Neobyčejná planetární soustava

Většina doposud objevených planetárních soustav se velmi odlišuje od Sluneční soustavy. Mnoho z nich obsahuje obří plynné planety, které krouží v kompaktním uspořádání po oběžných drahách v těsné blízkosti mateřské hvězdy. Mimořádným případem v tomto ohledu je nová planetární soustava, jejíž objev byl ohlášen 15. 10. 2012 – houf pěti planet je doslova namačkán v okolí hvězdy – v oblasti menší než jedna dvanáctina vzdálenosti Země od Slunce!

„Toto je extrémní případ kompaktní planetární soustavy,“ říká Darin Ragozzine, vědecký pracovník University of Florida. „Pokud pochopíme vznik takovéto soustavy, je naděje, že porozumíme rovněž vzniku ostatních typů planetárních soustav, a také tomu, proč většina planetárních soustav se tak odlišuje od stavby Sluneční soustavy.“

Tento nový planetární systém pojmenovaný KOI-500 byl objeven na základě dat získaných družicí Kepler, která je určena k objevování exoplanet. „Je opravdu vzrušující skutečností, že družice Kepler objevila již stovky hvězd s větším počtem tranzitujících planet,“ říká Darin Ragozzine. „Toto je nejlépe zdokumentovaná soustava, která nám toho může hodně říci nejen o planetách, ale také o její stavbě v porovnání se Sluneční soustavou.“

Skutečností, že téměř všechny doposud objevené planetární soustavy jsou tak odlišné od Sluneční soustavy, jsou astronomové udiveni, protože z dosavadních výzkumů vyplývá, že naše Sluneční soustava je výstřední. Výzkum z roku 2010 vede k závěru, že pouze asi 10 až 15 % hvězd ve vesmíru má kolem sebe podobné planety, jaké vlastní naše Slunce: s terestrickými planetami v blízkosti hvězdy a několik plynných obřích planet ve vnějších oblastech planetární soustavy.

Avšak nová neobyčejná planetární soustava, objevená v datech získaných družicí Kepler, obsahuje několik planet soustředěných v malém rozmezí v okolí mateřské hvězdy, což vede k závěru, že naše Sluneční soustava může být vskutku výjimečná.

„Ze stavby této planetární soustavy můžeme odvodit, že její planety nevznikly ve svých současných polohách,“ říká Darin Ragozzine. „Planety mohly být původně rozprostřeny na mnohem větším prostoru a mohly migrovat směrem ke hvězdě do mimořádně kompaktního uspořádání, jak to vidíme dnes.“

Existuje několik teorií vysvětlujících vznik velkých planet ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, které zahrnují migraci planet směrem k mateřské hvězdě a zase směrem do vnějších oblastí během procesu vzniku planetární soustavy. Avšak proč se vnitřní planety včetně Země nepřiblížily ke Slunci do jeho těsné blízkosti?

„Nevíme, proč k tomu nedošlo ve Sluneční soustavě,“ říká Darin Ragozzine a dodává, že soustava KOI-500 „se stala prubířským kamenem pro budoucí teorie, které se budou snažit vysvětlit, jak tato kompaktní planetární soustava vznikla. Studium tohoto systému bude inspirovat nové teorie k vysvětlení, proč naše Sluneční soustava je tak odlišná.“

Pětice objevených planet v soustavě KOI-500 oběhne kolem mateřské hvězdy jednou za 1,0; 3,1; 4,6; 7,1 a 9,5 dne (což je délka místního „roku“).

Všech 5 planet doslova sviští v těsné blízkosti hvězdy, navzdory tomu, že obsahují materiál na několik zeměkoulí (jejich průměry 1,3krát až 2,6krát převyšují velikost naší Země). Planetární soustava KOI-500 je od Země vzdálena přibližně 1100 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Lyry. Stáří ústřední hvězdy bylo odhadnuto na jednu miliardu roků, její hmotnost odpovídá hmotnosti Slunce, avšak je poněkud menší (0,74 průměru Slunce).

Zdroj: http://phys.org/news/2012-10-extreme-solar-arent-planetary.html

autor: František Martinek