Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


27.04.2021
Vydejte se s námi do stratosféry!

Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.

13.11.2020
Zákryty hvězd? Fascinující disciplína!

Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.

02.11.2020
Astronomický kroužek pokračuje ON-LINE

Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

První snímek hvězdy a objektů v pozadí pořízený pomocí JWST

Nový kosmický teleskop NASA s názvem JWST (James Webb Space Telescope) doslova zíral 16. března 2022 do vzdáleného vesmíru a prokázal perfektní vidění: pořídil ostrý snímek daleké hvězdy 2MASS J17554042+6551277 obklopené tisíci prastarých galaxií. Vědecký tým teleskopu očekává, že optika teleskopu a jeho vědecké přístroje budou schopny splnit plánované vědecké cíle.

HST pozoroval „kosmický trojúhelník“ vytvořený kolizí galaxií

Působivá čelní kolize mezi dvěma galaxiemi, známými jako Arp 143, podnítila neobvyklou kompozici vznikajících hvězd v útvaru v podobě trojúhelníku. Snímek byl pořízen pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST. Interagující dvojice galaxií Arp 143 obsahuje vpravo deformovanou spirální galaxii NGC 2445 s probíhající tvorbou hvězd, společně s jejím méně okázalým průvodcem vlevo, galaxií NGC 2444. Jejich divoká kolize se uskutečňuje proti tapisérii vzdálených galaxií, které mohou být trochu vidět skrz interagující dvojici.

Curiosity objevil látky, které mohou signalizovat biologickou aktivitu

Uhlík je rozhodující pro život. Proto kdykoliv detekujeme výrazné známky přítomnosti uhlíku, například někde na Marsu, může to signalizovat biologickou aktivitu. Může silný signál přítomnosti uhlíku v horninách Marsu signalizovat biologické procesy určitého typu? Jakýkoliv silný signál přítomnosti uhlíku je zajímavý, když pátráme po životě. Je to obvyklý chemický prvek ve všech formách života, jaký známe. Avšak existují rozdílné typy uhlíku a uhlík může být koncentrovaný v životním prostředí i z dalších důvodů. Neznamená totiž automaticky, že kde je uhlík, tam musí být i život.

Rover Curiosity objevil podivné kameny připomínající květy

Pojízdná vědecká laboratoř Curiosity pořídila na povrchu Marsu fotografie nádherných struktur. Zatímco zmíněný objekt vypadá podobně jako maličký květ nebo snad dokonce jakýsi útvar organického původu, vědecký tým kolem roveru Curiosity potvrdil, že tento objekt je minerální srůst s křehkou strukturou, který byl vytvořen minerály vysráženými z vody.

Největší rázová vlna ve vesmíru pozorována v kupě galaxií Abell 3667

Mezinárodní tým astronomů pořídil nejdetailnější fotografii velké kosmické rázové vlny viditelné ze Země. Tyto gigantické rázové vlny jsou mnohem větší než celá naše Galaxie a k jejich vzniku dochází v případě, když kupy galaxií navzájem kolidují. Jedná se tak o nejenergetičtější jevy ve vesmíru od období Velkého třesku.

Nalezena planeta v obyvatelné zóně bílého trpaslíka

Na základě použití přístroje ULTRACAM instalovaného na dalekohledu ESO s názvem NTT (New Technology Telescope) o průměru 3,5 m, a také na základě pozorování družicí NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) určené k výzkumu exoplanet, astronomové pozorovali prstenec planetárních úlomků v podobě chomáčů velikosti měsíců v obyvatelné zóně bílého trpaslíka WD 1054-226.

Cirkumbinární exoplaneta Kepler-16b – nová pozorování

Kepler-16b, vzácná exoplaneta, která obíhá kolem dvou hvězd, byla detekována pomocí spektrografu SOPHIE (Spectrographe pour l’Observation des Phénomènes des Intérieurs stellaires et des Exoplanètes) instalovaném na dalekohledu o průměru 1,93 metru observatoře Observatoire de Haute-Provence. Jako cirkumbinární označujeme exoplanetu, která neobíhá kolem osamělé mateřské hvězdy, ale kolem binárního systému, tj. kolem dvojhvězdy. Exoplaneta Kepler-16b byla poprvé pozorovaná v roce 2011. Jedná se o obří cirkumbinární planetu podobnou Saturnu co do velikosti a hmotnosti.

Objevena první osamělá volně putující černá díra

Mezinárodní tým astronomů potvrdil, že pravděpodobný úkaz gravitační mikročočky byl v roce 2011 svědkem události způsobené přítomností volně putující černé díry toulající se mezihvězdným prostorem – jedná se o první doposud pozorovaný případ svého druhu. Vědecký tým publikoval článek popisující úkaz předběžně na serveru arXiv. Odhaduje se, že hvězdy dostatečně velké na to, aby vytvořily černé díry, představují asi jednu z tisíce stálic. V Mléčné dráze by mělo být asi 100 milionů černých děr o hvězdné velikosti.

Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?

Nové vysvětlení vzniku obřích plynných planet

Obří plynné planety ve Sluneční soustavě – tj. Jupiter, Saturn, Uran a Neptun – stejně tak i hmotné exoplanety – se podle současných teorií zformovaly na základě akrece plynu na kamenná jádra, každé s hmotností přibližně 10krát větší než Země. Avšak rychlá migrace větších částic v disku v důsledku interakcí mezi diskem a planetesimálami neumožňuje vytvoření tak hmotných jader prostřednictvím klasické akrece na planetesimály. Pro předpokládaný růst planetárních zárodků prostřednictvím akrece menších částic vyžaduje velmi hmotné protoplanetární disky, jelikož většina drobných částic díky migraci spadne na centrální hvězdu. Astrofyzikové z Nagoya University a Tohoku University informovali v novém článku o výsledcích počítačových simulací kolizního vývoje plynných obrů z prachových částic v rámci celého protoplanetárního disku.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies