Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


22.09.2020
Blízký vzdálený svět zákrytů a erupcí

Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.

25.08.2020
Proměnné hvězdy pod drobnohledem

Amatérští astronomové z celé republiky se setkali v naší hvězdárně. Po celý týden zde probíhá jubilejní 60. ročník praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Na programu jsou přednášky, noční pozorování, zpracovávání výsledků a odborné diskuze. Výsledkem společné práce jsou světelné křivky, znázorňující změny jasnosti pozorovaných vesmírných objektů.

11.05.2020
Astronomický kroužek aneb duben ON-LINE

Jak jsme vás již informovali, astronomický kroužek probíhá od března prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu pokračoval i v měsíci dubnu, kdy proběhlo 5 on-line schůzek. Náměty těchto virtuálních setkání se vztahovaly k některým z astronomických jevů a k fyzikálním zákonům.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

HST pozoroval gama záblesk s doposud největší energií

Astronomové zkoumali podstatu velmi jasného a dlouhotrvajícího záblesku gama záření s označením GRB 190114C na základě studia jeho okolního prostředí. Záblesky gama záření jsou nejvíce energetické exploze ve vesmíru vysílající svazek záření v podobě mohutných výtrysků, které se šíří prostorem rychlostí odpovídající 0,99 rychlosti světla. Vznikají v okamžiku, kdy hvězda mnohem hmotnější než Slunce zkolabuje a na konci svého života vytvoří černou díru.

Extrémní místo na Zemi, které je zcela bez života

Překyselená, přesolená a horká jsou jezera v geotermální oblasti Dallol v Etiopii. Navzdory přítomnosti kapalné vody tento mimořádně extrémní systém neumožňuje rozvoj života, jak vyplývá z nejnovější studie. Živí tvorové, obzvláště mikroorganismy, mají sice překvapující schopnost adaptovat se na většinu extrémních podmínek na naší planetě, avšak stále jsou zde místa, kde se život nevyskytuje. Evropští vědci potvrdili absenci mikrobiálního života v horkých, přesolených a překyselených jezerech v geotermální oblasti Dallol v Etiopii.

Objevena největší hvězdná černá díra v Mléčné dráze

Mezinárodní tým astronomů objevil mimořádně hmotnou černou díru hvězdného původu, jejíž hmotnost byla určena na úctyhodných 68 hmotností Slunce. Nově objevená černá díra je dvakrát hmotnější, než jsme si mysleli, že je u takovýchto těles vůbec možné. Nyní budou teoretičtí fyzikové pokračovat v bádání, jak vysvětlit její vznik.

Kolem supermasivních černých děr mohou obíhat planety

Protoplanetární disky kolem hvězd nemusí být jediným místem pro vznik planet. Vyplývá to z práce týmu teoretických astronomů z Japonska. Výzkumníci navrhli novou oblast pro vznik těles planetárních rozměrů: prachový torus v okolí supermasivních černých děr v jádrech aktivních galaxií.

Objevena první obří planeta u bílého trpaslíka
Pozorování přístroji ESO odhalují vypařování atmosféry exoplanety podobné Neptunu
 
Vědcům se pomocí dalekohledu ESO/VLT podařilo nalézt důkazy přítomnosti velké extrasolární planety v blízkosti hvězdy typu bílý trpaslík. Planeta obíhá kolem žahavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka. Tento jedinečný systém nám nabízí představu o tom, jak by jednou v daleké budoucnosti mohla vypadat Sluneční soustava.
Nová fotografie mezihvězdného návštěvníka Sluneční soustavy

Astronomové z Yale University Pieter van Dokkum, Cheng-Han Hsieh, Shany Danieli, a Gregory Laughlin pořídili 24. 11. 2019 nádherný nový snímek tělesa 2I/Borisov, což je první známá mezihvězdná kometa, která na své cestě zavítala do Sluneční soustavy. Fotografie byla pořízena pomocí přístroje Low Resolution Imaging Spectrometer (LRIS), což je zobrazovací spektroskop pro oblast viditelného světla umístěný na dalekohledu Keck o průměru 10 metrů na W. M. Keck Observatory, Mauna Kea, Havaj.

Trojice supermasivních černých děr v galaxii NGC 6240

NGC 6240 je velmi dobře prostudovaná blízká nepravidelná galaxie, která je ve stadiu postupného slévání tří samostatných galaxií. Uskupení obsahuje tři supermasivní černé díry ve svém jádru. Dvě z nich jsou aktivní a každá z nich má hmotnost zhruba 90 miliónů hmotností Slunce. Vyplývá to ze studie publikované v časopise Astronomy & Astrophysics.

Astronomové detekovali přítomnost vodní páry na měsíci Europa

Astronomům se vůbec poprvé podařilo detekovat vodní páru nad povrchem Jupiterova ledového měsíce Europa. Voda je tou nejdůležitější ingrediencí na seznamu látek, které umožňují přítomnost života. Umožňuje rozpouštění živin pro „stravování“ organismů, transport důležitých chemických látek uvnitř živých buněk a dovoluje těmto buňkám zbavovat se odpadu.

Žijeme v období šestého hromadného vymírání organismů?

Před více než 3,5 miliardou roků žijící organismy prosperovaly, množily se a různorodým způsobem obsazovaly každý ekosystém na tehdejší Zemi. Pravým opakem takové exploze nových druhů jsou případy, kdy jednotlivé druhy vymírají. A tyto události rovněž byly součástí evolučního cyklu života na naší planetě. Avšak tyto dva procesy nenastávají vždycky současně. Když úbytek druhů rychle předstihne vznik druhů nových, tato nevyváženost může být dostatečná k vyvolání událostí, které jsou známy jako případy hromadného vymírání druhů.

Hvězda vyvržená z centra Mléčné dráhy rychlostí 6 miliónů km za hodinu

Mezinárodní tým astronomů zaznamenal hyperrychlou hvězdu hlavní posloupnosti pohybující se obrovskou rychlostí v důsledku vymrštění zdrojem Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy, jejíž hmotnost dosahuje zhruba čtyř miliónů hmotností Slunce. Na připojeném uměleckém vyobrazení je znázorněna hyperrychlá hvězda s označením S5-HVS1, která původně byla součástí dvojhvězdy. Sagittarius A* je v levém dolním rohu obrázku, zatímco hvězda S5-HVS1 je v popředí a vzdaluje se z centra Galaxie. Druhou složku binárního systému zachytila svojí gravitací supermasivní černá díra.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje