Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Astronomové pozorovali pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST za použití kamery WFC3 nejmenší exoplanetu, kde byla v její atmosféře detekována vodní pára. Planeta GJ 9827 d (Gliese 9827 d) s pouhým přibližně dvojnásobným průměrem než Země by mohla být příkladem potenciálních planet s atmosférou bohatou na vodu jinde v naší Galaxii.
Vrtulník NASA Ingenuity Mars Helicopter, který tvořil historii, ukončil svou misi na rudé planetě poté, co mnohonásobně překonal očekávání a uskutečnil o desítky letů více, než bylo plánováno. Zatímco vrtulník zůstává ve vzpřímené poloze a komunikuje s pozemními dispečery, snímky jeho letu z 18. ledna odeslané na Zemi tento týden ukazují, že jeden nebo více jeho rotorových listů utrpělo poškození během přistání a již není schopen dalšího letu.
Mezinárodní tým výzkumníků vedený Mungo Frostem z výzkumného centra SLAC v Kalifornii získal nové poznatky o vzniku diamantového deště na ledových planetách, jako je Neptun a Uran, a to pomocí rentgenového laseru European XFEL v Schenefeldu. Výsledky také poskytují vodítka ke vzniku komplexních magnetických polí těchto planet.
Astronomové si mohou položit některé z nejzákladnějších otázek, které existují; od toho, zda jsme ve vesmíru sami až po to, jaká je povaha tajemné temné energie a temné hmoty tvořící většinu vesmíru. Nyní velká skupina astronomů z celého světa staví dosud největší optický dalekohled – Extrémně velký dalekohled (ELT) – v Chile. Jakmile bude dalekohled v roce 2028 dokončen, mohl by poskytnout odpovědi, které změní naše znalosti o vesmíru. Úvodní fotografie pokračující výstavby dalekohledu ELT byla pořízena v polovině roku 2023.
Astronomové objevili nejstarší pozorovanou černou díru, která se datuje od úsvitu vesmíru, a zjistili, že „požírá“ svou hostitelskou galaxii až k smrti. Mezinárodní tým vedený univerzitou v Cambridge použil vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) k detekci černé díry, která pochází z doby 400 milionů let po Velkém třesku, tedy z období před více než 13 miliardami let. Výsledky, o nichž hlavní autor Roberto Maiolino říká, že jsou „obrovským skokem vpřed“, jsou uvedeny v časopise Nature.
Větrem ošlehané hromady prachu, nebo vrstvy ledu? Sonda Mars Express (ESA) znovu studovala jeden z nejzáhadnějších útvarů Marsu, aby objasnila jeho složení. Její nálezy naznačují přítomné vrstvy vodního ledu táhnoucí se několik kilometrů pod povrchem – jedná se o nejvíce vody, jaké kdy bylo v této části planety nalezeno.
Christopher Stark z Goddard Space Flight Center (NASA) a jeho kolegové představili nové koronografické snímky z přístrojů NIRCam (Near-Infrared Camera) a MIRI (Mid-Infrared Instrument) na palubě vesmírného teleskopu Jamese Webba, které odhalují dosud neviděné struktury v disku materiálu kolem mladé hvězdy Beta Pictoris (β Pic). Jedná se o mladý planetární systém, který se nachází přibližně 63 světelných let od Země. Odhaduje se, že je pouze 20 milionů let starý a je známo, že hostí planetu typu plynného obra Beta Pictoris b.
Pozorování pomocí interferometru Very Large Telescope Interferometer (VLTI) Evropské jižní observatoře (ESO) nalezla různé silikátové sloučeniny a potenciálně železo, tj. látky, které také ve velkém množství nacházíme na kamenných planetách Sluneční soustavy. Tříprstencová struktura se nachází v zóně vznikajících planet v cirkumstelárním disku, kde kovy a minerály slouží jako rezervoár stavebních bloků planet.
V létě roku 1989, ze vzdálené oblasti naší Sluneční soustavy, kde je sluneční světlo pouze slabou září, vyslala sonda NASA s názvem Voyager 2 na Zemi úplně první snímky Neptunu. Fotografie odhalily, že nejvzdálenější planeta od Slunce byla ohromující, tmavě modrá koule. Naproti tomu Uran, planetární soused Neptunu a první planeta objevená teleskopem, vypadal znatelně bledší.
Mezinárodní tým astronomů našel prstencové a spirální struktury ve velmi mladých planetárních discích, což dokazuje, že formování planet může začít mnohem dříve, než se doposud myslelo. Výsledky byly prezentovány na 243. zasedání Americké astronomické společnosti.