Pozorování proměnných hvězd – září – říjen 2012

23. září 2012 jsem namířil jeden z dalekohledů také do oblasti proměnné hvězdy V 995 Cyg. Tato hvězda má zajímavý průběh O-C diagramu, který nasvědčuje relativně rychlému prodlužování periody. Lineární část křivky O-C diagramu  v pravé části obrázku 1  odpovídá CCD fotometrii od roku 1998 po současnost.
Jako proměnná hvězda byla objevena v roce 1928 a její objev byl publikován v časopise Astronomische Nachrichten 235 (1929) H. Schnellerem. Teprve v srpnu roku 1963 udává W. Strohmeier její upřesněnou polohu, spektrální třídu B8 a amplitudou změn jasnosti 1,7 magnitudy. Tyto informace získal z měření bamberských fotografických desek a určil i následující elementy – základní minimum JD 2 426 352,25 a periodu 3,556275 dne. Další informace o této proměnné hvězdě pochází z práce E. Buddinga z roku 1984, který sestavil katalog 414-ti klasických zákrytových dvojhvězd typu Algol a publikoval v Bulletinu information du centre de donnes stellaries. Další práce do roku 2012 se věnují pouze výsledkům fotometrie. Pro tuto hvězdu zatím neexistuje podrobnější analýza.
O něco později jsem zjistil, že V 995 Cyg je v zorném poli fotometrické družice Kepler, jejímž hlavním cílem je vyhledávání exasolárních planet. Tudíž pro tuto hvězdu existuje kontinuální fotometrie, jak to dokladuje i obrázek 2. Z tohoto důvodu není potřeba tuto hvězdu v současné době pozorovat, přesnost a hustota dat z družice Kepler je drtivá.
Překvapením však bylo, že v blízkosti V 995 Cyg jsem při fotometrii všech snímků nalezl ještě dvě proměnné hvězdy. Tu první jsem identifikoval jako již známou proměnnou hvězdu pod označením ASAS J 194908+4607,1. Byla objevena v roce 2008 v rámci programu vyhledávání proměnných hvězd v zorném poli plánované družice Kepler. Jedná se o zákrytovou dvojhvězdu s periodou 0,536649 dne v rozsahu změn jasnosti 12,48 – 12,95 magnitudy ve filtru V. Na obrázku 3 je vykreslena kontinuální fotometrie pro tuto hvězdu taktéž z družice Kepler.
Podobný výsledek jsem očekával v druhém případě. Ovšem k mému překvapení v žádném katalogu hvězda s označením UNA 1350-11102780 nebyla uvedena jako proměnná. I po konzultacích s kolegy se nepodařilo dohledat nějaké podrobnější informace. Je tedy pravděpodobné, že tato oblast uniká pozornosti družice Kepler díky rozložení CCD čipů v přístroji. Proto jsem tuto hvězdu zařadil do katalogu nových proměnných hvězd vedený na stránkách Sekce proměnných hvězd a exoplanet pod označením Cze V 437.  Na obrázku 4 je fázová křivka pro předběžnou periodu 0,29722 dne se základním maximem Mo=2456204,322. Hvězda Cze V 437 má v maximu má jasnost 15,0 magnitudy a amplitudou změn jasnosti 0,6 magnitudy.  Pravděpodobně se bude jednat o těsnou zákrytovou dvojhvězdu typu W UMa. Pro přesnější určení parametrů bude potřeba pořídit další pozorování.

Obrázek 1: O-C diagram zákrytové proměnné hvězdy V 995 Cyg. Lineární část křivky O-C diagramu  v pravé části obrázku odpovídá CCD fotometrii od roku 1998 po současnost.

Obrázek 2: Světelná křivka pro hvězdu V 995 Cyg pořízená družicí Kepler v době mezi 12.5. až 9.9. 2009 (levá část). Fázová křivka z napozorovaných dat je v pravé části obrázku. Obrázek byl převzat z práce R.W. Slawson et al., 2011, arXiv:1103.1659v1 [astro-ph.SR] (Light curve)

Obrázek 3: Světelná křivka pro hvězdu 2MASS J 19490812 + 4607050 pořízená družicí Kepler v době mezi 12.5. až 9.9. 2009 (levá část). Díky periodě 0,5 dne na tomto obrázku v daném rozlišení světelné křivky splývají. Fázová křivka z napozorovaných dat je v pravé části obrázku. Obrázek byl převzat z práce R.W. Slawson et al., 2011, arXiv:1103.1659v1 [astro-ph.SR] (Light curve)

Obrázek 4: Fázová křivka Cze V 437 pro předběžnou periodu 0,29722 dne se základním maximem Mo=2456204,322. Hvězda Cze V 437 má v maximu má jasnost 15,0 magnitudy a amplitudu změn jasnosti 0,6 magnitudy. 

Obrázek 5: Poloha proměnných hvězd na CCD snímku pořízeném 3.10.2012 na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, který byl pořízen dalekohledem Celestron 355/2460 mm a CCD kamerou G2 1600.

autor: Ladislav Šmelcer