Aktuality AK

Vědci využívající Hubbleův vesmírný teleskop HST zjistili, že akreční disk kolem mladé hvězdy FU Orionis je výrazně žhavější, než se dosud předpokládalo, a dosahuje teploty téměř třikrát vyšší než povrch našeho Slunce. Toto zjištění zpochybňuje dosavadní modely a naznačuje složitější interakci na rozhraní disku a hvězdy, která vyzařuje neočekávané množství ultrafialového světla.

V rozporu s výsledky několika nedávných studií nová zjištění znovu otevírají možnost, že komety Jupiterovy rodiny, jako je 67P/Churyumov-Gerasimenko, mohly pomoci dopravit vodu na Zemi. Voda byla pro vznik a rozkvět života na Zemi nezbytná a je pro něj klíčová i dnes. Ačkoliv určitá část vody pravděpodobně existovala v plynu a prachu, z nichž se naše planeta zrodila před přibližně 4,6 miliardami let, většina vody se vypařila, protože Země se zformovala v blízkosti intenzivního slunečního žáru.

Podle týmu astronomů z Leibnizova institutu pro astrofyziku v Postupimi, Postupimské univerzity a Konkolyho observatoře vykazuje XX Trianguli, jasná obří hvězda spektrálního typu K0 ve dvojhvězdném systému v souhvězdí Trojúhelníku, chaotické, neperiodické chování hvězdné skvrny.

Průzkum vesmíru je nebezpečná záležitost, zvláště když se jedná o malé živé organismy, jako je člověk. NASA se vždy pyšnila tím, jak vážně bere bezpečnost svých astronautů, a proto v době, kdy se připravuje na další velký krok v oblasti výzkumu vesmíru s posádkou v programu Artemis, hledá řešení potenciálně katastrofických situací, které by mohly nastat.

Pomocí pokročilých modelů se NASA snaží odhalit skryté oceány na měsících Uranu a potenciálně tak rozšířit známá prostředí, kde by v naší Galaxii mohl existovat život. Téměř 40 let po cestě sondy Voyager 2 plánuje NASA znovu navštívit Uran a pomocí nového počítačového modelu prozkoumat jeho měsíce a najít na nich skryté oceány s kapalnou vodou.

Byl vydán převratný katalog, který podrobně popisuje miliony vzdálených galaxií a poskytuje měření vzdáleností s nebývalou přesností v dosud neprozkoumaném zorném poli a hloubce. Tento katalog je dílem projektu PAUS (Physics of the Accelerating Universe Survey), který vznikl v rámci mezinárodní spolupráce vedené Institutem kosmických věd (ICE-CSIC) spadajícím pod španělské Ministerstvo pro vědu, inovace a univerzity (MICIU). Průzkumu se účastní 14 institucí ze šesti zemí včetně University of Portsmouth.

Vesmírný teleskop PRIMA by pozoroval vesmír ve vzdáleném infračerveném světle, zatímco AXIS by byl orbitální detektor rentgenového záření. Týmy, které stojí za dvěma potenciálně novými vesmírnými teleskopy, se pustily do závěrečných projektových studií, aby se utkaly o to, který z nich bude první z nové třídy misí NASA „Probe“.

Čínské vozítko nalezlo nové důkazy, které podporují teorii, že na Marsu kdysi existoval rozsáhlý oceán, včetně stop po dávném pobřeží, kde se kdysi mohla vyskytovat voda, uvádí nová studie. Teorie, že před miliardami let pokrýval oceán až třetinu rudé planety, je předmětem debat mezi vědci již desítky let a jeden z externích výzkumníků vyjádřil k nejnovějším zjištěním určitou skepsi. V roce 2021 přistálo čínské vozítko Zhurong na planině v oblasti Utopia na severní polokouli Marsu, kde byly již dříve zaznamenány náznaky přítomnosti dávné vody.

Podle studie astronomů z Kalifornské univerzity v Berkeley jsou tyto ovály velikosti Země na severním a jižním pólu Jupitera viditelné pouze na ultrafialových (UV) vlnových délkách a objevují se a mizí zdánlivě náhodně. Jupiterovy tmavé UV ovály, pokud jsou vidět, se téměř vždy nacházejí těsně pod jasnými polárními zónami na obou pólech, které jsou podobné pozemské polární záři. Tyto skvrny pohlcují více UV záření než okolí, takže se na snímcích z Hubbleova vesmírného dalekohledu HST jeví jako tmavé.

Vrstvy vody a uhlovodíků, které se podobně jako ropa a voda nemíchají, mohou vysvětlit neobvyklá magnetická pole těchto planet. Podle nové teorie se pod hustou atmosférou Uranu a Neptunu nachází vrstva bohatá na vodu, která se oddělila od hlubší vrstvy horkého vysokotlakého uhlíku, dusíku a vodíku. Tlak uvolňuje vodík z molekul metanu a amoniaku a vytváří vrstevnaté uhlovodíkové vrstvy, které se nemohou mísit s vrstvou vody, což brání konvekci, která vytváří dipolární magnetické pole.