V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Vesmírný dalekohled NASA James Webb Space Telescope (JWST) umožnil další dlouho hledaný vědecký průlom, tentokrát pro vědce Sluneční soustavy studující původ hojného množství vody na Zemi. Pomocí Webbova přístroje NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph) astronomové poprvé potvrdili plyn – konkrétně vodní páru – kolem komety v hlavním pásu asteroidů, což naznačuje, že v této oblasti může být zachován vodní led z primordiální Sluneční soustavy. Úspěšná detekce vody však přichází s novou hádankou: na rozdíl od jiných komet neměla kometa 238P/Read žádný detekovatelný oxid uhličitý.
Saturn znovu získal významný titul „král měsíců“ s 62 nově nalezenými satelity, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 145. Před tímto objevem měl Saturn 83 měsíců uznaných Mezinárodní astronomickou unií, takže nová várka zvyšuje jejich celkový počet na neuvěřitelných 145. Objev znamená pro Saturn další milník; planeta se stala prvním tělesem v kosmu, o kterém je známo, že jej obíhá více než 100 měsíců.
Přístroj Cosmic Dust Analyzer na palubě sondy Cassini odhalil, že Saturnovy prstence jsou mnohem mladší, než se dříve myslelo. Studie University of Colorado Boulder vedla k závěru, že Saturnovy prstence jsou mladší než samotná planeta; jsou staré asi 400 milionů let, ale jejich původ zůstává nadále pro astronomy záhadou.
Vědci z Lundské univerzity ve Švédsku objevili vzácný kov terbium v atmosféře KELT-9 b, nejžhavější exoplanety naší Galaxie. Pomocí nové analytické metody může nyní tým vědců studovat exoplanety podrobněji, což může vést k pochopení stáří exoplanet, jejich formování a možnosti existence planet podobných Zemi. Vzácný kov terbium byl poprvé nalezen v atmosféře exoplanety. Vědci z univerzity v Lundu také vyvinuli novou metodu pro analýzu exoplanet, která umožňuje jejich podrobnější studium.
Koncept výtvarného umělce v úvodu tohoto článku je založen na snímcích disků plynu a prachu kolem mladé hvězdy TW Hydrae pořízených pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu HST. Fotografie ukazují stíny táhnoucí se přes disky obklopující tento systém. Interpretace je taková, že tyto stíny pocházejí z mírně nakloněných vnitřních disků, které blokují světlo hvězdy v dosahu vnějšího disku, a proto vrhají stín. Disky jsou k sobě mírně nakloněny v důsledku gravitační síly neviditelných planet, které deformují strukturu disků.
Astronomové odhadují, že na publikovaném snímku z kosmického dalekohledu Jamese Webba je zastoupeno asi 50 000 různých zdrojů v oboru blízkého infračerveného záření. Jejich světlo cestovalo skrz různé vzdálenosti, aby dosáhlo detektorů dalekohledu JEST. To představuje mimořádnou rozlehlost vesmíru na jediném snímku.
Astronomové pomocí dalekohledu Gemini South v Chile, který provozuje NOIRLab NSF, pozorovali první přesvědčivý důkaz o umírající hvězdě podobné Slunci, která pohlcuje exoplanetu. Projev této události byl pozorován v dlouhém a nízkoenergetickém výbuchu z hvězdy – výmluvný podpis planety letící po povrchu hvězdy. Tento dosud neviděný proces může být předzvěstí konečného osudu Země, když se Slunce za přibližně pět miliard let přiblíží ke konci svého života.
Práce je založena na novém modelování a zkoumá, jak by oceány mohly existovat na nepravděpodobných místech naší Sluneční soustavy. Opětovná analýza dat z kosmické sondy Voyager spolu s novým počítačovým modelováním vedla vědce NASA k závěru, že čtyři největší měsíce Uranu pravděpodobně obsahují vrstvu oceánu mezi svými jádry a ledovou kůrou. Jejich studie je první, která podrobně popisuje vývoj vnitřního složení a struktury všech pěti velkých měsíců: Ariel, Umbriel, Titania, Oberon a Miranda. Práce naznačuje, že čtyři měsíce obsahují oceány, které by mohly být hluboké desítky kilometrů.
Astrofyzikové z Northwestern University a University of California San Diego identifikovali nejtěsnější binární systém, jaký byl kdy pozorován mezi ultrachladnými hvězdnými trpaslíky. Tyto dvě hvězdy jsou v takové blízkosti, že dokončují oběh kolem sebe za méně než jeden pozemský den, což znamená, že „rok“ každé hvězdy trvá pouhých 20,5 hodiny.
V1355 Orionis (známý také jako HD 291095) je binární hvězdný systém typu RS CVn (Canum Venaticorum) nacházející se 400 světelných let daleko v souhvězdí Orion. Hlavní složka je 2,88krát větší než Slunce. Tým japonských astronomů využil simultánní pozemní a vesmírná pozorování k zachycení úplnějšího obrazu supervzplanutí na hvězdě V1355 Orionis. Pozorovaná erupce začala velmi masivní, vysokorychlostní protuberancí. Tyto výsledky nám dávají lepší představu o tom, jak tyto supererupce vznikají.