Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.09.2026
Astronomický kroužek znovu na startu

Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.

10.09.2026
Letní putování vesmírem 2026

Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

26.08.2026
Částečné zatmění Měsíce nad ValMezem v pátek 28. 8. 2026 ráno

V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Astronomové používající vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) objevili masivní galaxii z raného vesmíru, u které se zdá, že nerotuje, což je překvapivý rys, který se obvykle vyskytuje pouze u mnohem starších galaxií. Obrovská galaxie z doby necelých 2 miliard let po Velkém třesku mate astronomy, protože nevykazuje žádné známky rotace.

Když hmotná hvězda dosáhne konce svého života, zhroutí se. Ukončení působení tlačné síly z fúze znamená, že gravitace konečně zvítězí a kolaps začíná. Pokud je hvězda dostatečně hmotná, nic nemůže tento kolaps zastavit, ani tlak, ani teplo, ani žádná síla v přírodě. Výsledkem je černá díra, objekt s nekonečnou hustotou obalený hranicí, ze které neuniká ani světlo. Je to jeden z nejdramatičtějších konců ve vesmíru. Ale u největších černých děr se tento příběh ukázal jako mylný. Nebo přinejmenším neúplný.

Analýza DLR (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt) naznačuje, že Starship by mohla definovat budoucnost těžkých nosičů, ale Evropa by se mohla vydat vlastní cestou: menší, efektivnější a částečně znovupoužitelnou raketou.

Země se pohybuje skrz radioaktivní popel starodávné explodované hvězdy a antarktický led tento důkaz uchoval. Vědci objevili nové důkazy o tom, že se Země pohybuje skrz oblak trosek starodávné supernovy, které po sobě zanechala dávná hvězdná exploze. Zkoumáním antarktického ledu starého desítky tisíc let vědci detekovali železo-60, vzácný radioaktivní izotop vznikající při explozi hmotných hvězd. Zjištění naznačují, že Místní mezihvězdný oblak LIC (Local Interstellar Cloud) obklopující naši Sluneční soustavu obsahuje zbytky materiálu z dávné supernovy. Studie byla vedena mezinárodním týmem z Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf (HZDR) a byla publikována v časopise Physical Review Letters.

Rover NASA s názvem Perseverance pořídil toto selfie při pohledu na skalní výběžek s názvem Arathusa. Snímek je složen ze 61 jednotlivých záběrů pořízených 11. března 2026. Arathusa může časově předcházet vzniku kráteru Jezero, většího krajinného útvaru, který Perseverance zkoumá.

JunoCam, kamera pro viditelné světlo na palubě sondy NASA s názvem Juno, zachytila tento pohled na severní vysoké planetární šířky Jupitera během 69. průletu kolem této obří planety 28. ledna 2025. Na tomto vylepšeném barevném podání vynikají pásy a zóny Jupitera spolu s turbulencí podél jejich okrajů způsobenou větry vanoucími různými směry.

Kolem hvězdy vzdálené asi 190 světelných let od Země obíhá zvláštní a extrémně vzácný pár planet a astronomové si myslí, že konečně pochopí, jak tento zvláštní kosmický pár vznikl. Soustava obsahuje horký jupiter, typ obří planety, který se obvykle nachází sám, a menší mini-neptun obíhající kolem hvězdy ještě blíže. Od objevení soustavy v roce 2020 se vědci snaží vysvětlit, jak se oběma planetám podařilo společně přežít.

Nová studie mezihvězdné komety 3I/ATLAS vedená University of Michigan ukazuje, že její voda má pozoruhodně vysoký obsah deuteria. Tato forma vodíku je v naší Sluneční soustavě poměrně méně hojná, což umožňuje vědcům získat nové poznatky o dalších planetárních procesech probíhajících v naší Galaxii.

Představte si, že jste dlouhokrký titanosaurus, který se asi před 100 miliony let v raném období křídy pásl na pláních a okusoval listí stromů. Podíváte se na noční oblohu a všimnete si jasné tečky, která se zdá být o něco větší a jasnější než obvykle, protože jste ji viděli už několikrát. Zamručíte na svého bratrance (oficiální dinosauří jazyk) a zeptáte se ho, jestli si jí také všiml. Bratranec vám zamručí, že se skutečně zdá větší a jasnější, a diví se, co se děje.

Hledání života mimo Zemi se tradičně zaměřovalo na exoplanety obíhající kolem hvězd podobných Slunci, což jsou hvězdy spektrálního typu G. Hvězdy s nízkou hmotností, které jsou označovány jako hvězdy typu K a typu M, se však rychle staly cílem astrobiologie, a to především kvůli jejich mnohem delší životnosti. To také znamená, že obyvatelná zóna (HZ), což je vzdálenost od hvězdy, kde by mohla na planetě existovat kapalná voda, je mnohem menší než HZ naší Sluneční soustavy a označuje se jako obyvatelná zóna kapalné vody (LW-HZ). Naproti tomu jiný typ HZ, který zahrnuje ultrafialové (UV) záření hvězdy potenciálně umožňující podmínky pro vznik života, je známý jako UV-HZ.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz