V sobotu 7. listopadu zavládly na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. kosmické simulace a hry, které se těšily velkému zájmu zejména mladých účastníků vzdělávacího cyklu pod názvem „Základy orbitální mechaniky prostřednictvím her“. Finanční zdroje hvězdárny nejsou neomezené, tak se účastníci věnovali konstrukci kosmické rakety a prvním kosmickým letům zatím jen v herním prostředí Kerbal.
Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Aktuality AK
Klíčová geologická stopa ke globálnímu narušení starověkého uhlíkového cyklu Země může mít lokálnější původ. Před zhruba 2,5 až 2 miliardami let prošla Země největší chemickou transformací známou z historie svého povrchu, kdy se v atmosféře hromadil kyslík. Tato změna nakonec pomohla vytvořit podmínky pro složité organismy, jako jsou rostliny a živočichové, které se objevily asi před půl miliardou let.
Studie zjistila, že během PETM (Paleocene Eocene Thermal Maximum) se zemská krajina zbarvila do značné míry do hněda v důsledku zvýšeného atmosférického CO2, globálního oteplování a snížených srážek způsobených uvolňováním uhlíku poháněným sopečnou činností, přičemž stromy hrály v těchto dramatických změnách ústřední roli.
Naše domovská Galaxie, Mléčná dráha, se zvětšila do své současné velikosti částečně pohlcením menších galaxií. Nová data z Hubbleova vesmírného dalekohledu HST nyní ukazují definitivní důkazy o splynutí trpasličí galaxie s mladou Mléčnou dráhou v nejranějších fázích jejího vývoje. Toto zjištění rozšiřuje naše znalosti o historii naší Galaxie o 1,8 miliardy let dále do minulosti než dříve.
Astronomové z New Mexico State University, Nicolaus Copernicus Astronomical Center a CUNY Borough of Manhattan Community College navrhují, že na prach bohaté toroidy obklopující aktivní galaktická jádra (AGN) – energetická jádra galaxií poháněná supermasivními černými dírami – se chovají podobně jako protoplanetární disky, v nichž vznikají planety kolem mladých hvězd.
Vědci objevili vzácný hvězdný útvar skrytý ve vzdálené galaxii, na rozdíl od čehokoliv, co bylo dosud pozorováno za hranicemi Mléčné dráhy. Navíc tento objev nabízí zcela nový způsob měření rozložení temné hmoty ve vzdálených galaxiích.
Tento obrázek generovaný umělou inteligencí ukazuje tři supermasivní černé díry (nejsou v měřítku) nalezené v galaxii jen asi 1,2 miliardy let po Velkém třesku. Je to důkaz, že fúze hrály důležitou roli v růstu galaxií před miliardami let.
Nové simulace naznačují, že exploze supernov prvních hvězd rozptýlily ve vesmíru ingredience pro kamenné planety pouhých 100 milionů let po Velkém třesku, přičemž voda již byla přítomna v některých discích, kde se planety mohly formovat.
Temná hmota formuje galaxie a rozsáhlou strukturu vesmíru prostřednictvím gravitace, ale nikdo neví, zda je gravitace jejím jediným vlivem. Částice temné hmoty se mohou také navzájem přitahovat prostřednictvím skryté síly, kterou běžná hmota necítí.
Hubbleův vesmírný dalekohled HST (Hubble Space Telescope) tuto planetární mlhovinu pozoroval v roce 2000, kdy ve viditelném světle zobrazil objekt ve tvaru lví tváře a odhalil prvky, jako je „hříva“ mlhavých objektů ve tvaru komety. Nyní JWST (James Webb Space Telescope) zachytil jasnější a detailnější pohled na mlhovinu díky snímkům s vysokým rozlišením.
Rover Perseverance objevil na Marsu mělké vrstvy konzervovaného organického uhlíku, což vyvolává nové otázky o starověkém marťanském prostředí.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí