Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


02.02.2023
Astronomická olympiáda

Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout  např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.

01.06.2022
Klub nadaných dětí ve školním roce 2022/2023

Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.

Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.

27.04.2021
Vydejte se s námi do stratosféry!

Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Na Marsu mohly panovat podmínky pro život dříve než na Zemi

Nová studie zjistila, že Mars byl na počátku své existence pokryt až 300 metrů hlubokými oceány. Mars je známý svým načervenalým odstínem, ale věří se, že planeta byla kdysi modrá a pokrytá vodou. Skutečnost, že Mars mohl mít v minulosti vodu, nás přibližuje k pochopení, zda planeta mohla podporovat život nebo ne. Mezi výzkumníky panuje všeobecná shoda, že na Marsu v určitém okamžiku historie planety byla voda, ale rozsah a trvání této vody je stále předmětem debat.

Nebeské hřbitovy odhalují, že hvězdy a planety „rostou“ společně

Astronomové učinili převratný objev. Formování planet v raných fázích vzniku Sluneční soustavy začalo dříve, než se doposud myslelo. Vědecký tým zjistil, že stavební kameny planet se formovaly ve stejnou dobu vedle jejich mateřské hvězdy – Slunce. Podle studie některých nejstarších hvězd ve vesmíru se stavební kameny planet jako Jupiter a Saturn pravděpodobně začaly tvořit v okamžiku, kdy mladá hvězda ještě rostla. Dosud se předpokládalo, že planety vznikají, až když hvězda dosáhne své konečné velikosti, ale nové výsledky publikované v časopise Nature Astronomy naznačují, že hvězdy a planety „rostou“ společně.

Černá díra pohltila blízkou hvězdu

Zařízení Zwicky Transient Facility (ZTF) poprvé objevilo vzácný kosmický „oběd“. Astronomové zachytili černou díru, která „žvýkala“ blízkou hvězdu a uvolňovala přitom výtrysky dále do vesmíru než kdykoliv předtím. Vesmír může být velmi násilnickým místem. Hvězdy umírají nebo se navzájem srážejí a černé díry pohltí vše, co se dostane příliš blízko. Tyto a další události vytvářejí záblesky světla na noční obloze, které astronomové nazývají přechodnými jevy. Zwicky Transient Facility je v současnosti jedním z největších průzkumů přechodných jevů, které astronomové používají ke studiu neustále se měnícího vesmíru. Průzkum je také pokladnicí vzácných, podivných a neobvyklých událostí, které astronomové často objevují náhodou.

Kataklyzmatické splynutí neutronových hvězd a původ prvků ve vesmíru

Skupina vědců poprvé identifikovala prvky vzácných zemin produkované při sloučení neutronových hvězd. Podrobnosti o zjištěních vědců byly nedávno zveřejněny v The Astrophysical Journal. Když se dvě neutronové hvězdy spirálovitě přibližují, až se navzájem spojí, výsledná exploze vytvoří velké množství těžkých prvků, které tvoří náš vesmír. K prvnímu potvrzenému případu tohoto procesu došlo v roce 2017 a byl pojmenován GW 170817. Navzdory tomu vědci dosud neidentifikovali přesně prvky generované sloučením neutronových hvězd, s výjimkou stroncia, které bylo identifikováno v optických spektrech.

Nejsilnější zemětřesení zaznamenané na planetě Mars

Na základě nového výzkumu byly publikovány první údaje o zemětřesení na rudé planetě o síle 4,7 magnitudy, ke kterému došlo začátkem roku 2022. Pozdě v pozemské noci 4. května nebo v solu 1222 na Marsu detekovala sonda NASA InSight zemětřesení na rudé planetě pomocí svého palubního seismometru SEIS. Dozvuky trvaly mnoho hodin. Podle nového výzkumu bylo marsotřesení nejméně pětkrát silnější než dřívější velké zemětřesení zaznamenané na planetě. Studie byla zveřejněna 14. prosince 2022 v časopise Geophysical Research Letters. Další výzkumné studie týkající se rekordního marsotřesení byly také představeny nedávno na podzimním setkání AGU v Chicagu.

NASA objevila dvojici exoplanet s hlubokými oceány


V post-apokalyptickém akčním filmu „Vodní svět“ z roku 1995 polární ledové čepičky na naší planetě úplně roztály, hladina moře vystoupala na více než 12 kilometrů a pokryla téměř celou Zemi. Astronomové nyní objevili dvojici exoplanet, které jsou skutečnými vodními světy, na rozdíl od jiných planet v naší Sluneční soustavě. Jsou o něco větší než Země a nemají hustotu hornin. A přesto jsou hustší než plynné obří vnější planety obíhající kolem našeho Slunce. Z čeho jsou tedy složeny? Nejlepší odpovědí je, že tyto exoplanety mají globální oceány nejméně 500krát hlubší, než je průměrná hloubka pozemských oceánů.

Webbův teleskop se zaměřil na Saturnův měsíc Titan

Titan, největší měsíc planety Saturn, je jediným měsícem ve Sluneční soustavě s hustou atmosférou a zároveň je také jediným tělesem kromě Země, na němž se v současné době vyskytují řeky, jezera a moře. Na Titanu probíhá cyklus podobný koloběhu vody v přírodě na naší planetě, jen s tím rozdílem, že místo vody zde cirkulují kapalné uhlovodíky, především metan.

Oblak atomárního plynu 20krát větší než Mléčná dráha

Plyn je základním materiálem, z kterého se zformovaly všechny galaxie. Vývoj galaxií je primárně procesem akrece atomárního plynu z mezigalaktického prostředí a jeho transformování do podoby hvězd. Pozorování a výzkum atomárního plynu uvnitř a v okolí galaxií je rozhodující pro studium vzniku galaxií a jejich vývojových modelů. Pozorování jemné struktury emisních čar na vlnové délce 21 centimetrů v případě atomárního vodíku na rádiových vlnách je nejpřímočařejší cestou k výzkumu atomárního plynu.

Pilíře stvoření pohledem Webbova kosmického teleskopu

Astronomové zkombinovali snímky z Webbova kosmického teleskopu v oboru blízkého infračerveného a středního infračerveného záření k pořízení fotografie zářících ikonických pilířů stvoření v nebývalém detailu. Pilíře stvoření (označované též jako sloupy stvoření) jsou ve skutečnosti tři věže z plynu a prachu nacházející se ve vzdálenosti zhruba 6 500 světelných roků a jejich poloha se promítá do souhvězdí Hada.

Dávná srážka s asteroidem vyvolala na Marsu megatsunami

Megatsunami na Marsu mohlo být způsobeno kolizí s asteroidem podobným jako v případě pozemského impaktu v oblasti Chicxulub – který přispěl k hromadnému vymírání dinosaurů na Zemi před 66 milióny roků – v regionu mělkého oceánu. To je v souladu se studií publikovanou 1. prosince 2022 v časopise Scientific Reports. Dřívější výzkumy navrhovaly, že impakt asteroidu nebo komety do oceánu na severní polokouli Marsu možná způsobil megatsunami přibližně před 3,4 miliardami roků. Nicméně před touto studií poloha následného impaktního kráteru nebyla známa.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies