Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Aktuality AK
Výzkumníci využívající kosmografii s časovým zpožděním nezávisle na sobě potvrdili, že současná rychlost rozpínání vesmíru, známá jako Hubbleova konstanta (H₀), neodpovídá hodnotám předpovězeným z měření z doby, kdy byl vesmír mnohem mladší. Toto „Hubbleovo napětí“ může ukazovat na novou fyziku ovládající vesmír.
Astronomové využívající data z observatoře W. M. Kecka na Maunakea na ostrově Havaj identifikovali vzácný, starověký planetární systém, který je stále aktivně pohlcován svojí centrální hvězdou – bílým trpaslíkem pojmenovaným LSPM J0207+3331.
V nedávném pořadu Hot Take zveřejnila čínská globální televizní síť (China Global Television Network) zajímavé video, které podrobně popisuje čínské plány pro výzkum vesmíru. Video s názvem „Země 2.0? Čínský plán na nalezení nové Země“ ve skutečnosti podrobně popisuje čtyři mise, které Čínská národní kosmická agentura (CNSA) plánuje v rámci 15. pětiletého plánu země (2026–2030). Tyto mise pokrývají širokou škálu vědeckých cílů nové generace, kterých chtějí kosmické agentury po celém světě dosáhnout v nadcházejících desetiletích.
Horniny, které se na červenooranžovém povrchu Marsu jevily jako světlé fleky, jsou nyní nejnovějším důkazem toho, že oblasti této planety mohly kdysi podporovat oázy s vlhkým podnebím a silnými dešti srovnatelnými s tropickým podnebím na Zemi.
Pokud máte někdy pocit, že jste neustále v pohybu, je to proto, že skutečně jste. A to nejen ve vašem každodenním životě. Otočíte se kolem Země jednou denně, Země tančí s Měsícem kolem Slunce a Slunce a všechno ostatní ve Sluneční soustavě se pohupuje kolem středu Mléčné dráhy. A dokonce i naše Galaxie se pohybuje vesmírem a možná se pohybuje rychleji, než jsme si mysleli.
Asteroid Bennu nadále poskytuje vědcům nová vodítka k největším otázkám týkajícím se formování rané Sluneční soustavy a původu života. V rámci probíhajícího studia nedotčených vzorků, které na Zemi doručila kosmická sonda NASA s názvem OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, and Security-Regolith Explorer), představily v úterý tři nové články v časopisech Nature Geosciences a Nature Astronomy pozoruhodné objevy: cukry nezbytné pro biologii, gumovitou látku, která dosud ve vesmírných materiálech nebyla pozorována, a neočekávaně vysoké množství prachu produkovaného explozemi supernov.
Tým astronomů studujících rozložení galaxií v blízkém vesmíru objevil něco skutečně mimořádného: obrovský řetězec galaxií, který se kroutí, jako by byl zachycen ve zpomaleném kosmickém tornádu. Měří nejméně 49 milionů světelných let na délku – představuje tak nejdelší rotující vlákno, jaké kdy bylo ve vesmíru nalezeno. Jedná se o rozsáhlý vířivý řetězec kosmické sítě. Je to jedna z největších rotujících struktur, které jsme kdy viděli. Zaznamenává způsob, jakým kosmická síť formuje vesmír, a dokonce vtiskuje svoji stopu galaxiím, které ji vyplňují.
První detekce výronu koronální hmoty z malého červeného trpaslíka by mohla mít velké důsledky pro život na blízkých planetách. Výrony koronální hmoty na Slunci (CME – Coronal Mass Ejections), jako ten, který jsme zažili začátkem minulého měsíce, estetické, ba dokonce rušivé události, které vedou ke vzniku polárních září a narušují rádiovou komunikaci. U jiných hvězd by se však mohly ukázat jako smrtelné pro život. Tento fakt byl podpořen nedávnou detekcí CME z červeného trpaslíka spektrální třídy M.
Co může voda v Jupiterově atmosféře vědce naučit o složení planety? Tímto se zabývá nedávná studie publikovaná v časopise „Proceedings of the National Academy of Sciences“, jejímž cílem je zkoumat rozložení vody v Jupiterově atmosféře. Tato studie má potenciál pomoci vědcům lépe pochopit dynamiku, složení a evoluční historii Jupiterovy atmosféry.
Saturnův měsíc Mimas vypadá jako Hvězda smrti, 400 km velká ledová koule pokrytá krátery, včetně jedné masivní impaktní pánve. Zdá se být zcela mrtvý. Přesto se měsíc při oběhu mírně kymácí a prozrazuje tajemství tekuté vody, která šplouchá pod jeho ledovou kůrou. Jak může geologicky mrtvý povrch skrývat oceán? Odpověď se týká fyziky.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí