Aktuality AK

Titan se díky svému povrchu bohatému na organické látky a hlubokému podpovrchovému oceánu může zdát jako hlavní kandidát na mimozemský život, ale nový výzkum naznačuje, že případný život na něm by byl velmi omezený.

Podle nejnovější studie se masivní černá díra v srdci galaxie v souhvězdí Panny probouzí a v pravidelných intervalech vysílá intenzivní rentgenové záblesky, které vědce zmátly. Astronomové dříve neměli příliš mnoho důvodů věnovat pozornost galaxii SDSS1335+0728, která je od Země vzdálená 300 milionů světelných let.

Podle nových údajů z čínské mise Chang'e-6 je plášť Měsíce na jeho odvrácené straně mnohem sušší než na straně přivrácené, což odhaluje skryté rozdělení měsíční vody. Čínští vědci, kteří analyzovali vzorky z odvrácené strany Měsíce, zjistili, že v jeho plášti je podstatně méně vody než na jeho přivrácené straně, což naznačuje určité vnitřní rozdělení našeho nebeského souseda.

Mezinárodní tým astronomů využívající Hubbleův vesmírný teleskop HST provedl nová měření rychlosti rotace Uranu pomocí nové techniky, která dosáhla 1000krát vyšší přesnosti než předchozí odhady. Analýzou více než desetiletých pozorování polárních září Uranu vědci zpřesnili dobu rotace planety a stanovili nový důležitý referenční bod pro budoucí planetární výzkum.

Nová analýza stávajících dat naznačuje, že exoplanety s hmotností srovnatelnou s Jupiterem mohly vzniknout podstatně dříve, než se dosud předpokládalo. Studie, kterou provedli vědci na Ohio State University, nabízí nový pohled na načasování akrece, tedy procesu, při kterém formující se planety shromažďují velké množství plynu a pevných částic, zejména těch bohatých na uhlík a kyslík, a stávají se z nich plynní obři, jako je Jupiter.

V důsledku zpoždění, k nimž došlo během výstavby, by měl nyní Extrémně velký dalekohled ELT ESO (European Southern Observatory) provést první zkušební pozorování na začátku roku 2029, přičemž „první světlo dalekohledu“ se očekává v březnu 2029.  Poté budou nainstalovány a uvedeny do provozu první přístroje, což povede k „vědeckému prvnímu světlu“ v prosinci 2030.

Astronomové pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) objevili nejvzdálenější klidnou galaxii, jaká kdy byla pozorována – galaxii, která již 700 milionů let po Velkém třesku přestala tvořit hvězdy.

Jupiter byl zasažen slunečním větrem a vědci ho konečně zachytili v akci. Mohutná sluneční událost stlačila ochranné magnetické pole Jupitera a způsobila dramatický nárůst teploty na polovině planety. Na základě dat z teleskopů a kosmických sond vědci viděli, jak sluneční vítr vlní atmosféru obra, což naznačuje, že Jupiter a další plynní obři nejsou před hněvem Slunce tak chráněni, jak se dříve soudilo.

Astronomové se při studiu nebeských objektů spoléhají na detailní pozorování, ale kosmický prach mění to, co vidíme, a hvězdy se tak zdají být červenější a matnější, než ve skutečnosti jsou. Aby bylo možné tuto skutečnost korigovat, musí vědci pochopit, jak prach interaguje se světlem.

Astronomové pomocí kamery NIRCam (Near-Infrared Camera) na palubě vesmírného dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST) pořídili koronografické snímky planetárních systémů HR 8799 a 51 Eridani. Tato pozorování odhalila čtyři známé plynné planety obíhající kolem hvězdy HR 8799 a jednu planetu v soustavě 51 Eridani. Odhalila také, že všechny planety HR 8799 jsou bohaté na oxid uhličitý.