Aktuality AK

Astronomové používající vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) detekovali dosud neznámý malý měsíc – provizorně označený jako S/2025 U 1 – obíhající kolem planety Uran. Díky sérii snímků pořízených teleskopem Jamese Webba 2. února 2025 se celkový počet měsíců Uranu zvýšil na 29.

Exoplaneta TRAPPIST-1 d fascinuje astronomy hledající potenciálně obyvatelné světy mimo naši Sluneční soustavu, protože má podobnou velikost jako Země, je skalnatá a nachází se v oblasti kolem své hvězdy, kde je teoreticky možná kapalná voda na jejím povrchu. Podle nové studie využívající data z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) však nemá atmosféru podobnou Zemi.

Podmínky zde na úžasné, život podporující Zemi nám mohou dát mylnou představu o tom, jaký vesmír skutečně je. Naše planeta s modrou oblohou a mírným podnebím je však extrémní výjimkou, pokud jde o jiné světy. V naší Sluneční soustavě není nic ani vzdáleně podobného Zemi a studie exoplanet tuto myšlenku potvrzují. Zatímco některé exoplanety vykazují náznaky obyvatelnosti, většina exoplanet je extrémně nehostinná.

Publikovaná ilustrace zobrazuje rover Perseverance, který na Mars vyslala NASA, a který studuje horniny pomocí svých přístrojů na robotickém rameni. Studiem „leopardích skvrn“ na skalách ze Země a Marsu budou vědci nyní připraveni analyzovat vzorky dopravené z Marsu, až dorazí na Zemi k detailnímu studiu.

Mezinárodní tým astronomů objevil pomocí vesmírného dalekohledu HST hvězdnou raritu: ultramasivního bílého trpaslíka, který vznikl spojením bílého trpaslíka s jinou hvězdou, nikoliv evolucí jedné hvězdy. Tento objev, který byl umožněn na základě citlivých ultrafialových pozorování dalekohledu Hubble Space Telescope, naznačuje, že tito vzácní bílí trpaslíci mohou být častější, než se dosud předpokládalo.

Pozorování komety 12P/Pons-Brooks, která je typem Halleyovy komety, pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) odhalila izotopové složení vody prakticky identické se složením oceánů na Zemi. Tento objev posiluje teorii, že komety mohly hrát klíčovou roli při dodávání vody a možná i některých molekulárních složek pro život na naši mladou planetu.

Vědci navrhují, že se v tekutých jezerech na Titanu mohly tvořit tzv. vezikuly, což naznačuje novou cestu pro vznik prekurzorů života. To rozšiřuje možnosti, kde by mohl vzniknout život ve Sluneční soustavě. Vědci z NASA objevili důkazy, že v jezerech na Saturnově měsíci Titanu se mohou přirozeně vyvíjet buněčné struktury známé jako vezikuly.

V rámci předběžného náhledu na pozorování, která budou pravidelně provádět astronomové prostřednictvím observatoře Vera C. Rubin, objevili důkazy naznačující, že dochází ke splynutí galaxií, což je u blízkých (z astronomického hlediska) galaxií první případ svého druhu.

Vědci z Texaské univerzity v Austinu, Kalifornské univerzity v Santa Barbaře, Yaleovy univerzity a Národní tchajwanské pedagogické univerzity zjistili, že značný počet hvězd podobných Slunci vzniká s rotační osou nakloněnou vůči protoplanetárním diskům, mračnům plynu a prachu, z nichž se rodí planetární soustavy.

V roce 2024 zahájil mezinárodní tým astronomů program CANDELS-Area Prism Epoch of Reionization Survey (CAPERS), který bude využívat data z vesmírného dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST) k identifikaci galaxií v období „kosmického úsvitu“. Toto kosmologické období nastalo méně než miliardu let po Velkém třesku a je to doba, kdy se ve vesmíru vytvořily první galaxie. V nedávné studii tým CAPERS potvrdil existenci černé díry v centru galaxie (označené CAPERS-LRD-z9) vzdálené přibližně 13,3 miliardy světelných let.