Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Zhruba půl století patří seminář s názvem Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie, pořádaný naší hvězdárnou, mezi nejvýznamnější domácí oborové události roku. Setkání věnované aktuálnímu dění v kosmonautice, raketové technice a kosmických technologiích, přípravě a průběhu vesmírných projektů i výsledkům kosmického výzkumu se uskuteční i letos. Bude ale trochu jiné...
Zimní počasí o sobě dává vědět. Naše hvězdárna zaznamenala první mrazové dny. V porovnání s nejchladnějšími končinami Česka se tady zima připomíná zatím nesměle. „Prvním mrazovým dnem, kdy minimální teplota ve dvoumetrové výšce klesla pod bod mrazu, byl pátek 6. listopadu. To jsme naměřili -0,7 stupně Celsia,“ informuje odborný pracovník hvězdárny Petr Zelený.
Příprava nových a úprava stávajících výukových programů je náplní projektu nazvaného Společné motivační vzdělávání pro mladé, jímž se nyní zabývá naše hvězdárna. „Snažíme se vymyslet a v praxi ověřit programy, které by zejména dětem, mládeži a rodinám s dětmi objasnily podstatu fyzikálních a jiných jevů, s nimiž se běžně setkávají, a principy fungování techniky, kterou používají,“ upřesňuje odborná pracovnice hvězdárny Naďa Lenžová.
Po dlouhém půstu se mohou astronomové opět zaměřit na pozorování Slunce. Bezmála tři roky trvalo období slunečního minima, v němž projevů aktivity na naší mateřské hvězdě výrazně ubylo. To se nyní začíná měnit, i ke spokojenosti pracovníků naší hvězdárny, kteří se pozorováním Slunce dlouhodobě zabývají.
Prostranství před hlavní budovou naší hvězdárny bude plné života, barev a vůní. Na ploše několika stovek čtverečních metrů vznikl přírodní parčík, který se stal ozdobou celého areálu. Jeho proměna trvala s technologickými přestávkami necelé 3 měsíce a přišla na 1,7 milionu korun.
Začíná projektování stavby výzkumného, vzdělávacího a inovačního centra pro mladé v areálu naší hvězdárny. Její ředitel Lior Lenža tento čtvrtek podepsal smlouvu na zhotovení projektové dokumentace pro společné povolení se zátupci společnosti JaP architects ze Zlína.
Činnost astronomického kroužku při naší hvězdárně nezastavil ani koronavirus. Jeho členové kroužku si dnes namísto obvyklého setkání ve hvězdárně dali „videoschůzku“ na sociální síti. Nebylo to poprvé. Obdobný způsob bezpečné komunikace zvolili už během jarního nouzového stavu. „Tentokrát jsem dětem vyprávěl na téma Galaxie a vesmírné cestování,“ prozradil vedoucí kroužku a odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.
Povodňové stupně, dosahované v těchto dnech na vodních tocích, mají původ v rekordních srážkách. Letošní říjen není ještě ani v polovině, a už je nejdeštivějším měsícem od roku 1957, kdy naše hvězdárna zahájila meteorologická měření. „Od počátku měsíce jsme zaznamenali 146,2 milimetru srážek, zatímco za celý dosud rekordní říjen roku 1974 to bylo 132,4 milimetru,“ konstatuje odborný pracovník hvězdárny Petr Zelený.
Členové astronomického kroužku při naší hvězdárně pronikli do základů mikrobiologie. Pomocí agaru vytvořili v Petriho miskách vhodné prostředí pro kultivaci. Potom do nich mluvili přes roušky i bez nich, aby se na povrchu zachytily kapénky slin. Také odstřihli drobné kousky roušek, šátků a respirátorů a společně s kulturami v Petriho miskách je podrobili mikroskopickému zkoumání.
Observatoř v Ondřejově u Prahy si členové astronomického kroužku při naší hvězdárně vybrali za cíl exkurze, kterou podnikli druhou říjnovou sobotu. „Chceme, aby děti viděly, kde se dělá skutečná věda, jak vypadají profesionální přístroje a aby si nabyté vědomosti porovnaly se skutečnými zážitky,“ připomněl smysl návštěvy vedoucí kroužku a odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí