Aktuality AK

Mezinárodní tým vědců objevil pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) chemické „otisky prstů“ gigantických primordiálních hvězd, které patřily k prvním, jež vznikly po Velkém třesku.

Obří planety nebyly vždycky tam, kde je nacházíme dnes. Jupiter, Saturn, Uran a Neptun se zformovaly v kompaktnější konfiguraci a později prošly prudkým přeskupením, které je rozptýlilo do jejich současných pozic. Co přesně tento chaos spustilo, zůstává nejisté, ale vědci z Laboratoire d'Astrophysique de Bordeaux a Planetary Science Institute nyní naznačují blízké setkání s prolétajícím substelárním objektem během mládí Slunce.

Složení Uranu a Neptunu by mohlo být méně ledové, než se dříve myslelo, uvádí nová studie vědců z University of Zürich. 

Tato umělecká ilustrace zobrazuje uprchlou SMBH (supermassive black hole), která byla vyvržena ze své hostitelské galaxie. Při cestě vesmírem generuje před sebou rázovou vlnu, zatímco za sebou zanechává dlouhý proud hvězd a plynu.

Vzdálená spirální galaxie nazvaná Alaknanda byla objevena v době, kdy jsou takové uspořádané systémy považovány za nemožné. S jasnými spirálními rameny a intenzivní tvorbou hvězd se podobá mladé verzi Mléčné dráhy. Data z JWST a gravitační čočka umožnily astronomům analyzovat ji s překvapivou jasností. Její existence naznačuje, že galaxie v raném vesmíru se formovaly a dozrávaly mnohem rychleji, než se očekávalo.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) potvrdil zdroj jasného záblesku světla známého jako gama záblesk, který vytvořila explodující hmotná hvězda v době, kdy byl vesmír starý pouhých 730 milionů let. Poprvé v historii tak vzdálené události teleskop umožnil detekci hostitelské galaxie supernovy. Webbova rychlá pozorování potvrdila data získaná dalekohledy po celém světě, které sledovaly gama záblesk od jeho začátku, k němuž došlo v polovině března.

Výzkumníci využívající kosmografii s časovým zpožděním nezávisle na sobě potvrdili, že současná rychlost rozpínání vesmíru, známá jako Hubbleova konstanta (H₀), neodpovídá hodnotám předpovězeným z měření z doby, kdy byl vesmír mnohem mladší. Toto „Hubbleovo napětí“ může ukazovat na novou fyziku ovládající vesmír.

Astronomové využívající data z observatoře W. M. Kecka na Maunakea na ostrově Havaj identifikovali vzácný, starověký planetární systém, který je stále aktivně pohlcován svojí centrální hvězdou – bílým trpaslíkem pojmenovaným LSPM J0207+3331.

V nedávném pořadu Hot Take zveřejnila čínská globální televizní síť (China Global Television Network) zajímavé video, které podrobně popisuje čínské plány pro výzkum vesmíru. Video s názvem „Země 2.0? Čínský plán na nalezení nové Země“ ve skutečnosti podrobně popisuje čtyři mise, které Čínská národní kosmická agentura (CNSA) plánuje v rámci 15. pětiletého plánu země (2026–2030). Tyto mise pokrývají širokou škálu vědeckých cílů nové generace, kterých chtějí kosmické agentury po celém světě dosáhnout v nadcházejících desetiletích.

Horniny, které se na červenooranžovém povrchu Marsu jevily jako světlé fleky, jsou nyní nejnovějším důkazem toho, že oblasti této planety mohly kdysi podporovat oázy s vlhkým podnebím a silnými dešti srovnatelnými s tropickým podnebím na Zemi.