Aktuality AK

Magnetická aktivita Slunce vede ke vzniku slunečních erupcí, koronálních výronů hmoty a dalších jevů kosmického počasí ovlivňujících naši planetu. Podobná aktivita na jiných hvězdách může vymezit obyvatelnost obíhajících planet. Ve studii publikované v časopise Science mezinárodní tým vědců analyzoval změny jasnosti u 369 hvězd slunečního typu k odvození jejich úrovně aktivity a zjistil, že Slunce je méně aktivní než většina hvězd podobných Slunci ve studovaném vzorku.

Přinejmenším 17 planetek typu tzv. Kentaurů s vysokým sklonem dráhy a dva transneptunské objekty byly zachyceny Sluneční soustavou z mezihvězdného prostředí. Vyplývá to z nové studie publikované v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Kentauři jsou planetky ve vnější oblasti Sluneční soustavy, jejichž oběžné dráhy jsou ve většině případů ohraničeny drahami planet Jupiter a Neptun.

Severní ledový oceán bude v létě velmi pravděpodobně bez sněhu a ledu alespoň dočasně ještě před rokem 2050. Účinnost opatření k ochraně klimatu bude rozhodující, jak často a na jak dlouho se tak stane. Takové jsou závěry nových vědeckých studií zahrnujících 21 výzkumných společností z celého světa, které koordinoval Dirk Notz z University of Hamburg, Německo.

Komety tráví většinu svého života ve velkých vzdálenostech od mateřských hvězd; během tohoto času zůstává složení jejich nitra relativně nezměněno. Pozorování komet mohou poskytnout přímý pohled na chemické složení, které získaly v průběhu svého zrodu v období formování planet. Na základě pozorování pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a Hubbleova vesmírného teleskopu HST dva týmy astronomů zjistily, že plyny unikající z komety 2I/Borisov, první pozoruhodně aktivní mezihvězdné komety objevené ve Sluneční soustavě, obsahuje nezvykle vysoké množství oxidu uhelnatého.

Dvě nové studie vypracované na základě dat získaných sondou New Horizons v průběhu průletu kolem Pluta v roce 2015 napovídají, že trpasličí planeta má hluboký podpovrchový oceán, který mohl být přítomen po celou dobu 4,5 miliardy roků existence Pluta.

Zhruba před měsícem jste se na našich stránkách mohli dočíst o kometě C/2019 Y4 (ATLAS), která byla objevena 28. prosince 2019 a vzbudila značnou pozornost. Jednak díky dráze s nízkým přísluním jen 0,25 au nápadně podobné jasné kometě C/1844 Y1, ale především rychlým zjasňováním, které po mnoha letech dávalo naději, že v květnu letošního roku spatříme na nebi pouhým okem pozorovatelnou vlasatici. Jak už to tak u komet bývá, nyní je všechno jinak. Kometa C/2019 Y4 se rozpadá.

Supernova mnohonásobně jasnější a energetičtější, a pravděpodobně mnohem hmotnější než jakékoliv doposud zaznamenané jevy, byla identifikována mezinárodní skupinou astronomů pod vedením University of Birmingham. Vědecký tým, který zahrnuje odborníky Harvard University, Northwestern University a Ohio University, se domnívá, že supernova pojmenovaná SN2016aps může být příkladem extrémně vzácného případu supernovy s tzv. ´pulsující párovou nestabilitou´, která možná vznikla ze dvou hmotných hvězd, které před explozí splynuly v jeden objekt.

Hnědí trpaslíci jsou studené slabě zářící objekty, jejichž velikosti kolísají mezi rozměry planet typu plynných obrů, jako je například Jupiter a velikostí trpasličích hvězd. Někdy jsou také označováni jako nedospělé hvězdy, které jsou příliš malé k udržení termojaderné fúze vodíku ve svém nitru a jejich atmosféry sdílejí mnoho společných vlastností s obřími plynnými planetami.