Nové indicie naznačují, že Mars kdysi měl rozsáhlý severní oceán

Stopy ukryté v marťanských skalách naznačují, že na rudé planetě kdysi mohl být oceán. Před miliardami let tekla voda po povrchu Marsu. Vědci se obecně shodují, že na planetě kdysi tekly řeky, ale zůstává nezodpovězená otázka: vlévaly se tyto řeky do oceánu? Nedávná studie Univerzity v Arkansasu přináší přesvědčivé geologické důkazy, které naznačují, že severní polokouli Marsu kdysi pokrýval oceán.

„Neznáme žádné formy života na Zemi ani nikde jinde ve vesmíru, které by nepotřebovaly kapalnou vodu. Čím více kapalné vody tedy na Marsu máme, tím větší je pravděpodobnost existence života,“ řekl Cory Hughes, doktorand geologických věd na Univerzitě v Arizoně a hlavní autor studie.

Aby prozkoumali geologii starověkých řek na Marsu, výzkumný tým porovnal horniny vytvořené řekami na Zemi s těmi, které byly pozorovány na Marsu. Jejich analýza zahrnovala pískovec z řeky, která před asi 300 miliony let protékala oblastí, která je dnes severozápadní částí Arkansasu.

Než Hughes přišel na Univerzitu v Arkansasu, věnoval se již několik let studiu Marsu. Rozhodl se tam pokračovat ve studiu, aby mohl spolupracovat s Johnem Shawem, docentem geologických věd a specialistou na říční delty na Zemi. Hughes věřil, že studiem geologických systémů Země získá jasnější pohled do historie a povrchových procesů na Marsu.

Závěry vědeckého týmu byly publikovány v časopise Geophysical Research Letters.

Jak řeky formují krajinu
Představte si přírodní řeku bez umělých hrází, které by určovaly její tok. Taková řeka by se neustále měnila a klikatila jako stuha napříč terénem. Řeky transportují sedimenty – částice jako bahno, jíl a kameny – které postupně mění tvar svého okolí. Tekoucí voda eroduje jeden břeh a na opačné straně ukládá písek a jemnější materiály.

Jak se řeka blíží k oceánu, její proud se zpomaluje, protože naráží na rozsáhlou, relativně klidnou vodní plochu. Tento pokles rychlosti snižuje její schopnost unášet sedimenty, což způsobuje usazování částic a tvorbu delty. S menším množstvím materiálu, který eroduje břehy řeky, se snižuje i její boční pohyb. V podstatě se koryto řeky zužuje, jak se řeka blíží k oceánu.

Tato část, kde se koryto řeky zužuje a klesá pod hladinu moře. Část řeky, která ústí do oceánu, je dlouhá. Například v případě řeky Mississippi začíná poblíž Baton Rouge, 370 kilometrů od pobřeží. Při pohledu na Mars z oběžné dráhy našel Hughes geologické důkazy o starověkých řekách.

„Jedná se o rozsáhlý proces, který probíhá, a proto jej můžeme pozorovat z vesmíru na Marsu,“ řekl Hughes. Přítomnost delt s dlouhými zátokami poskytuje silný důkaz, že na Marsu kdysi tekly velké řeky a vlévaly se do oceánu, než povrch planety před miliardami let vyschl. „Jedná se o velmi rozsáhlé delty,“ řekl Hughes. „To je silný argument ve prospěch existence starověkého oceánu nebo alespoň velkého moře.“

Proces topografické inverze
Jak mohou vědci znát kontury řeky, která vyschla před miliardami let? Jak řeka teče, gravitace stahuje nejhrubší zrna na dno koryta. Pokud řeka nakonec vyschne, jsou tyto hrubé sedimenty pohřbeny. V průběhu času se sedimenty vlivem tepla a tlaku mění na pískovec.

Na Zemi posun tektonických desek vytlačí tuto horninu na povrch a vítr a déšť pak erodují vše kromě hrubého koryta, takže na místě, kde kdysi bylo koryto, zůstane hřeben. Tento proces se nazývá topografická inverze. Pokud je vrchol hřebene tvořen pískovcem, který se kdysi nacházel na dně řeky, nazývá se invertovaný pás koryta nebo invertovaný hřeben.

Mars nemá tektonické desky, takže jeho invertované hřebeny pravděpodobně vznikly erozí jemnějších usazenin kolem pískovce. Tyto invertované hřebeny jsou důkazem dávno zmizelých řek.

Krátce po Hughesově příjezdu ho Shaw pozval na návštěvu Wedington Sandstone, skalní formace nacházející se v severozápadní části Arkansasu. Oba si uvědomili, že kamenné útesy jsou součástí rozvětvené sítě obrácených hřebenů, které vytvořila 300 milionů let stará řeka, která kdysi tekla z dnešní Indiany do moře pokrývajícího střední Arkansas.

Vědci znají proces topografické inverze již 30 až 40 let. Ale v severozápadní části Arkansasu objevili Hughes a Shaw jediný známý příklad inverzní říční delty na planetě Zemi.

„Přišel jsem sem, abych to studoval, aniž bych věděl, že to je přímo za humny,“ řekl Hughes. „Není lepšího slova, které by to popsalo, než náhoda.“

Zdroj: https://scitechdaily.com/new-clues-suggest-mars-once-had-a-vast-northern-ocean/ a https://news.uark.edu/articles/80081/did-mars-once-have-an-ocean-new-research-suggests-yes

autor: František Martinek