Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

30.11.2023
Astronomická olympiáda 2023/2024

V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Odhalení hvězd Magellanova proudu po 50 letech hledání

Na publikovaném obrázku je výtvarné zpracování Magellanova hvězdného proudu. Nejbližší sousední galaxie Mléčné dráhy – Malé a Velké Magellanovo mračno – jsou zobrazeny na pravé straně obrázku. Jak se tyto galaxie pohybují směrem doprava, plynný Magellanův proud se za nimi valí, proplétá se a táhne se po jižní obloze. Ilustrace také ukazuje 13 červených obrů objevených v Magellanově hvězdném proudu.

Dlouhodobá záhada měsíců Marsu – mise, která by ji mohla vyřešit

Dva malé měsíce Marsu, Phobos (asi 22 km v průměru) a Deimos (asi 13 km v průměru), představují záhadu pro vědce po celá desetiletí a jejich původ nadále zůstává předmětem debat. Někteří astronomové navrhli, že mohou být tvořeny zbytkovými úlomky vytvořenými planetou nebo velkým asteroidem při nárazu na povrch Marsu. Opačná hypotéza však naznačuje, že měsíce jsou asteroidy, které byly zachyceny gravitační silou Marsu a byly uvězněny na jeho oběžné dráze.

Vědci vyvíjejí inovativní novou metodu sondování temné hmoty

Astrofyzikové vyvinuli novou metodu pro zkoumání temné hmoty pomocí detektorů gravitačních vln, potenciálně odhalující účinky částic temné hmoty na neutronové hvězdy. Tento přístup nabízí nový pohled na temnou hmotu, přesahuje dosah současných detektorů a dláždí cestu pro budoucí objevy s pokročilými observatořemi gravitačních vln. Temná hmota je zásadní pro naše chápání vesmíru, ale její přesná povaha zůstává záhadou. Odhalení identity temné hmoty je zásadním cílem kosmologie a fyziky částic.

Webbův teleskop zachytil záhadný strašidelný objekt

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) objevil slabou galaxii AzTECC71, která byla dříve pro Hubbleův vesmírný dalekohled HST nepolapitelná. Tento objev spolupráce COSMOS-Web odhaluje prašnou hvězdotvornou galaxii z raného vesmíru, což naznačuje vyšší výskyt takových galaxií, než se dříve předpokládalo. Toto zjištění poskytuje nový pohled na složení raného vesmíru a vývoj galaxií. Publikovaný obrázek je uměleckým ztvárněním rané galaxie.

Od alchymistů k astrofyzikům: Skrývají asteroidy supertěžká tajemství?

Vědci se domnívají, že asteroidy by mohly obsahovat supertěžké prvky, což by mohlo způsobit revoluci v našem chápání atomové struktury. Po staletí bylo hledání nových prvků hnací silou v mnoha vědeckých disciplínách. Pochopení struktury atomu a rozvoj jaderné vědy umožnily vědcům splnit starý cíl alchymistů – přeměnit jeden prvek v jiný.

O astrolábech, sextantech a armilárních sférách I.

Orientace na noční obloze není jenom záležitostí znalostí souhvězdí a jasných hvězd, ale především pochopením a aplikováním sférické trigonometrie na nebeskou klenbu v podobě obzorníkových a rovníkových souřadnic. Tato znalost se vyvíjela více jak 4000 let a její počátky jsou spojeny s Babylónskými astrology, kteří sice ještě neovládali naši sférickou geometrii, ale položili její základy minimálně tím, že začali dělit kruh na jednotlivé díly a zavedli myšlenou kouli, tzv. nebeskou sféru, v jejímž středu se nachází Země apod.

  

Astronomové poprvé objevili protoplanetární disk kolem hvězdy v jiné galaxii

Pozoruhodným objevem je, že astronomové našli protoplanetární disk kolem mladé hvězdy ve Velkém Magellanově mračnu, v galaxii sousedící s tou naší. Je to vůbec poprvé, kdy byl takový disk, identický s těmi, ve kterých se tvoří planety v naší vlastní Mléčné dráze, nalezen i mimo naši Galaxii. Nová pozorování odhalují masivní mladou hvězdu, rostoucí a nabalující hmotu ze svého okolí a tvořící rotující disk. Detekce byla provedena pomocí radioteleskopu Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) v Chile, jehož partnerem je Evropská jižní observatoř (ESO).

Úloha plynných proudů při vzniku násobných hvězdných soustav

Výzkumníci používající soustavu radioteleskopů ALMA a pokročilé simulace objasnili formování multihvězdných systémů, identifikovali a vysvětlili roli takzvaných „streamerů“ krmících vyvíjející se protohvězdy. Nová pozorování a simulace tří spirálních proudů materiálu přivádějících plyn ke třem protohvězdám tvořícím se v trojhvězdném systému objasnily vznik multihvězdných systémů.

Webbův dalekohled odhaluje skrytá tajemství Krabí mlhoviny

Vesmírný dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) sledoval Krabí mlhovinu při hledání odpovědí o původu pozůstatku supernovy. Webbovy přístroje NIRCam (Near-Infrared Camera) a MIRI (Mid-Infrared Instrument) odhalily při pozorování v infračerveném světle nové detaily. Vesmírný dalekohled zachycuje na tomto nedávno zveřejněném snímku nové detaily Krabí mlhoviny vzdálené 6 500 světelných let. Zatímco tyto pozůstatky explodované hvězdy byly dobře studovány mnoha observatořemi včetně Hubbleova vesmírného dalekohledu, Webbova citlivost v infračerveném oboru a vysoké rozlišení nabízí nová vodítka ke složení a původu této scény.

ALMA detekovala prach v mezerách protoplanetárního disku HL Tauri

Astronomové využívající soustavu radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pořídili ve vysokém rozlišení snímek HL Tauri, mladé hvězdy v souhvězdí Býka. HL Tauri se nachází ve vzdálenosti 450 světelných let od Země. Hvězda známá také jako EPIC 210690913, HH 150 nebo TIC 353752575 je stará méně než 100 000 let. Protoplanetární disk kolem HL Tauri je neobvykle masivní a jasný, což z něj činí vynikající místo pro hledání známek formování planet.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies