Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


30.09.2026
Vesmír není jen pro odborníky. Přijďte mezi nás!

Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.

18.09.2026
Astronomický kroužek znovu na startu

Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.

10.09.2026
Letní putování vesmírem 2026

Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Astronomové objevili spící supermasivní černou díru 30 000 světelných let od středu galaxie WISEA J014656.04-152214.7 – masivní galaxie nacházející se asi 750 milionů světelných let daleko od Země v souhvězdí Velryby – poté, co se krátce rozzářila roztrháním hvězdy.

Planeta Neptun má 16 známých měsíců, přičemž jeho největší měsíc, Triton, tvoří více než 99,5 procenta hmotnosti všech jeho satelitů. Neuvěřitelná velikost Tritonu vedla vědce k hypotéze, že se jedná o zachycený objekt pocházející z Kuiperova pásu, který po svém zachycení a následném eliptickém oběhu způsobil zmatek v původním měsíčním systému Neptunu. Dnes jsou některé zbytky těchto původních měsíců součástí prachových prstenců, které obíhají kolem Neptunu. Z čeho se ale tento původní měsíční systém skládal? Byly to ty samé malé světy, které pozorujeme dnes, nebo jsou to části toho, co kdysi bývalo mnohem větším tělesem?

Cassini, poslední velká sonda NASA k Saturnu, proslula na konci své mise tím, že se ponořila do ohnivé smrti v atmosféře plynného obra. Získala přesnější data o saturnovské soustavě in situ než kterákoliv jiná mise před ní ani poté. Existuje však jedna konkrétní část, ke které se nemohla přímo přiblížit – Saturnovy prstence. NASA se na ně ale očividně chce podívat zblízka, protože nedávno financovala grant fáze I od NASA Institute for Advanced Concepts (NIAC) na vyslání roje 10 000 miniaturních postradatelných průzkumníků, tzv. „femtosatelitů“, aby se zblízka seznámily s nejúžasnějšími prstenci ve Sluneční soustavě.

Rover Curiosity provozovaný NASA objevil rozlehlý terén pokrytý zajímavými povrchovými útvary. Vědci nikdy neviděli tolik těchto útvarů na jednom místě a nejsou si jisti, jak vznikly. Pracovníci mise nikdy neviděli tolik mnohostranných geologických útvarů na jednom místě na rudé planetě.

Rychle se pohybující hvězda poblíž centrální černé díry v Mléčné dráze by mohla otestovat gravitaci za neobvykle extrémních podmínek. Obecná relativita poskytuje pozoruhodně přesný popis gravitace, ale většina každodenních výpočtů jej nevyžaduje. Newtonův gravitační zákon je dostatečně přesný, aby vedl kosmické sondy napříč Sluneční soustavou a popsal pohyb většiny hvězd kroužících kolem supermasivní černé díry Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy.

Vzorky získané čínskou misí Chang'e-6 odhalují mnoho o odvrácené straně Měsíce. Studium těchto vzorků hornin a regolitu nejen osvětluje geologickou historii odvrácené strany, která se liší od historie přivrácené strany, ale také to, jak obě poloviny Měsíce odlišně interagovaly s kosmickým počasím. V podstatě stejně jako přivrácená strana, byla i odvrácená strana Měsíce bombardována částicemi slunečního větru, ale různými rychlostmi a energiemi.

Britští astronomové jsou o krok blíže k tomu, aby v nadcházejících desetiletích hráli vedoucí roli v hledání mimozemského života ze strany NASA, poté, co obdrželi 3 miliony liber na pokračování ve vývoji jednoho z klíčových přístrojů Observatoře obyvatelných světů (HWO – Habitable Worlds Observatory).

Galaxie, hvězdy, planety a život se objevovaly s tím, jak se vesmír rozpínal a stával se složitějším. Druhý termodynamický zákon však říká, že celková entropie (míra neuspořádanosti) izolovaného systému by měla v průběhu času růst, což vytváří základní otázku: jak může rostoucí kosmické uspořádání koexistovat se zákonem, který je běžně spojován s rostoucí neuspořádaností?

Na připojené fotografii září Mléčná dráha na obloze nad observatoří La Silla Evropské jižní observatoře ESO v chilské poušti Atacama. Tlustý disk Mléčné dráhy je plný starších hvězd a otáčí se pomaleji než její tenký disk, který je plný mladších hvězd. Nový výzkum říká, že za toto záhadné uspořádání je zodpovědné kosmické převrácení.

Rozpínající se vesmír ztěžuje definování vzdálenosti, protože prostor se během šíření světla stále zvětšuje. Objekty sice stále vyzařují světlo, ale jak se toto světlo k nám pohybuje, průměrná vzdálenost mezi galaxiemi se zvětšuje (ano, vím, uvádí autor článku, že se galaxie někdy mohou srážet, ale mluvíme zde o průměru, ve velkém měřítku).

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz