Aktuality AK

Seismické studie odhalují, že Mars by mohl mít pevné vnitřní jádro. Výsledek prohlubuje znalosti o jeho vývoji a ztraceném magnetickém poli. Vědci zjistili, že Mars má podobnou strukturu s nitrem Země. Data shromážděná misí InSight agentury NASA naznačují, že pod povrchem se nachází pevné vnitřní jádro obklopené tekutým vnějším jádrem. Tento výsledek pomáhá vyřešit otázku, která vědce mátla po celá desetiletí.

Na snímku, který pořídila japonská sonda Hayabusa 2, je asteroid Ryugu. Zkoumání vzorků z Ryugu odhalilo, že voda asteroidem protékala více než miliardu let po jeho vzniku. To je v ostrém rozporu s dřívějšími domněnkami, že vodní aktivita na asteroidech ustala mnohem dříve.

Astronomové potvrdili existenci černé díry nacházející se mimo střed trpasličí galaxie. To nabízí vodítka k tomu, jak mohou vznikat supermasivní černé díry. Nejčastěji se nacházejí v centrech galaxií, ale tým vedený Tao Anem ze Šanghajské astronomické observatoře Čínské akademie věd identifikoval jednu, která toto pravidlo porušuje. Vědci objevili bludnou černou díru v trpasličí galaxii vzdálené zhruba 230 milionů světelných let od Země.

V našem blízkém hvězdném sousedství pojídá vyhořelá hvězda fragment objektu podobného Plutu. Díky své jedinečné schopnosti pozorování v oboru ultrafialového záření mohl pouze Hubbleův vesmírný dalekohled HST identifikovat, že k tomuto pojídání dochází.

Exoplaneta TRAPPIST-1 e nevykazuje žádné známky své prvotní atmosféry, ale náznaky sekundární atmosféry přetrvávají. Kapalná voda by stále mohla být možná. Astrofyzikové z univerzity v Bristolu přispívají k novým poznatkům o exoplanetě velikosti Země, která se nachází 40 světelných let daleko a kde by kapalná voda mohla existovat buď jako rozlehlý oceán, nebo jako ledový povrch.

Astronomové využili observatoře po celém světě, včetně dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO, ke studiu asteroidu 1998 KY26 a odhalili, že je téměř třikrát menší a rotuje mnohem rychleji, než se dříve soudilo. Asteroid bude v roce 2031 cílem prodloužené mise japonské sondy Hayabusa 2. Nová pozorování nabízejí klíčové informace pro operace sondy u asteroidu, pouhých šest let do setkání sondy s asteroidem 1998 KY26.

Saturnův měsíc Enceladus již dlouho oslňuje vědce svými výtrysky, které chrlí do vesmíru vodu a záhadné organické molekuly a živí naděje na obyvatelný oceán pod ledovým povrchem. Nové experimenty však naznačují, že příběh může být složitější.

Grafika zobrazuje data z rentgenové observatoře Chandra, která sleduje pozůstatek supernovy Cassiopeia A (Cas A), která se nachází asi 11 000 světelných let od Země a je častým cílem observatoře již více než čtvrt století. Nová data z družice odhalují nový pohled na toto pole trosek z explodující hvězdy. V nejnovějším výsledku astronomové nyní pomocí Chandry zjistili, že vnitřek hvězdy se násilně přeskupil jen několik hodin před explozí. Tento objev pomáhá vědcům lépe pochopit, jak hmotné hvězdy explodují a co se potom děje s jejich pozůstatky.

Bílí trpaslíci mohou stále hostit obyvatelné planety. Podmínky, jako je slapový ohřev a migrace, formují jejich potenciál pro život. Slunce nakonec zanikne. K tomu dojde, když vyčerpá vodíkové palivo ve svém jádru a již nebude moci generovat energii jadernou fúzí. I když je tato fáze často považována za poslední kapitolu Sluneční soustavy, mohla by místo toho znamenat začátek nové evoluční fáze pro objekty, které v ní zůstanou.

Na rané Zemi chyběly základní prvky života, dokud je nepřidala srážka s Theiou. Tato náhodná událost umožnila vznik života. Podle nové studie Institutu geologických věd univerzity v Bernu trvalo po vzniku Sluneční soustavy necelé tři miliony let, než se dokončilo chemické složení prazemě. V této fázi však mladá planeta neobsahovala téměř žádné klíčové složky pro vznik života, jako je voda nebo uhlíkaté sloučeniny. Vědci dospěli k závěru, že vodu na Zemi pravděpodobně přinesly až pozdější dopad planetek a komet, které vytvořily podmínky potřebné pro vznik života.