Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Zhruba půl století patří seminář s názvem Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie, pořádaný naší hvězdárnou, mezi nejvýznamnější domácí oborové události roku. Setkání věnované aktuálnímu dění v kosmonautice, raketové technice a kosmických technologiích, přípravě a průběhu vesmírných projektů i výsledkům kosmického výzkumu se uskuteční i letos. Bude ale trochu jiné...
Zimní počasí o sobě dává vědět. Naše hvězdárna zaznamenala první mrazové dny. V porovnání s nejchladnějšími končinami Česka se tady zima připomíná zatím nesměle. „Prvním mrazovým dnem, kdy minimální teplota ve dvoumetrové výšce klesla pod bod mrazu, byl pátek 6. listopadu. To jsme naměřili -0,7 stupně Celsia,“ informuje odborný pracovník hvězdárny Petr Zelený.
Příprava nových a úprava stávajících výukových programů je náplní projektu nazvaného Společné motivační vzdělávání pro mladé, jímž se nyní zabývá naše hvězdárna. „Snažíme se vymyslet a v praxi ověřit programy, které by zejména dětem, mládeži a rodinám s dětmi objasnily podstatu fyzikálních a jiných jevů, s nimiž se běžně setkávají, a principy fungování techniky, kterou používají,“ upřesňuje odborná pracovnice hvězdárny Naďa Lenžová.
Po dlouhém půstu se mohou astronomové opět zaměřit na pozorování Slunce. Bezmála tři roky trvalo období slunečního minima, v němž projevů aktivity na naší mateřské hvězdě výrazně ubylo. To se nyní začíná měnit, i ke spokojenosti pracovníků naší hvězdárny, kteří se pozorováním Slunce dlouhodobě zabývají.
Prostranství před hlavní budovou naší hvězdárny bude plné života, barev a vůní. Na ploše několika stovek čtverečních metrů vznikl přírodní parčík, který se stal ozdobou celého areálu. Jeho proměna trvala s technologickými přestávkami necelé 3 měsíce a přišla na 1,7 milionu korun.
Začíná projektování stavby výzkumného, vzdělávacího a inovačního centra pro mladé v areálu naší hvězdárny. Její ředitel Lior Lenža tento čtvrtek podepsal smlouvu na zhotovení projektové dokumentace pro společné povolení se zátupci společnosti JaP architects ze Zlína.
Činnost astronomického kroužku při naší hvězdárně nezastavil ani koronavirus. Jeho členové kroužku si dnes namísto obvyklého setkání ve hvězdárně dali „videoschůzku“ na sociální síti. Nebylo to poprvé. Obdobný způsob bezpečné komunikace zvolili už během jarního nouzového stavu. „Tentokrát jsem dětem vyprávěl na téma Galaxie a vesmírné cestování,“ prozradil vedoucí kroužku a odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.
Povodňové stupně, dosahované v těchto dnech na vodních tocích, mají původ v rekordních srážkách. Letošní říjen není ještě ani v polovině, a už je nejdeštivějším měsícem od roku 1957, kdy naše hvězdárna zahájila meteorologická měření. „Od počátku měsíce jsme zaznamenali 146,2 milimetru srážek, zatímco za celý dosud rekordní říjen roku 1974 to bylo 132,4 milimetru,“ konstatuje odborný pracovník hvězdárny Petr Zelený.
Členové astronomického kroužku při naší hvězdárně pronikli do základů mikrobiologie. Pomocí agaru vytvořili v Petriho miskách vhodné prostředí pro kultivaci. Potom do nich mluvili přes roušky i bez nich, aby se na povrchu zachytily kapénky slin. Také odstřihli drobné kousky roušek, šátků a respirátorů a společně s kulturami v Petriho miskách je podrobili mikroskopickému zkoumání.
Observatoř v Ondřejově u Prahy si členové astronomického kroužku při naší hvězdárně vybrali za cíl exkurze, kterou podnikli druhou říjnovou sobotu. „Chceme, aby děti viděly, kde se dělá skutečná věda, jak vypadají profesionální přístroje a aby si nabyté vědomosti porovnaly se skutečnými zážitky,“ připomněl smysl návštěvy vedoucí kroužku a odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.