Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Tato malá skupina galaxií pojmenovaná Hickson Compact Group 40 (známá též jako Arp 321) obsahuje tři spirální galaxie, jednu eliptickou a jednu čočkovou galaxii. Zhruba ve vzdálenosti jedné miliardy světelných roků je čeká časem srážka a splynutí v jeden objekt za vytvoření obří eliptické galaxie. V rámci svých 32. narozenin Hubbleův vesmírný teleskop HST zachytil tyto galaxie ve velmi nestandardním okamžiku v jejich životě, jak se navzájem k sobě přibližují a pokračují ve svém tanci, avšak zatím se nacházejí před splynutím.
Ztráta hmotnosti u hvězd typu červeného obra je jednou z hlavních neurčitostí v astrofyzice. Červení obři jsou vyvinuté hvězdy, které již spotřebovaly veškerý vodík ve svém jádru a přeměnily jej na hélium prostřednictvím procesu jaderné fúze a místo toho spalují vodík ve své obálce. Při směřování ke konci svého života tyto hvězdy rovněž zahájily spalování hélia v jádru.
Kosmická sonda NASA s názvem Juno (start 5. 8. 2011) zachytila tento pohled na jižní polokouli Jupitera během 39. blízkého průletu kolem planety ze dne 12. 1. 2022. Transfokace na pravou část tohoto snímku (viz obrázek níže) odhalila další dva světy na stejném snímku: Jupiterův úchvatný měsíc Io (vlevo) a měsíc Europa (vpravo).
S označením WHL0137-LS a s přezdívkou Earendel byla nově detekována hvězda, kterou její světlo opustilo zhruba 900 miliónů roků po Velkém třesku. Hvězda Earendel je od nás tak daleko, že její světlo potřebuje 12,9 miliardy roků, než dosáhne Země. Záření opustilo hvězdu v době, kdy vesmír byl starý pouze 6 % jeho současného věku. Rudý posuv hvězdy je z = 6,2. Hvězda byla objevena v rámci programu HST s názvem Hubble’s Reionization Lensing Cluster Survey (RELICS).
Podle astronomů NASA bylo doposud potvrzeno již více než 5 000 exoplanet včetně malých kamenných těles podobných Zemi, obřích plynných planet mnohokrát větších než Jupiter a tzv. „horkých jupiterů“ na doslova spalujících blízkých oběžných drahách kolem svých mateřských hvězd. V naší Galaxii se pravděpodobně nachází několik stovek miliard planet.
Vznik velmi vzácných černých děr s hmotnostmi přes jednu miliardu hmotností Slunce v první miliardě roků po vzniku vesmíru je v astrofyzice otevřenou otázkou. Teoretičtí fyzikové Hooman Davoudiasl, Peter Denton a Julia Gehrlein z Brookhaven National Laboratory vyvinuli model vysvětlující vznik těchto primordiálních obrů, stejně tak i podstatu dalšího fenoménu: temné hmoty. Jejich článek byl publikován v časopise Physical Review Letters.
Nový kosmický teleskop NASA s názvem JWST (James Webb Space Telescope) doslova zíral 16. března 2022 do vzdáleného vesmíru a prokázal perfektní vidění: pořídil ostrý snímek daleké hvězdy 2MASS J17554042+6551277 obklopené tisíci prastarých galaxií. Vědecký tým teleskopu očekává, že optika teleskopu a jeho vědecké přístroje budou schopny splnit plánované vědecké cíle.
Působivá čelní kolize mezi dvěma galaxiemi, známými jako Arp 143, podnítila neobvyklou kompozici vznikajících hvězd v útvaru v podobě trojúhelníku. Snímek byl pořízen pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST. Interagující dvojice galaxií Arp 143 obsahuje vpravo deformovanou spirální galaxii NGC 2445 s probíhající tvorbou hvězd, společně s jejím méně okázalým průvodcem vlevo, galaxií NGC 2444. Jejich divoká kolize se uskutečňuje proti tapisérii vzdálených galaxií, které mohou být trochu vidět skrz interagující dvojici.
Uhlík je rozhodující pro život. Proto kdykoliv detekujeme výrazné známky přítomnosti uhlíku, například někde na Marsu, může to signalizovat biologickou aktivitu. Může silný signál přítomnosti uhlíku v horninách Marsu signalizovat biologické procesy určitého typu? Jakýkoliv silný signál přítomnosti uhlíku je zajímavý, když pátráme po životě. Je to obvyklý chemický prvek ve všech formách života, jaký známe. Avšak existují rozdílné typy uhlíku a uhlík může být koncentrovaný v životním prostředí i z dalších důvodů. Neznamená totiž automaticky, že kde je uhlík, tam musí být i život.
Pojízdná vědecká laboratoř Curiosity pořídila na povrchu Marsu fotografie nádherných struktur. Zatímco zmíněný objekt vypadá podobně jako maličký květ nebo snad dokonce jakýsi útvar organického původu, vědecký tým kolem roveru Curiosity potvrdil, že tento objekt je minerální srůst s křehkou strukturou, který byl vytvořen minerály vysráženými z vody.