Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
V porovnání s intergalaktickým prostorem je nutno říci, že naše Sluneční soustava je pouze nepatrnou součástí velké spirální Galaxie (Mléčné dráhy). Této poměrně velké galaxii dělají společnost četné méně fascinující trpasličí galaxie. Mnoho galaxií je však poměrně osamělých, bez okolních galaktických sousedů.
Jedním takovým příkladem je malá galaxie známá jako DDO 190, vyfotografovaná prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu HST. (DDO znamená David Dunlap Observatory, která je nyní řízena Královskou kanadskou astronomickou společností a kde byl katalog trpasličích galaxií vytvořen.)
DDO 190 je klasifikována jako trpasličí nepravidelná galaxie, která je relativně malá a postrádá zřetelnou strukturu. Starší načervenalé hvězdy především osídlily okrajová místa DDO 190, zatímco většina mladších namodralých hvězd probleskuje přes více zabydlenou vnitřní oblast. Na pozadí snímku lze rovněž spatřit velký počet vzdálených galaxií se zřetelnou spirální strukturou, eliptických galaxií i galaxií nepravidelných tvarů.
Galaxie DDO 190 se nachází ve vzdálenosti 9 miliónů světelných roků od Země. Je považována za volně přidruženou součást kupy asi 20 galaxií, z nichž galaxie M 94 je nejjasnější. Kupa není příliš vzdálená od Místní skupiny galaxií, která rovněž zahrnuje Mléčnou dráhu (naši Galaxii). Kanadský astronom Sidney van der Bergh jako první zaznamenal v roce 1959 galaxii DDO 190, která je nyní součástí katalogu trpasličích galaxií.
Ačkoliv patří do skupiny galaxií M 94, ve skutečnosti existuje samostatně. Nejbližší trpasličí galaxie s označením DDO 187 je vzdálená asi 3 milióny světelných roků. Naproti tomu většina galaxií doprovázejících Mléčnou dráhu, jako je například Velké a Malé Magellanovo mračno, se nachází ve vzdálenosti více než 5krát menší, a dokonce největší spirální galaxie Místní skupiny galaxií – známá mlhovina v Andromedě (galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy) – leží blíže k naší Galaxii než je od DDO 190 vzdálen její nejbližší soused.
Kamera ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST pořídila tento snímek ve viditelném a infračerveném světle. Zachycuje část oblohy o rozměrech zhruba 3,3 x 3,3 obloukové minuty.
Zdroj: http://phys.org/news/2012-08-hubble-lonely-galactic-island.html
autor: František Martinek