Aktuality AK

Astronomové pomocí kamery NIRCam (Near-Infrared Camera) na palubě vesmírného dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST) pořídili koronografické snímky planetárních systémů HR 8799 a 51 Eridani. Tato pozorování odhalila čtyři známé plynné planety obíhající kolem hvězdy HR 8799 a jednu planetu v soustavě 51 Eridani. Odhalila také, že všechny planety HR 8799 jsou bohaté na oxid uhličitý.

Dvacetiletá Hubbleova studie planety Uran poskytla cenná data pro pochopení dynamiky atmosféry tohoto vzdáleného ledového obra, který může sloužit jako porovnávací objekt pro studium exoplanet podobné velikosti a složení.

Vědci se dlouhá léta domnívali, že temná energie je konstantní silou, která pohání rozpínání vesmíru. Nová zjištění experimentu DESI však naznačují, že to nemusí být pravda. Vytvořením největší 3D mapy vesmíru, jaká kdy byla zhotovena, vědci zjistili náznaky, že temná energie by se mohla v průběhu času vyvíjet.

Organické molekuly s dlouhým řetězcem dekan, undekan a dodekan. Jedná se o největší organické molekuly dosud objevené na Marsu. Byly zjištěny ve vyvrtaném vzorku horniny nazvaném „Cumberland“, který analyzovala laboratoř pro analýzu vzorků na Marsu ve spodní části vozítka Curiosity agentury NASA. Rover, jehož selfie je na pravé straně snímku, zkoumá kráter Gale od roku 2012. V pozadí řetězců molekul je slabě patrný snímek vrtu Cumberland.

Na tomto novém snímku z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) je vzácný vesmírný jev zvaný Einsteinův prstenec. To, co na první pohled vypadá jako jediná galaxie zvláštního tvaru, jsou ve skutečnosti dvě galaxie, které od sebe dělí velká vzdálenost. Bližší galaxie v popředí se nachází ve středu snímku, zatímco vzdálenější galaxie v pozadí se zdá být obtočena kolem bližší galaxie a vytváří prstenec.

Emise kationtu trihydrogenu (H^3+) z horních vrstev atmosféry se již více než 30 let používají ke studiu interakcí Jupitera, Saturnu a Uranu s okolním vesmírným prostředím v globálním měřítku a odhalují procesy, které formují polární záře. Navzdory opakovaným pokusům a v rozporu s modely, které předpovídají, že by měl být přítomen, se však ukázalo, že tento iont je na Neptunu nezachytitelný. Nyní astronomové pomocí pozorování z vesmírného dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST) zjistili u Neptunu kationt trihydrogenu, a také výrazné infračervené jižní polární záře.

Erupční aktivita Proximy Centauri je astronomům dobře známá z pozorování ve viditelném světle, ale nová pozorování pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) upozorňují na extrémní aktivitu hvězdy na rádiových a milimetrových vlnových délkách.

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) zachytil nádherný blízký protohvězdný výtrysk známý jako Herbig-Haro 49/50 (HH 49/50) s dokonale zobrazenou vzdálenější spirální galaxií. Vzhledem k blízkosti tohoto objektu Herbig-Haro k Zemi umožňuje nový složený infračervený snímek výtrysku z mladé hvězdy vědcům zkoumat detaily v malých prostorových měřítkách jako nikdy předtím. Díky Webbovu teleskopu můžeme lépe pochopit, jak může aktivita spojená se vznikem mladých hvězd ovlivnit prostředí, které je obklopuje.

Astronomové pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili kyslík v dosud nejvzdálenější potvrzené galaxii JADES-GS-z14-0. Tato detekce, kterou provedly dva různé týmy, naznačuje, že galaxie je mnohem chemicky vyspělejší, než se očekávalo. JADES-GS-z14-0 (zkráceně GS-z14), objevená v roce 2024, je tak daleko, že jejímu světlu trvalo 13,4 miliardy let, než k nám dorazilo, což znamená, že ji vidíme tak, jak vypadala v době, kdy byl vesmír starý méně než 300 milionů let, tedy asi 2 % jeho současného stáří.

Astronomové objevili dvě fascinující exoplanety obíhající kolem hvězdy TOI-1453. Jedna z nich je superzemě, druhá je ultralehký subneptun, pravděpodobně zahalený v husté atmosféře. Soustava je vzdálená 250 světelných let od Sluneční soustavy.