Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
Aktuality AK
Rover Perseverance objevil na Marsu mělké vrstvy konzervovaného organického uhlíku, což vyvolává nové otázky o starověkém marťanském prostředí.
Astronomové používající sluneční dalekohled Daniel K. Inouye Solar Telescope na Havaji o průměru 4 metry poprvé detekovali drobné plazmové víry na povrchu Slunce (ve fotosféře), což odhalilo dlouho očekávaný proces, který by mohl přenášet energii do koróny s teplotou milionu stupňů.
SCGG-z5 je výjimečně kompaktní skupina šesti mladých galaxií objevených 1,2 miliardy let po Velkém třesku, která nabízí vzácný pohled na rané formování kosmu. Tento objev pomáhá otestovat model studené temné hmoty Lambda-CDM, který předpokládá, že galaxie rostou hierarchicky prostřednictvím fúzí v hustých raných oblastech.
Kelvinovy-Helmholtzovy vlny mohou pomoci slunečnímu větru odstraňovat atmosférické částice z Marsu. Mars je neustále vystaven proudu nabitých částic, které se ženou od Slunce. Globální magnetické pole Země odklání velkou část tohoto slunečního větru, ale Mars postrádá srovnatelný štít. Proud proto může přímo zasahovat horní vrstvy atmosféry planety a postupně unášet některé z jejích částic do vesmíru.
Odvrácená strana Měsíce vyvrací dlouho zastávanou teorii a odhaluje, že útok asteroidů v rané Sluneční soustavě mohl pomalu slábnout, místo aby explodoval v jednom katastrofickém výbuchu. Vědci po celá desetiletí debatují o tom, zda raná Sluneční soustava zažila jednu náhlou, katastrofickou vlnu nárazů asteroidů, nebo mnohem delší období postupně slábnoucího násilí. Horniny shromážděné z odvrácené strany Měsíce nyní posilují argumenty pro druhou možnost.
Astronomové objevili spící supermasivní černou díru 30 000 světelných let od středu galaxie WISEA J014656.04-152214.7 – masivní galaxie nacházející se asi 750 milionů světelných let daleko od Země v souhvězdí Velryby – poté, co se krátce rozzářila roztrháním hvězdy.
Planeta Neptun má 16 známých měsíců, přičemž jeho největší měsíc, Triton, tvoří více než 99,5 procenta hmotnosti všech jeho satelitů. Neuvěřitelná velikost Tritonu vedla vědce k hypotéze, že se jedná o zachycený objekt pocházející z Kuiperova pásu, který po svém zachycení a následném eliptickém oběhu způsobil zmatek v původním měsíčním systému Neptunu. Dnes jsou některé zbytky těchto původních měsíců součástí prachových prstenců, které obíhají kolem Neptunu. Z čeho se ale tento původní měsíční systém skládal? Byly to ty samé malé světy, které pozorujeme dnes, nebo jsou to části toho, co kdysi bývalo mnohem větším tělesem?
Cassini, poslední velká sonda NASA k Saturnu, proslula na konci své mise tím, že se ponořila do ohnivé smrti v atmosféře plynného obra. Získala přesnější data o saturnovské soustavě in situ než kterákoliv jiná mise před ní ani poté. Existuje však jedna konkrétní část, ke které se nemohla přímo přiblížit – Saturnovy prstence. NASA se na ně ale očividně chce podívat zblízka, protože nedávno financovala grant fáze I od NASA Institute for Advanced Concepts (NIAC) na vyslání roje 10 000 miniaturních postradatelných průzkumníků, tzv. „femtosatelitů“, aby se zblízka seznámily s nejúžasnějšími prstenci ve Sluneční soustavě.
Rover Curiosity provozovaný NASA objevil rozlehlý terén pokrytý zajímavými povrchovými útvary. Vědci nikdy neviděli tolik těchto útvarů na jednom místě a nejsou si jisti, jak vznikly. Pracovníci mise nikdy neviděli tolik mnohostranných geologických útvarů na jednom místě na rudé planetě.
Rychle se pohybující hvězda poblíž centrální černé díry v Mléčné dráze by mohla otestovat gravitaci za neobvykle extrémních podmínek. Obecná relativita poskytuje pozoruhodně přesný popis gravitace, ale většina každodenních výpočtů jej nevyžaduje. Newtonův gravitační zákon je dostatečně přesný, aby vedl kosmické sondy napříč Sluneční soustavou a popsal pohyb většiny hvězd kroužících kolem supermasivní černé díry Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí