Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

30.11.2023
Astronomická olympiáda 2023/2024

V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Jak stavíme největší optický dalekohled na světě?

Astronomové si mohou položit některé z nejzákladnějších otázek, které existují; od toho, zda jsme ve vesmíru sami až po to, jaká je povaha tajemné temné energie a temné hmoty tvořící většinu vesmíru. Nyní velká skupina astronomů z celého světa staví dosud největší optický dalekohled – Extrémně velký dalekohled (ELT) – v Chile. Jakmile bude dalekohled v roce 2028 dokončen, mohl by poskytnout odpovědi, které změní naše znalosti o vesmíru. Úvodní fotografie pokračující výstavby dalekohledu ELT byla pořízena v polovině roku 2023.

Astronomové objevili nejstarší pozorovanou černou díru

Astronomové objevili nejstarší pozorovanou černou díru, která se datuje od úsvitu vesmíru, a zjistili, že „požírá“ svou hostitelskou galaxii až k smrti. Mezinárodní tým vedený univerzitou v Cambridge použil vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) k detekci černé díry, která pochází z doby 400 milionů let po Velkém třesku, tedy z období před více než 13 miliardami let. Výsledky, o nichž hlavní autor Roberto Maiolino říká, že jsou „obrovským skokem vpřed“, jsou uvedeny v časopise Nature.

Je pohřben vodní led na rovníku Marsu?

Větrem ošlehané hromady prachu, nebo vrstvy ledu? Sonda Mars Express (ESA) znovu studovala jeden z nejzáhadnějších útvarů Marsu, aby objasnila jeho složení. Její nálezy naznačují přítomné vrstvy vodního ledu táhnoucí se několik kilometrů pod povrchem – jedná se o nejvíce vody, jaké kdy bylo v této části planety nalezeno.

Webbův nový pohled na Beta Pictoris naznačuje nedávnou velkou kolizi

Christopher Stark z Goddard Space Flight Center (NASA) a jeho kolegové představili nové koronografické snímky z přístrojů NIRCam (Near-Infrared Camera) a MIRI (Mid-Infrared Instrument) na palubě vesmírného teleskopu Jamese Webba, které odhalují dosud neviděné struktury v disku materiálu kolem mladé hvězdy Beta Pictoris (β Pic). Jedná se o mladý planetární systém, který se nachází přibližně 63 světelných let od Země. Odhaduje se, že je pouze 20 milionů let starý a je známo, že hostí planetu typu plynného obra Beta Pictoris b.

Tři želené prstence kolem mladé hvězdy potvrzují formování planet

Pozorování pomocí interferometru Very Large Telescope Interferometer (VLTI) Evropské jižní observatoře (ESO) nalezla různé silikátové sloučeniny a potenciálně železo, tj. látky, které také ve velkém množství nacházíme na kamenných planetách Sluneční soustavy. Tříprstencová struktura se nachází v zóně vznikajících planet v cirkumstelárním disku, kde kovy a minerály slouží jako rezervoár stavebních bloků planet.

Uran a Neptun jsou ve skutečnosti podobně modré planety

V létě roku 1989, ze vzdálené oblasti naší Sluneční soustavy, kde je sluneční světlo pouze slabou září, vyslala sonda NASA s názvem Voyager 2 na Zemi úplně první snímky Neptunu. Fotografie odhalily, že nejvzdálenější planeta od Slunce byla ohromující, tmavě modrá koule. Naproti tomu Uran, planetární soused Neptunu a první planeta objevená teleskopem, vypadal znatelně bledší.

Mladý protoplanetární disk odporuje teorii formování planet

Mezinárodní tým astronomů našel prstencové a spirální struktury ve velmi mladých planetárních discích, což dokazuje, že formování planet může začít mnohem dříve, než se doposud myslelo. Výsledky byly prezentovány na 243. zasedání Americké astronomické společnosti.

Kosmické teleskopy NASA začínají rok pozorováním dvojnásobné exploze

Tento hluboký soubor dat z rentgenové družice Chandra zachycující pozůstatky supernovy známé jako 30 Doradus B (30 Dor B) odhaluje důkazy o více než jedné explozi supernovy v historii tohoto pozůstatku. Neobvyklé struktury v datech družice Chandra nelze vysvětlit jedinou explozí. Tyto snímky 30 Dor B také ukazují optická data z dalekohledu Blanco v Chile a infračervená data z družice Spitzer. Další data z HST zvýrazňují ostré rysy na snímku.

Dvě společnosti se pokusí o první americké přistání na Měsíci od programu Apollo

Čína a Indie zaznamenaly úspěch při přistání na Měsíci, zatímco Rusko, Japonsko a Izrael skončily na lunárním smetišti. Nyní se dvě soukromé společnosti snaží dostat USA zpět do hry, více než pět desetiletí po ukončení programu Apollo. Je to součást snahy podporované NASA nastartovat komerční dodávky na Měsíc, protože vesmírná agentura se zaměřuje na návrat astronautů na souputníka Země. „Jsou to průzkumníci, kteří letí na Měsíc před námi,“ řekl administrátor NASA Bill Nelson.

Smithův oblak na své cestě k Mléčné dráze

Obrovský mrak vodíkového plynu se řítí směrem ke srážce s naší Galaxií – Mléčnou dráhou. A když ji zasáhne – za méně než 40 milionů let – může to spustit velkolepý výbuch tvorby nových hvězd. Mrak zvaný Smithův oblak podle astronoma, který jej objevil v roce 1963, obsahuje dostatek vodíku, aby vytvořil milion hvězd podobných Slunci. Jedenáct tisíc světelných let na délku a 2 500 světelných let na šířku je pouhých 8 000 světelných let od disku naší Galaxie.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies