Aktuality AK

Co kdybychom mohli z Marsu udělat druhou Zemi? Skupina vědců se k této odvážné myšlence vrací novýma očima, vyzbrojena desetiletími pokroku v planetární vědě, biotechnologiích a vesmírném inženýrství. Zkoumají, zda je fyzikálně a biologicky proveditelné ohřát rudou planetu, obohatit její atmosféru a nastartovat systémy podporující život – to vše s ohledem na praktické náklady, rizika a na to, co se musí stát hned.

Tento nový snímek z vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) obsahuje ohromující množství galaxií. Objekty na tomto snímku pokrývají neuvěřitelný rozsah vzdáleností, od hvězd v naší Mléčné dráze, označených difrakčními hroty, až po galaxie vzdálené miliardy světelných let. Rozsáhlé sčítání vesmíru, které provedl vesmírný dalekohled JWST, odhalilo téměř 1 700 skupin galaxií – jde o nejhlubší a nejrozsáhlejší průzkum svého druhu.

Trpasličí galaxie se nechovají podle očekávání. Vědci zjistili, že ty rozptýlenější se shlukují těsněji, než teorie předpovídá, a převracejí tak předchozí předpoklady. Toto nečekané zjištění naznačuje, že temná hmota může interagovat novými záhadnými způsoby.

Vědci na základě dat pořízených novým vesmírným teleskopem Jamese Webba (JWST) provedli nový výpočet rychlosti rozpínání vesmíru na několika galaxiích. V úvodu je Webbův snímek jedné takové galaxie, známé jako NGC 1365. Vědci si dlouho lámali hlavu nad nesrovnalostmi v rychlosti rozpínání vesmíru, ale nová, přesnější data z vesmírného teleskopu Jamese Webba možná tuto záhadu konečně vyřeší.

ASKAP J1832 pulzuje každých 44 minut jak v rádiovém, tak v rentgenovém oboru záření – což dosud nebylo pozorováno – a naznačuje to, že jde o zcela nový typ hvězdy nebo systému. ASKAP J1832 je součástí vzácné skupiny vesmírných objektů, které pulzují na rádiových vlnách každých několik desítek minut.

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) spatřil „potulný“ vesmírný objekt, který prolétává naší Galaxií bez doprovodu hvězdy a je pokryt mračny minerálů železa a hořčíku. Pomocí vesmírného dalekohledu JWST vědci poprvé v historii vytvořili zprávu o počasí na objektu podobném exoplanetě – a ta ukazuje skvrny mraků a uhlíkových chemikálií spolu s polárními zářemi ve velkých výškách.

Vědci nedávno objevili na vzdálené planetě molekulu, o níž se domnívali, že by mohla signalizovat život. Nový výzkum však nyní tvrdí, že se pravděpodobně jednalo o obyčejný plyn – a důkazy nejsou zdaleka tak pevné, jak se původně zdálo. V dubnu 2025 vědci vzbudili nadšení po celém světě odvážným oznámením: v atmosféře vzdálené planety byla objevena molekula, která by mohla ukazovat na mimozemský život.

V raném vesmíru, před více než 10 miliardami let, vznikaly v mnoha monstrózních galaxiích hvězdy více než stokrát rychleji než v Mléčné dráze. Přestože podobným tempem vzniká několik galaxií i v současném vesmíru, téměř všechny se srážejí nebo splývají s jinými galaxiemi. Na základě toho vědci předpokládali, že tak intenzivní exploze tvorby hvězd v monstrózních galaxiích jsou způsobeny také značným přílivem plynu do jejich center v důsledku srážek nebo splynutí galaxií a že se po vyčerpání plynu vyvinou v obří eliptické galaxie.

Tento snímek z roveru NASA Perseverance, mozaika mikrosnímku ze SuperCam Remote Micro Imager (RMI), ukazuje část cíle „St. Pauls Bay – Zátoka svatého Pavla“, pořízeného z dolní oblasti Witch Hazel Hill na okraji kráteru Jezero. Snímek odhaluje stovky podivných objektů kulovitého tvaru, z nichž se skála skládá. Perseverance pořídila tento snímek 11. března 2025, neboli sol 1442 – marťanský den 1442 mise.

Naše znalosti o Sluneční soustavě se stále vyvíjejí. S tím, jak se zdokonalují naše dalekohledy, se nám daří zviditelňovat vzdálenější oblasti planetárního systému. Pluto bylo kvůli tomu diskvalifikováno jako planeta. Nyní nový výzkum říká, že na okraji Sluneční soustavy může sídlit další trpasličí planeta. Její přítomnost podporuje hypotézu planety X.