Aktuality AK

Nové poznatky z evropské mise Solar Orbiter přesně určily původ „pomalého“ slunečního větru v oblastech, kde se magnetické siločáry Slunce znovu spojují, což nabízí hlubší pohled na dynamiku Slunce a potenciální dopady na Zemi. Solar Orbiter pomáhá identifikovat zdroj „pomalého“ slunečního větru a rozšiřuje naše znalosti o některých slunečních procesech a jejich vlivu na kosmické počasí.

Vědci z Yale a Hongkongské univerzity navrhují pátrat po jasných záblescích z událostí roztrhání hvězd slapovými silami, aby odhalili první hvězdy ve vesmíru, které jsou nepolapitelné navzdory své významné roli v kosmickém vývoji. Vědci tvrdí, že první hvězdy po sobě zanechaly výrazné záblesky, které mohou být detekovány novou generací vesmírných dalekohledů.

Výzkum publikovaný v Nature Astronomy posouvá naše chápání atmosférického úniku u exoplanet s nízkou hmotností tím, že podrobně popisuje hydrodynamické únikové procesy a zavádí novou klasifikační metodu založenou na hmotnosti, poloměru a orbitální vzdálenosti planety. Tato studie pomáhá předpovídat dopad takových úniků na hmotu, klima a obyvatelnost planety.

Na připojeném obrázku je vědecká družice GRATTIS na oběžné dráze Země se dvěma gravitačními referenčními senzory na palubě. Observatoř bude sloužit jako testovací platforma pro inerciální referenční systémy nové generace ke sledování pohybů hmoty na zemském povrchu a poskytne vhled do vědy o klimatu, geologii, oceánografii a hydrologii.

WASP-193b, nově objevená exoplaneta, je o 50 % větší než Jupiter, ale sedmkrát méně hmotná, s extrémně nízkou hustotou podobnou cukrové vatě. Objev planety WASP-193b a potvrzený observatořemi v Chile zpochybňuje současné planetární teorie a vyžaduje další studium. Tato exoplaneta je druhou dosud objevenou exoplanetou s nejnižší hustotou.

Astronomové předpokládají, že novy, hvězdné exploze bílých trpaslíků bohaté na kyslík, neon a hořčík, jsou významnými zdroji fosforu, klíčového pro život na Zemi. Tento model předpovídá, že abundance fosforu dosáhla vrcholu asi před 8 miliardami let, což je v souladu s formováním Sluneční soustavy, a navrhuje použití chlóru jako budoucího pozorovacího cíle.

Astronomové z MIT (Massachusetts Institute of Technology) objevili extrémně staré hvězdy v halo Mléčné dráhy – v oblaku hvězd, který obklopuje celý hlavní galaktický disk. Tyto objekty vznikly před 12 až 13 miliardami let, tedy v době, kdy se formovaly úplně první galaxie. Vědci označují tyto stálice jako hvězdy Small Accreted Stellar System (SASS), protože věří, že každá z těchto hvězd kdysi patřila do své vlastní trpasličí galaxie, které byly později pohlceny větší, ale stále rostoucí Mléčnou dráhou.

Astrofyzikové objevili velké magnetické toroidy v halo Mléčné dráhy, které ovlivňují šíření kosmického záření a fyziku mezihvězdného prostoru. Jejich výzkum založený na rozsáhlých datech Faradayovy rotace odhaluje, že tyto toroidy se rozprostírají napříč Galaxií, což potvrzuje přítomnost významných toroidních magnetických polí.

Vědci z Cornell University vyvinuli novou metodu pro odhad stáří asteroidů pomocí dynamiky; demonstrují tento přístup na asteroidu Selam, jehož stáří bylo zjištěno kolem 2-3 milionů let. Asteroid objevený loni v listopadu je ve skutečnosti batole Sluneční soustavy, jak odhaduje pomocí nových statistických výpočtů výzkumný tým vedený Cornell University.

Nový dalekohled označovaný jako nejvýše položené astronomické místo na světě je oficiálně otevřen pro pozorování. Japonská observatoř Tokijské univerzity Atacama neboli TAO, která byla poprvé konceptualizována před 26 lety ke studiu vývoje galaxií a exoplanet, se nachází na vrcholu vysoké hory v chilských Andách ve výšce 5 640 metrů nad mořem. Nadmořská výška zařízení předčí dokonce i radioteleskop Atacama Large Millimeter Array (ALMA), který je v nadmořské výšce 5 050 metrů.