Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


22.09.2020
Blízký vzdálený svět zákrytů a erupcí

Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.

25.08.2020
Proměnné hvězdy pod drobnohledem

Amatérští astronomové z celé republiky se setkali v naší hvězdárně. Po celý týden zde probíhá jubilejní 60. ročník praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Na programu jsou přednášky, noční pozorování, zpracovávání výsledků a odborné diskuze. Výsledkem společné práce jsou světelné křivky, znázorňující změny jasnosti pozorovaných vesmírných objektů.

11.05.2020
Astronomický kroužek aneb duben ON-LINE

Jak jsme vás již informovali, astronomický kroužek probíhá od března prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu pokračoval i v měsíci dubnu, kdy proběhlo 5 on-line schůzek. Náměty těchto virtuálních setkání se vztahovaly k některým z astronomických jevů a k fyzikálním zákonům.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Hubbleův kosmický teleskop pozoroval následky mohutné kolize

Hubbleův vesmírný dalekohled nabídl pohled na podstatu exoplanety Fomalhaut b.

Domnělá planeta za hranicemi Sluneční soustavy zdánlivě zmizela z dohledu. Astronomové se nyní především domnívají, že zcela dospělá planeta ve skutečnosti nikdy neexistovala. Hubbleův vesmírný teleskop HST místo toho pozoroval expandující oblak velmi jemných prachových částic vytvořených při obří kolizi mezi dvěma ledovými tělesy velikosti asteroidu obíhajícími kolem jasné hvězdy Fomalhaut, která je od Země vzdálena 25 světelných roků.

Před 2 miliardami roků měla Země vysoký obsah kyslíku

Výzkum jádra vzorku z ruského vrtu změnil dlouhodobé modely oxygenace (okysličení) na Zemi. Země byla mnohem bohatší na kyslík v rané etapě vývoje, než jsme doposud předpokládali při stanovení podmínek pro vývoj složitějšího života. Vyplývá to z nových výzkumů vědců na University of Alberta a University of Tartu v Estonsku. Studie poskytla důkazy pro zvýšenou hladinu kyslíku před 2 miliardami roků navzdory předcházejícím akceptovaným modelům.

Teleskop ESO zahlédl známky zrodu planety
Prozradil ji ‚twist‘
 
Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT odhalila neklamné známky zrodu planetárního systému. Kolem mladé hvězdy AB Aurigae se nachází hustý disk plynu a prachu s nápadnou spirálovitou strukturou. V něm astronomové nalezli poruchu označovanou jako ‚twist‘, která může prozrazovat polohu vznikající planety. Tento útvar by mohl představovat první přímo pozorovaný doklad o procesu formování planety.
Astronomové pořídili přímé fotografie dvou protoplanet u hvězdy PDS 70

Při využití infračervené kamery NIRC2 (Near-Infrared Camera) nainstalované na dalekohledu Keck II observatoře W. M. Keck Observatory na Maunakea, Havaj, astronomové přímo zobrazili dvě rodící se obří plynné planety PDS 70b a PDS 70c. PDS 70 je hvězda spektrálního typu K7 hlavní posloupnosti, která je od Země vzdálená 370 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Kentaura.

Astronomové objevili enormní most mezi dvěma kolidujícími kupami galaxií

Astronomové využívající rentgenovou družici ESA s názvem XMM-Newton a observatoř Chandra X-ray Observatory provozovanou NASA pozorovali 3 milióny světelných roků dlouhý most tvořený horkým plynem, spojující dvě kupy galaxií rozdílných hmotností ve velice specifickém systému Abell 2384; dvě kupy galaxií navzájem kolidovaly před několika stovkami miliónů roků a následně prošly jedna skrz druhou a vytvořily současnou konfiguraci.

Naše Slunce je méně aktivní než jiné hvězdy stejného typu

Magnetická aktivita Slunce vede ke vzniku slunečních erupcí, koronálních výronů hmoty a dalších jevů kosmického počasí ovlivňujících naši planetu. Podobná aktivita na jiných hvězdách může vymezit obyvatelnost obíhajících planet. Ve studii publikované v časopise Science mezinárodní tým vědců analyzoval změny jasnosti u 369 hvězd slunečního typu k odvození jejich úrovně aktivity a zjistil, že Slunce je méně aktivní než většina hvězd podobných Slunci ve studovaném vzorku.

Mezihvězdných poutníků je ve Sluneční soustavě mnohem více

Přinejmenším 17 planetek typu tzv. Kentaurů s vysokým sklonem dráhy a dva transneptunské objekty byly zachyceny Sluneční soustavou z mezihvězdného prostředí. Vyplývá to z nové studie publikované v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Kentauři jsou planetky ve vnější oblasti Sluneční soustavy, jejichž oběžné dráhy jsou ve většině případů ohraničeny drahami planet Jupiter a Neptun.

Astronomové nalezli černou díru nejblíže Zemi

Přístroje ESO pomohly odhalit neviditelný objekt s dvojicí hvězdných souputníků pozorovatelných pouhým okem

 

Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí objevili černou díru, která leží jen asi 1 000 světelných let od nás. Jedná se tak o prozatím nejbližší nalezenou černou díru. Je součástí systému tří těles, jehož hvězdy jsou na obloze jižní polokoule viditelné pouhým okem. Členové týmu našli důkazy přítomnosti tohoto temného objektu díky pečlivému sledování pohybu jeho hvězdných souputníků pomocí dalekohledu MPG/ESO na Observatoři La Silla v Chile.

Již brzy bude severní pól v létě zcela bez ledu

Severní ledový oceán bude v létě velmi pravděpodobně bez sněhu a ledu alespoň dočasně ještě před rokem 2050. Účinnost opatření k ochraně klimatu bude rozhodující, jak často a na jak dlouho se tak stane. Takové jsou závěry nových vědeckých studií zahrnujících 21 výzkumných společností z celého světa, které koordinoval Dirk Notz z University of Hamburg, Německo.

Mezihvězdná kometa 2I/Borisov má neobvyklé složení

Komety tráví většinu svého života ve velkých vzdálenostech od mateřských hvězd; během tohoto času zůstává složení jejich nitra relativně nezměněno. Pozorování komet mohou poskytnout přímý pohled na chemické složení, které získaly v průběhu svého zrodu v období formování planet. Na základě pozorování pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a Hubbleova vesmírného teleskopu HST dva týmy astronomů zjistily, že plyny unikající z komety 2I/Borisov, první pozoruhodně aktivní mezihvězdné komety objevené ve Sluneční soustavě, obsahuje nezvykle vysoké množství oxidu uhelnatého.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje