S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Na výzkum planet kroužících kolem jiných hvězd než Slunce bude zaměřena malá vědecká družice Evropské kosmické agentury ESA pojmenovaná CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite). Bude zkoumat blízké „jasné“ hvězdy, o kterých je známo, že kolem nich obíhají planety. Vypuštění družice se předpokládá v roce 2017.
V průběhu velmi přesného monitorování jasnosti hvězd budou astronomové hledat známky tzv. tranzitů, tj. poklesů jasnosti sledovaných hvězd způsobených přechodem přítomných planet přes kotouček hvězdy.
Získají tak doplňující informace o planetách objevených jinými metodami. Tato pozorování umožní například přesné změření průměru přítomných planet. V případě známé hmotnosti těchto planet bude možné vypočítat jejich hustotu. To zase poskytne určitou představu o vnitřní struktuře pozorovaných těles.
Zjištění těchto klíčových parametrů umožní astronomům lépe porozumět vzniku planet, jejichž velikosti se pohybují v rozmezí od několika hmotností Země (tzv. super-Země) až po exoplanety srovnatelné s velikostí planety Neptun ve Sluneční soustavě. To také umožní rozpoznat planety s rozsáhlými atmosférami a studovat migraci planet během vzniku a vývoje jejich mateřských planetárních soustav.
CHEOPS je první z předpokládané nové třídy malých vědeckých družic vyvinutých jako součást vědeckého programu ESA (Science Programme).
„Na základě znalosti mateřských hvězd, kolem nichž obíhají exoplanety, družice CHEOPS umožní vědcům provádět srovnávací studie planet s hmotností Země a výše s přesností, které nemůže být dosaženo při pozorováních pozemními dalekohledy,“ říká profesor Alvaro Giménez-Cañete, ředitel vědeckého výzkumu a robotiky, ESA.
Tato mise byla vybrána z 26 zaslaných návrhů. Předpokládané malé vědecké družice by měly být levné a rychle realizovatelné, aby mohly poskytnout větší flexibilitu při získávání odpovědí na nové podněty vědecké komunity.
Projekt družice CHEOPS bude realizován ve spolupráci mezi ESA a Švýcarskem. „Bude tak pokračovat úspěšná 40letá historie švýcarské vědy a průmyslu v popředí kosmického výzkumu,“ říká profesor Willy Benz, Center for Space and Habitability na univerzitě v Bernu.
Tato mise rovněž poskytne unikátní cíle pro mnohem detailnější výzkumy atmosfér obklopujících exoplanety prostřednictvím příští generace pozemních i kosmických dalekohledů, jejichž výstavba byla nyní zahájena, jako je například evropský dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope) a kosmický dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST).
Družice CHEOPS bude kroužit kolem Země po heliosynchronní oběžné dráze ve výšce 800 km nad zemským povrchem. Její životnost je plánována na 3,5 roku a část pozorovacího času bude nabídnuta k dispozici široké vědecké společnosti.
Zdroj: http://www.esa.int/esaCP/SEMXFG4S18H_index_0.html
autor: František Martinek