Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
V prosinci 2022 mise NASA nazvaná MAVEN pozorovala vzácnou sluneční událost, která způsobila, že sluneční vítr doslova „zmizel“. To vedlo k významným změnám v atmosféře a magnetosféře Marsu, včetně jejich expanze. Vědci, ohromeni novými daty, vytvořili pracovní skupinu, která měla tento fenomén zkoumat. Sonda MAVEN detekovala jedinečnou sluneční událost, která drasticky ovlivnila atmosféru Marsu a poskytla životně důležité náhled do interakce planety se slunečními jevy.
Astronomové z NASA a Washingtonské univerzity odhadli celkové rychlosti vnitřního ohřevu a hloubky možných podpovrchových oceánů pro 17 planet, které mohou být studenými oceánskými planetami – exoplanetami s nízkou hmotností s povrchovými teplotami a/nebo hustotami, které odpovídají ledovým povrchům a značnému množství vody. Stejně jako ledové měsíce v naší vnější Sluneční soustavě mohou být tyto planety astrobiologicky významnými světy, které pod svými ledovými povrchy ukrývají obyvatelná prostředí.
Při příležitosti 1000. marťanského dne na rudé planetě vozítko Perseverance nedávno dokončilo průzkum starověké říční delty, která obsahuje důkazy o jezeře, které před miliardami let naplnilo kráter Jezero. Šestikolový robot dosud shromáždil celkem 23 vzorků, které odhalují geologickou historii této oblasti Marsu.
Na publikovaném obrázku je výtvarné zpracování Magellanova hvězdného proudu. Nejbližší sousední galaxie Mléčné dráhy – Malé a Velké Magellanovo mračno – jsou zobrazeny na pravé straně obrázku. Jak se tyto galaxie pohybují směrem doprava, plynný Magellanův proud se za nimi valí, proplétá se a táhne se po jižní obloze. Ilustrace také ukazuje 13 červených obrů objevených v Magellanově hvězdném proudu.
Dva malé měsíce Marsu, Phobos (asi 22 km v průměru) a Deimos (asi 13 km v průměru), představují záhadu pro vědce po celá desetiletí a jejich původ nadále zůstává předmětem debat. Někteří astronomové navrhli, že mohou být tvořeny zbytkovými úlomky vytvořenými planetou nebo velkým asteroidem při nárazu na povrch Marsu. Opačná hypotéza však naznačuje, že měsíce jsou asteroidy, které byly zachyceny gravitační silou Marsu a byly uvězněny na jeho oběžné dráze.
Astrofyzikové vyvinuli novou metodu pro zkoumání temné hmoty pomocí detektorů gravitačních vln, potenciálně odhalující účinky částic temné hmoty na neutronové hvězdy. Tento přístup nabízí nový pohled na temnou hmotu, přesahuje dosah současných detektorů a dláždí cestu pro budoucí objevy s pokročilými observatořemi gravitačních vln. Temná hmota je zásadní pro naše chápání vesmíru, ale její přesná povaha zůstává záhadou. Odhalení identity temné hmoty je zásadním cílem kosmologie a fyziky částic.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) objevil slabou galaxii AzTECC71, která byla dříve pro Hubbleův vesmírný dalekohled HST nepolapitelná. Tento objev spolupráce COSMOS-Web odhaluje prašnou hvězdotvornou galaxii z raného vesmíru, což naznačuje vyšší výskyt takových galaxií, než se dříve předpokládalo. Toto zjištění poskytuje nový pohled na složení raného vesmíru a vývoj galaxií. Publikovaný obrázek je uměleckým ztvárněním rané galaxie.
Vědci se domnívají, že asteroidy by mohly obsahovat supertěžké prvky, což by mohlo způsobit revoluci v našem chápání atomové struktury. Po staletí bylo hledání nových prvků hnací silou v mnoha vědeckých disciplínách. Pochopení struktury atomu a rozvoj jaderné vědy umožnily vědcům splnit starý cíl alchymistů – přeměnit jeden prvek v jiný.
Orientace na noční obloze není jenom záležitostí znalostí souhvězdí a jasných hvězd, ale především pochopením a aplikováním sférické trigonometrie na nebeskou klenbu v podobě obzorníkových a rovníkových souřadnic. Tato znalost se vyvíjela více jak 4000 let a její počátky jsou spojeny s Babylónskými astrology, kteří sice ještě neovládali naši sférickou geometrii, ale položili její základy minimálně tím, že začali dělit kruh na jednotlivé díly a zavedli myšlenou kouli, tzv. nebeskou sféru, v jejímž středu se nachází Země apod.
Pozoruhodným objevem je, že astronomové našli protoplanetární disk kolem mladé hvězdy ve Velkém Magellanově mračnu, v galaxii sousedící s tou naší. Je to vůbec poprvé, kdy byl takový disk, identický s těmi, ve kterých se tvoří planety v naší vlastní Mléčné dráze, nalezen i mimo naši Galaxii. Nová pozorování odhalují masivní mladou hvězdu, rostoucí a nabalující hmotu ze svého okolí a tvořící rotující disk. Detekce byla provedena pomocí radioteleskopu Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) v Chile, jehož partnerem je Evropská jižní observatoř (ESO).