Aktuality AK

Zkoumání nejstarších galaxií ve vesmíru vědci uskutečnili pomocí nového vesmírného dalekohledu NASA. Tým astronomů, vedený Haojing Yanem z University of Missouri (MU), využil pozorování kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) a objevil 87 galaxií, které by mohly být nejstaršími známými galaxiemi ve vesmíru. Tento objev přivádí astronomy blíže k určení věku galaxií v raném vesmíru, který se podle Haojing Yana, hlavního autora a docenta fyziky a astronomie na MU, odhaduje na 200-400 milionů let po Velkém třesku.

Mezi dalšími objevy, které rover Curiosity učinil, je to, že zvlněné skalní textury naznačují, že v oblasti starověkého Marsu existovala jezera, o které vědci očekávali, že bude sušší. Když vozítko Curiosity loni na podzim dorazilo k místu obsahujícímu sírany, vědci si mysleli, že viděli poslední důkaz, že tuto oblast Marsu kdysi pokrývala jezera. Je to proto, že se zde horninové vrstvy vytvořily v sušším prostředí než v oblastech prozkoumaných v rámci mise dříve. Předpokládá se, že zdejší sírany zde zůstaly, když oblast postupně vysychala.

Saturn je známý svými ikonickými, nedotčenými prstenci. Hlavní prstenec B však může mít skvrny a pruhy tmavšího nebo světlejšího materiálu, známé též jako „paprsky“, které mohou být spojeny s interakcemi prachu s magnetickým polem planety. Tyto paprsky se objevují pravidelně, trvají asi 8 let, se středem kolem jarní nebo podzimní rovnodennosti na Saturnu. V letech 2021 a 2022 odhalila pozorování pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu HST začátek nové sezóny prstencových paprsků před příští rovnodenností v roce 2025. Vícebarevná pozorování odhalila načervenalou barvu a také to, že paprsky krouží kolem planety přibližně stejnou rychlostí jako částice v prstencích, i když jsou možná ovlivněny proměnlivou rychlostí rotace Saturnovy magnetosféry.

Wolf 1069 b je po Proximě Centauri b, Gliese 1061 d, Teegardenově hvězdě c a Gliese 1002 b a c šestou nejbližší exoplanetou o hmotnosti Země, která se nachází v konzervativní obyvatelné zóně své mateřské hvězdy.

Vědci z Rochester Institute of Technology (RIT) provedli studii využívající data shromážděná LORRI (Long Range Reconnaissance Imager), kamerou na misi NASA s názvem New Horizons. Studie na základě nových měření, která ukazují, že světlo vyzařované hvězdami mimo naši Galaxii je dvakrát až třikrát jasnější než světlo ze známých populací galaxií. Tato zjištění zpochybňují předchozí předpoklady o počtu hvězd ve vesmíru. Výsledky studie byly přijaty k publikaci v Astrophysical Journal.

Nově detekovaný prstenec se nachází ve vzdálenosti 7,4 poloměru od planetky Quaoar – mnohem dále od objektu než prstence kolem Saturnu. Quaoar je transneptunský objekt o průměru asi 1 100 km. Podobně jako trpasličí planeta Pluto i tento objekt přebývá v Kuiperově pásu, v ledovém poli trosek těles podobných kometám. Obíhá ve vzdálenosti 45,1-45,6 astronomických jednotek (AU) od Slunce a má oběžnou dobu 284,5 roku.

Konvergence dvou kosmických sond u Venuše v srpnu 2021 poskytla jedinečný pohled na to, jak je planeta schopna udržet si hustou atmosféru bez ochrany globálního magnetického pole. Mise ESA/JAXA BepiColombo, která je na cestě ke studiu Merkuru, a sonda ESA/NASA Solar Orbiter, která pozoruje Slunce z různých perspektiv – obě využívají řadu gravitačních asistencí Venuše ke změně svých trajektorií a k navedení na vhodnou dráhu. Ve dnech 9. a 10. srpna 2021 prolétly mise kolem Venuše v rozpětí jednoho dne a odeslaly zpět pozorování synergicky zachycená z osmi senzorů a dvou pozorovacích bodů ve vesmíru. Výsledky byly publikovány v Nature Communications.

Evropská kosmická sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) je připravena vydat se na osmiletou odyseu Sluneční soustavou, aby zjistila, zda oceány ukryté pod povrchem ledových měsíců Jupitera mají potenciál hostit mimozemský život. JUICE je prozatím v bílé místnosti svého výrobce Airbus v jihozápadním francouzském městě Toulouse. Ale její dny na naší planetě jsou sečteny.

Astronomové používající Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pořídili spektrum planetky typu Kentaura s označením (10199) Chariklo, která je obklopena dvojitým prstencem a pozorovali zákryty hvězdy těmito úzkými prstenci.

Astronomové objevili 12 nových měsíců u planety Jupiter, takže jejich celkový počet dosáhl rekordního čísla 92. To je více než má kterákoliv jiná planeta v naší Sluneční soustavě. Saturn, bývalý rekordman, je těsně druhý s 83 potvrzenými měsíci. Jupiterovy měsíce byly nedávno přidány na seznam vedený Centrem malých planet Mezinárodní astronomické unie, řekl Scott Sheppard z Carnegie Institution, který byl součástí týmu.