Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Aktuality AK
Pomocí Hubbleova teleskopu HST a vesmírného dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST) vědci zjišťují hodnotu Hubbleovy konstanty, důležité veličiny, která udává rychlost rozpínání vesmíru. Nedávné studie, zejména ty, na nichž se podílel JWST, umožnily přesnější měření, která jsou klíčová pro pochopení širších vlastností vesmíru.
Na publikovaném snímku je největší fotomozaika, která kdy byla sestavena z pozorování Hubbleova vesmírného dalekohledu HST. Jedná se o panoramatický pohled na sousední galaxii M31 v souhvězdí Andromedy, která se nachází ve vzdálenosti 2,5 milionu světelných let. Vytvoření tohoto rozsáhlého a barevného portrétu galaxie trvalo více než 10 let a vyžádalo si přes 600 překrývajících se snímků pořízených HST, které bylo náročné spojit dohromady. Panorama nejbližší galaxie odhaluje stovky milionů hvězd.
JWST odhalil masivní hvězdu, která ukončila svůj život explozí v době, kdy byl vesmír ještě mladý. Na 245. zasedání Americké astronomické společnosti v National Harbor v Marylandu představili astronomové některé z nejnovějších a nejzajímavějších objevů vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST). Jedním z těchto objevů byla identifikace nejvzdálenější supernovy, která byla kdy potvrzena. Tyto exploze znamenají konec života masivních hvězd a k této supernově došlo v době, kdy byl vesmír ještě batoletem, přibližně 1,7 miliardy let starým.
Asteroid 2024 PT5 se nachází na dráze podobné dráze Země a na konci roku 2024 zůstal několik měsíců v bezprostřední blízkosti naší planety. 2024 PT byl poprvé detekován 7. srpna 2024 teleskopem Sutherland v Jihoafrické republice, který je financován NASA a je součástí systému ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) Havajské univerzity. Asteroid nepředstavuje pro Zemi nebezpečí, ale jeho dráha kolem Slunce se těsně shoduje s dráhou naší planety.
Vědci odhalili nové poznatky, které mění naše chápání vzniku Měsíce a rané hydratace Země. Zjistili, že Měsíc pravděpodobně vznikl ze zemského pláště, nikoliv při srážce s protoplanetou Theia, jak se dříve předpokládalo. Tento výzkum navíc podporuje myšlenku, že voda mohla být na Zemi přítomna od samého počátku, což zpochybňuje teorii, že byla dodána pozdějšími dopady meteoritů.
Astronomové se domnívají, že supernova v naší Galaxii by mohla odhalit tajemství temné hmoty tím, že bude emitovat detekovatelné záření gama z axionů. Tento objev by poskytl klíčové informace o vlastnostech této nepolapitelné částice a její roli ve vesmíru.
Na přiloženém obrázku je umělecké ztvárnění exoplanety GJ 1214 b procházející před svou mateřskou hvězdou. Tranzitní metoda umožňuje astronomům studovat exoplanety tím, že sledují, které vlnové délky světla se ztlumí, když světlo hvězdy prochází atmosférou exoplanety.
Před šesti nebo sedmi miliardami let se většina hvězd zformovala v superhvězdokupách. Tento typ hvězdotvorby dnes již z velké části zanikl. Astronomové znají dvě takové SSC (super star cluster) v současné Mléčné dráze a jednu ve Velkém Magellanově mračnu (LMC) a všechny tři jsou staré miliony let. Nová pozorování JWST objevila v LMC další formující se SSC, která je stará pouhých 100 000 let. Co se z ní mohou astronomové dozvědět?
Mezinárodnímu týmu vědců, včetně několika astronomů z CfA (Center for Astrophysics Harvard & Smithsonian), se poprvé v historii podařilo detekovat vzplanutí ve středním infračerveném pásmu u Sgr A*. Umělecké ztvárnění vzplanutí ve středním infračerveném pásmu v Sgr A* zachycuje zdánlivý pohyb vzplanutí, jak se nabité elektrony spirálovitě pohybují podél magnetických siločar supermasivní černé díry a zvyšují jeho intenzitu. Tyto změny nebo proměnlivost intenzity jsou známé jako synchrotronová emise.
Prvotní (primordiální) černé díry by mohly změnit naše chápání temné hmoty. Vědci naznačují, že tyto nepolapitelné vesmírné jevy by se mohly skrývat v dutých asteroidech, které lze detekovat jednoduchými a nákladově efektivními metodami.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí