Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


11.05.2020
Astronomický kroužek aneb duben ON-LINE

Jak jsme vás již informovali, astronomický kroužek probíhá od března prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu pokračoval i v měsíci dubnu, kdy proběhlo 5 on-line schůzek. Náměty těchto virtuálních setkání se vztahovaly k některým z astronomických jevů a k fyzikálním zákonům.

09.04.2020
Zvukové záznamy ze semináře Kosmické technologie a kosmický výzkum

Nově jsme zpracovali a uveřejňujeme záznamy přednášek, které zazněly loni na podzim u příležitosti tradičního setkání přátel dobývání vesmíru a příbuzných oborů pod názvem Kosmické technologie a kosmický výzkum.

02.04.2020
ON-LINE obsah pro vás

Vážení příznivci hvězdárny. I přes uspaný společenský a mnohde i pracovní život se snažíme navázat na naši běžnou činnost a vytváříme pro vás ON-LINE obsah. Pokračujeme ve vydávání našeho programového letáčku s mírně upraveným obsahem. Dále je realizována i činnost astronomického kroužku, který se nyní schází virtuálně každou středu od 15 hodin prostřednictvím video konferencí. Nadále pokračuje příprava zpráv ESO, aktualit z astronomie a kosmonautiky a rubriky o našich astronomických pozorováních.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Astronomové objevili enormní most mezi dvěma kolidujícími kupami galaxií

Astronomové využívající rentgenovou družici ESA s názvem XMM-Newton a observatoř Chandra X-ray Observatory provozovanou NASA pozorovali 3 milióny světelných roků dlouhý most tvořený horkým plynem, spojující dvě kupy galaxií rozdílných hmotností ve velice specifickém systému Abell 2384; dvě kupy galaxií navzájem kolidovaly před několika stovkami miliónů roků a následně prošly jedna skrz druhou a vytvořily současnou konfiguraci.

Naše Slunce je méně aktivní než jiné hvězdy stejného typu

Magnetická aktivita Slunce vede ke vzniku slunečních erupcí, koronálních výronů hmoty a dalších jevů kosmického počasí ovlivňujících naši planetu. Podobná aktivita na jiných hvězdách může vymezit obyvatelnost obíhajících planet. Ve studii publikované v časopise Science mezinárodní tým vědců analyzoval změny jasnosti u 369 hvězd slunečního typu k odvození jejich úrovně aktivity a zjistil, že Slunce je méně aktivní než většina hvězd podobných Slunci ve studovaném vzorku.

Mezihvězdných poutníků je ve Sluneční soustavě mnohem více

Přinejmenším 17 planetek typu tzv. Kentaurů s vysokým sklonem dráhy a dva transneptunské objekty byly zachyceny Sluneční soustavou z mezihvězdného prostředí. Vyplývá to z nové studie publikované v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Kentauři jsou planetky ve vnější oblasti Sluneční soustavy, jejichž oběžné dráhy jsou ve většině případů ohraničeny drahami planet Jupiter a Neptun.

Astronomové nalezli černou díru nejblíže Zemi

Přístroje ESO pomohly odhalit neviditelný objekt s dvojicí hvězdných souputníků pozorovatelných pouhým okem

 

Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí objevili černou díru, která leží jen asi 1 000 světelných let od nás. Jedná se tak o prozatím nejbližší nalezenou černou díru. Je součástí systému tří těles, jehož hvězdy jsou na obloze jižní polokoule viditelné pouhým okem. Členové týmu našli důkazy přítomnosti tohoto temného objektu díky pečlivému sledování pohybu jeho hvězdných souputníků pomocí dalekohledu MPG/ESO na Observatoři La Silla v Chile.

Již brzy bude severní pól v létě zcela bez ledu

Severní ledový oceán bude v létě velmi pravděpodobně bez sněhu a ledu alespoň dočasně ještě před rokem 2050. Účinnost opatření k ochraně klimatu bude rozhodující, jak často a na jak dlouho se tak stane. Takové jsou závěry nových vědeckých studií zahrnujících 21 výzkumných společností z celého světa, které koordinoval Dirk Notz z University of Hamburg, Německo.

Mezihvězdná kometa 2I/Borisov má neobvyklé složení

Komety tráví většinu svého života ve velkých vzdálenostech od mateřských hvězd; během tohoto času zůstává složení jejich nitra relativně nezměněno. Pozorování komet mohou poskytnout přímý pohled na chemické složení, které získaly v průběhu svého zrodu v období formování planet. Na základě pozorování pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a Hubbleova vesmírného teleskopu HST dva týmy astronomů zjistily, že plyny unikající z komety 2I/Borisov, první pozoruhodně aktivní mezihvězdné komety objevené ve Sluneční soustavě, obsahuje nezvykle vysoké množství oxidu uhelnatého.

Pluto může mít hluboký pradávný podpovrchový oceán

Dvě nové studie vypracované na základě dat získaných sondou New Horizons v průběhu průletu kolem Pluta v roce 2015 napovídají, že trpasličí planeta má hluboký podpovrchový oceán, který mohl být přítomen po celou dobu 4,5 miliardy roků existence Pluta.

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) se rozpadá

Zhruba před měsícem jste se na našich stránkách mohli dočíst o kometě C/2019 Y4 (ATLAS), která byla objevena 28. prosince 2019 a vzbudila značnou pozornost. Jednak díky dráze s nízkým přísluním jen 0,25 au nápadně podobné jasné kometě C/1844 Y1, ale především rychlým zjasňováním, které po mnoha letech dávalo naději, že v květnu letošního roku spatříme na nebi pouhým okem pozorovatelnou vlasatici. Jak už to tak u komet bývá, nyní je všechno jinak. Kometa C/2019 Y4 se rozpadá.

Supernova, která přezářila všechny ostatní

Supernova mnohonásobně jasnější a energetičtější, a pravděpodobně mnohem hmotnější než jakékoliv doposud zaznamenané jevy, byla identifikována mezinárodní skupinou astronomů pod vedením University of Birmingham. Vědecký tým, který zahrnuje odborníky Harvard University, Northwestern University a Ohio University, se domnívá, že supernova pojmenovaná SN2016aps může být příkladem extrémně vzácného případu supernovy s tzv. ´pulsující párovou nestabilitou´, která možná vznikla ze dvou hmotných hvězd, které před explozí splynuly v jeden objekt.

Pohyb hvězdy kolem superhmotné černé díry dává za pravdu Einsteinovi

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé prokázala, že hvězda obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie se pohybuje přesně tak, jak předpovídá Einsteinova obecná teorie relativity. Po mnoha obězích dráha hvězdy opíše v prostoru tvar připomínající květinu, nikoliv jednoduchou elipsu, jak říká Newtonova teorie gravitace. Dlouho očekávaný výsledek přinesla opakovaná měření prováděná se stále vyšší přesností posledních třicet let. Umožnila tak vědcům odhalit další tajemství obra ukrývajícího se v srdci Mléčné dráhy.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje