Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.09.2026
Astronomický kroužek znovu na startu

Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.

10.09.2026
Letní putování vesmírem 2026

Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

26.08.2026
Částečné zatmění Měsíce nad ValMezem v pátek 28. 8. 2026 ráno

V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Tento snímek zachycuje malou část pohledu na kupu galaxií Virgo v souhvězdí Panny, pořízený z observatoře NSF-DOE Vera C. Rubin, která nabízí živý pohled na rozmanitost vesmíru. Viditelné jsou dvě výrazné spirální galaxie, tři splývající galaxie, blízké i vzdálené skupiny galaxií, hvězdy v naší Mléčné dráze a mnoho dalšího. Primární zrcadlo dalekohledu má průměr 8,4 m a detektor má rozlišení 3,2 Gpx.

Na připojeném obrázku je umělecká představa „prasklé“ neutronové hvězdy obíhající kolem černé díry. Než černá díra pohltí neutronovou hvězdu, slapové síly díky její obrovské gravitaci rozříznou povrch hvězdy, což způsobí zemětřesení a vznik trhlin. Na tomto obrázku je vidět, jak gravitace černé díry i neutronové hvězdy ohýbají náš pohled na pozadí. Neutronová hvězda, ačkoliv je méně hmotná než černá díra, má dostatečně silnou gravitaci, aby deformovala i pohled na černou díru.

Vědci z Národní sluneční observatoře americké Národní vědecké nadace (National Science Foundation's National Solar Observatory) dosáhli nového ohromujícího výzkumu, díky němuž se jim podařilo zachytit dosud nejpodrobnější pohled na povrch Slunce. Pomocí výkonného slunečního dalekohledu Daniel K. Inouye Solar Telescope na Havaji tým zaznamenal ultratenké magnetické „pruhy“, tzv. striations, o šířce pouhých 20 kilometrů.

Astronomové využívající kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) objevili silikátová mračna v atmosféře exoplanety YSES-1 c a v cirkumplanetárním disku kolem její sourozenecké planety YSES-1 b. YSES-1 je hvězda slunečního typu vzdálená přibližně 309 světelných let v souhvězdí Musca (Moucha).

Bílé kosočtverce na připojené fotografii ukazují polohu 20 z 83 mladých galaxií s nízkou hmotností, které byly nalezeny na infračervených snímcích obří kupy galaxií Abell 2744. Tato kompozice zahrnuje snímky pořízené přes tři filtry NIRCam (F200W jako modrý, F410M jako zelený a F444W jako červený). Filtr F410M je vysoce citlivý na světlo vyzařované dvojnásobně ionizovaným kyslíkem – atomy kyslíku, které byly zbaveny dvou elektronů – v době, kdy reionizace byla v plném proudu. Tato záře, emitovaná jako zelené světlo, se během miliard let putování rozpínajícím se vesmírem „protáhla“ do infračervené oblasti. Hmotnost kupy působí jako přirozená čočka, která astronomům umožňuje vidět tyto malé galaxie v podobě, v jaké byly v době, kdy byl vesmír starý asi 800 milionů let.

Nová studie NASA naznačuje, že množství kyslíku v atmosféře a intenzita magnetického pole spolu souvisí již více než půl miliardy let. Podle nově zveřejněné analýzy vědců z NASA po 540 milionů let souvisí intenzita zemského magnetického pole s kolísáním atmosférického kyslíku. Výzkum naznačuje, že procesy v hlubinách Země mohou ovlivňovat obyvatelnost povrchu planety.

Tento nový složený snímek pořízený na základě detekce rentgenového záření prostřednictvím rentgenové observatoře NASA Chandra (modrá a fialová barva), rádiových dat z radioteleskopu MeerKAT (oranžová a žlutá barva) a optického snímku z PanSTARRS (červená, zelená a modrá barva) ukazuje PLCK G287.0+32.9. Tuto masivní kupu galaxií, která se nachází asi 5 miliard světelných let od Země, astronomové poprvé pozorovali v roce 2011.

Astronomové pomocí přístroje MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO pozorovali aktivní hvězdotvornou galaxii NGC 253 v tisíci barvách současně. NGC 253 se nachází ve vzdálenosti přibližně 11,5 milionu světelných let v souhvězdí Sochaře (Sculptor).

Astronomové pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pozorovali kometu C/2014 UN271 (Bernardinelli-Bernstein) – největší a druhou nejvzdálenější kometu, která kdy byla pozorována z Oortova oblaku – když byla více než v polovině cesty k Neptunu, v ohromující vzdálenosti 16,6násobku vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí.

Pozorování 30 protoplanetárních disků mění naše představy o vývoji plynu v místech zrodu planet. Mezinárodní tým astronomů odhalil převratné poznatky o discích plynu a prachu obklopujících blízké mladé hvězdy pomocí soustavy ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Tyto výsledky, publikované ve 12 článcích ve zvláštním vydání časopisu The Astrophysical Journal, jsou součástí velkého programu ALMA známého jako AGE-PRO (ALMA Survey of Gas Evolution of PROtoplanetary Disks).

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz