Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


30.06.2025
Hvězdárna 70: Pomaturitní studium astronomie

Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."

19.05.2025
Rozhovor s Pavlem Gabzdylem

Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.

13.05.2025
Hvězdárna 70: Založení odbočky ČAS 1967

Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Nová analýza stávajících dat naznačuje, že exoplanety s hmotností srovnatelnou s Jupiterem mohly vzniknout podstatně dříve, než se dosud předpokládalo. Studie, kterou provedli vědci na Ohio State University, nabízí nový pohled na načasování akrece, tedy procesu, při kterém formující se planety shromažďují velké množství plynu a pevných částic, zejména těch bohatých na uhlík a kyslík, a stávají se z nich plynní obři, jako je Jupiter.

V důsledku zpoždění, k nimž došlo během výstavby, by měl nyní Extrémně velký dalekohled ELT ESO (European Southern Observatory) provést první zkušební pozorování na začátku roku 2029, přičemž „první světlo dalekohledu“ se očekává v březnu 2029.  Poté budou nainstalovány a uvedeny do provozu první přístroje, což povede k „vědeckému prvnímu světlu“ v prosinci 2030.

Astronomové pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) objevili nejvzdálenější klidnou galaxii, jaká kdy byla pozorována – galaxii, která již 700 milionů let po Velkém třesku přestala tvořit hvězdy.

Jupiter byl zasažen slunečním větrem a vědci ho konečně zachytili v akci. Mohutná sluneční událost stlačila ochranné magnetické pole Jupitera a způsobila dramatický nárůst teploty na polovině planety. Na základě dat z teleskopů a kosmických sond vědci viděli, jak sluneční vítr vlní atmosféru obra, což naznačuje, že Jupiter a další plynní obři nejsou před hněvem Slunce tak chráněni, jak se dříve soudilo.

Astronomové se při studiu nebeských objektů spoléhají na detailní pozorování, ale kosmický prach mění to, co vidíme, a hvězdy se tak zdají být červenější a matnější, než ve skutečnosti jsou. Aby bylo možné tuto skutečnost korigovat, musí vědci pochopit, jak prach interaguje se světlem.

Astronomové pomocí kamery NIRCam (Near-Infrared Camera) na palubě vesmírného dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST) pořídili koronografické snímky planetárních systémů HR 8799 a 51 Eridani. Tato pozorování odhalila čtyři známé plynné planety obíhající kolem hvězdy HR 8799 a jednu planetu v soustavě 51 Eridani. Odhalila také, že všechny planety HR 8799 jsou bohaté na oxid uhličitý.

Dvacetiletá Hubbleova studie planety Uran poskytla cenná data pro pochopení dynamiky atmosféry tohoto vzdáleného ledového obra, který může sloužit jako porovnávací objekt pro studium exoplanet podobné velikosti a složení.

Vědci se dlouhá léta domnívali, že temná energie je konstantní silou, která pohání rozpínání vesmíru. Nová zjištění experimentu DESI však naznačují, že to nemusí být pravda. Vytvořením největší 3D mapy vesmíru, jaká kdy byla zhotovena, vědci zjistili náznaky, že temná energie by se mohla v průběhu času vyvíjet.

Organické molekuly s dlouhým řetězcem dekan, undekan a dodekan. Jedná se o největší organické molekuly dosud objevené na Marsu. Byly zjištěny ve vyvrtaném vzorku horniny nazvaném „Cumberland“, který analyzovala laboratoř pro analýzu vzorků na Marsu ve spodní části vozítka Curiosity agentury NASA. Rover, jehož selfie je na pravé straně snímku, zkoumá kráter Gale od roku 2012. V pozadí řetězců molekul je slabě patrný snímek vrtu Cumberland.

Na tomto novém snímku z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) je vzácný vesmírný jev zvaný Einsteinův prstenec. To, co na první pohled vypadá jako jediná galaxie zvláštního tvaru, jsou ve skutečnosti dvě galaxie, které od sebe dělí velká vzdálenost. Bližší galaxie v popředí se nachází ve středu snímku, zatímco vzdálenější galaxie v pozadí se zdá být obtočena kolem bližší galaxie a vytváří prstenec.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz