojmenované Peace Vallis, směřující do aluviálního vějíře. Velké množství koryt v tomto vějíři mezi okrajem kráteru a usazeným konglomerátem materiálu naznačuje, že proudy vody zde tekly dlouhodobě nebo se objevovaly opakovaně během dlouhého časového období, a ne jen v období několika let.

Objev pochází z výzkumů dvou výchozů horniny pojmenovaných „Hottah“ a „Link“ a vyfotografovaných kamerami MastCam umístěnými na stožáru robota Curiosity po čtyřiceti dnech pobytu na povrchu Marsu. Štěrky v objevených konglomerátech mají rozměry od zrníček písku až po velikost golfového míčku. Některé jsou hranaté, avšak většina z nich je pěkně zaoblená.

„Tvary kamínků napovídají, že byly transportovány a jejich velikosti naznačují, že nemohly být transportovány větrem. Musely být unášeny proudem vody,“ říká Rebecca Williams/ová/ z Planetary Science Institute, Tucson, Arizona, USA.

Vědecký tým může využít robota Curiosity k určení základního chemického složení materiálu, který drží konglomerát pohromadě a odhalit další charakteristiky mokrého prostředí, které formovalo objevené depozity. Kameny v tomto konglomerátu poskytují vzorky materiálu z vrchních částí kráterového valu, takže vědecký tým může rovněž zkoumat některé z nich za účelem zjištění regionální geologie v širším okruhu.

Úbočí hory Mount Sharp uprostřed kráteru Gale zůstává hlavním cílem laboratoře Curiosity. Jíly a sulfátové minerály zde objevené na základě průzkumu z oběžné dráhy mohou být dobrým konzervačním prostředkem organických chemických látek na základě uhlíku, které jsou potenciálními přísadami pro vznik živých organismů.

„Dlouhodobě existující vodní toky mohou být obyvatelným prostředím,“ říká John Grotzinger, California Institute of Technology (Caltech), Pasadena. „Přesto není tato oblast se zakonzervovanými organickými látkami naším hlavním cílem výzkumu. Směřujeme na vrchol Mount Sharp, avšak toto je naše jistota, že jsme již objevili první pravděpodobně obyvatelné prostředí.“

V průběhu prvních dvou až tří let základní mise budou vědci využívat 10 vědeckých přístrojů robota Curiosity k provádění výzkumu za účelem zjištění, zda oblast uvnitř kráteru Gale vůbec někdy nabídla příznivé podmínky pro existenci mikrobiálního života.

Zdroj: http://www.nasa.gov/mission_pages/msl/news/msl20120927.html

autor: František Martinek