Aktuality AK

Úvodní obrázek z JWST byl prvním snímkem, který dalekohled zveřejnil. Ukazuje kupu galaxií SMACS 0723 a některé z jejích členů. Jedním z prvních objevů dalekohledu bylo, že rané galaxie byly již několik set milionů let po Velkém třesku hmotnější, než si dokážeme vysvětlit. Nový výzkum říká, že tyto galaxie, které boří teorii, byly ve skutečnosti ještě hmotnější.

Kamenné planety mohly vzniknout mnohem dříve, než kdokoliv očekával; téměř hned poté, co první hvězdy daly vesmíru ingredience k jejich vzniku. Nové počítačové simulace naznačují, že planetesimály, pevné předchůdkyně planet, jako je Země, se mohly zformovat již asi 100 milionů let po Velkém třesku. V té době byl vesmír starý méně než 1 procento svého současného věku a první generace hvězd teprve začínaly transformovat chemické složení kosmu.

Něco v mladém vesmíru září jako hvězda, což by nemělo být možné. Astronomové objevili „černou díru“, extrémně jasnou rudou skvrnu v raném vesmíru, která se jeví jako nový typ astrofyzikálního objektu. Připomíná obrovskou hvězdu, ale její produkce energie se blíží tomu, co by mohla generovat černá díra.

Gliese 523 b (neboli GJ 523 b) je mladá, ultrahustá planeta, která obíhá téměř kolmo k rotaci své hvězdy, tvrdí tým amerických astronomů.

Klíčová geologická stopa ke globálnímu narušení starověkého uhlíkového cyklu Země může mít lokálnější původ. Před zhruba 2,5 až 2 miliardami let prošla Země největší chemickou transformací známou z historie svého povrchu, kdy se v atmosféře hromadil kyslík. Tato změna nakonec pomohla vytvořit podmínky pro složité organismy, jako jsou rostliny a živočichové, které se objevily asi před půl miliardou let.

Studie zjistila, že během PETM (Paleocene Eocene Thermal Maximum) se zemská krajina zbarvila do značné míry do hněda v důsledku zvýšeného atmosférického CO2, globálního oteplování a snížených srážek způsobených uvolňováním uhlíku poháněným sopečnou činností, přičemž stromy hrály v těchto dramatických změnách ústřední roli.

Naše domovská Galaxie, Mléčná dráha, se zvětšila do své současné velikosti částečně pohlcením menších galaxií. Nová data z Hubbleova vesmírného dalekohledu HST nyní ukazují definitivní důkazy o splynutí trpasličí galaxie s mladou Mléčnou dráhou v nejranějších fázích jejího vývoje. Toto zjištění rozšiřuje naše znalosti o historii naší Galaxie o 1,8 miliardy let dále do minulosti než dříve.

Astronomové z New Mexico State University, Nicolaus Copernicus Astronomical Center a CUNY Borough of Manhattan Community College navrhují, že na prach bohaté toroidy obklopující aktivní galaktická jádra (AGN) – energetická jádra galaxií poháněná supermasivními černými dírami – se chovají podobně jako protoplanetární disky, v nichž vznikají planety kolem mladých hvězd.

Vědci objevili vzácný hvězdný útvar skrytý ve vzdálené galaxii, na rozdíl od čehokoliv, co bylo dosud pozorováno za hranicemi Mléčné dráhy. Navíc tento objev nabízí zcela nový způsob měření rozložení temné hmoty ve vzdálených galaxiích.

Tento obrázek generovaný umělou inteligencí ukazuje tři supermasivní černé díry (nejsou v měřítku) nalezené v galaxii jen asi 1,2 miliardy let po Velkém třesku. Je to důkaz, že fúze hrály důležitou roli v růstu galaxií před miliardami let.