Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Nejprestižnější ocenění vědecké práce – Nobelova cena – bude námětem on-line přednášky, kterou ve středu 21. dubna v 18:00 hodin uspořádá naše hvězdárna. Odborný pracovník Ladislav Šmelcer se zaměří výhradně na ocenění za astronomii, jež při hodnocení významných objevů náleží do kategorie fyziky. Nabídne průřez fascinující historií, která odhalila mnohá tajemství vesmíru.
Zajímavé svědectví o zahraniční astronomické expedici vydává deník, náhodně objevený v knihovně naší hvězdárny. Od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 neuplynul ani rok, když dvacet našich astronomů vedených tehdejším ředitelem hvězdárny Bohumilem Malečkem zamířilo do Jugoslávie. Tamním kolegům měli pomoci s budováním pozorovatelské infrastruktury a popularizací astronomie.
Pozorovat noční oblohu pomocí dalekohledu a dozvědět se o vesmíru něco zajímavého mohou lidé i v místě svého bydliště. Večerní astronomická pozorování pro veřejnost nabízí městům a obcím naše hvězdárna. „Stačí zvolit si termín a vhodné místo, a rádi přijedeme, abychom divákům umožnili pozorovat noční oblohu pomocí výkonných přenosných dalekohledů a zároveň nabídli poutavý doprovodný komentář,“ říká odborný pracovník Tomáš Pečiva.
Poslední březnový den se ve Valašském Meziříčí zapsal do rekordních tabulek meteorologických měření. „Naměřili jsme maximální teplotu 22,4° C. Dosavadní rekord pro 31. březen činil 21,9° C a pocházel z roku 1968,“ konstatuje Petr Zelený, odborný pracovník naší hvězdárny. Maximální březnová teplota však zůstala nepokořena, neboť 21. března 1974 truť teploměru vyšplhala až na 22,9° C.
Naše hvězdárna je pro veřejnost sice uzavřena, ale pěkné počasí a velikonoční volno můžete využít k domácímu pozorování noční oblohy. Dáme vám malý návod. Můžeme začít třeba tím, že když budou Velikonoce, pokusíme se najít různé symboly svátků jara. Z nich ten nejznámější – vajíčko – má ve vesmíru dokonce tři zástupce.
Astronomický kroužek při naší hvězdárně je otevřen všem mladým zájemcům. Každou středu v 16 hodin, bezpečně on-line z domova a nově i bez zaplaceného školného. Virtuální schůzky členů kroužku jsou nyní přístupné všem a zdarma. Stačí se jen připojit. „Chceme dát příležitost proniknout do tajů astronomie a příbuzných oborů také dětem ze vzdálenějších míst,“ vysvětluje vedoucí kroužku a odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.
Průlomové okamžiky v historii lidstva budou námětem on-line přednášky s názvem Objevy a vynálezy, jež změnily svět, kterou ve středu 24. března v 18:00 hodin uspořádá naše hvězdárna. Namísto prostého přehledu důležitých mezníků v životě lidské společnosti nabídne odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus posluchačům neotřelý, dílem filozofický pohled na danou problematiku.
Osm pozorovatelů z Česka, Slovenska a Argentiny se v tomto měsíci zapojilo do pozorovací kampaně, jejíž koordinací byla pověřena naše hvězdárna. Předmětem jejich zájmu byla eruptivní hvězda s označením AD Leo. Po čtyři noci pořizovali její fotometrická data, zatímco v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově se zaměřili na její spektra.
Den hvězdáren a planetárií proběhne v pátek 19. března v celém Česku. Naše hvězdárna při tom nebude chybět. Letošní třetí ročník celostátní akce, jejímž cílem je přiblížit veřejnosti činnost hvězdáren a planetárií a přispět k popularizaci astronomie a příbuzných vědních oborů obecně, se vzhledem k pandemické situaci uskuteční pouze ve virtuálním prostoru. Co zajímavého jsme pro vás připravili?
Na obloze se schyluje k nevšednímu úkazu. Trojice planet – Saturn, Jupiter a Merkur – se ve středu 10. března po 5. hodině ráno seskupí nízko nad jihovýchodním obzorem. Čtvrtým účastníkem vesmírného dostaveníčka bude Měsíc ve tvaru úzkého srpku. Setkání Saturnu a Jupiteru s Měsícem nebývá běžné. Celý úkaz navíc ozvláštní přítomnost Merkuru.