Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Osm pozorovatelů z Česka, Slovenska a Argentiny se v březnu zapojilo do pozorovací kampaně, jejíž koordinací byla pověřena naše hvězdárna.
„Předmětem našeho zájmu byla eruptivní hvězda s označením AD Leo. Po čtyři noci jsme pořizovali její fotometrická data, zatímco v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově se zaměřili na její spektra. Pozorovali je dalekohledem, jehož zrcadlo má průměr dva metry,“ informuje odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer.
Eruptivní hvězdy patří do kategorie proměnných hvězd, které se vyznačují náhlými zjasněními, jež mohou trvat od jednotek až po desítky minut. „Zpravidla jsou to hvězdy chladnější a menší než naše Slunce. Obecně je označujeme jako takzvané červené trpaslíky. V naší Galaxii představují nejméně polovinu všech hvězd,“ vysvětluje odborný pracovník hvězdárny.
Pozornost astronomů se soustředila na četnost erupcí, jež způsobují náhlá zjasnění hvězdy. Na základě zjištěných dat budou schopni zhruba odhadnout celkovou uvolněnou energii. „U těchto hvězd to mohou být hodnoty desetkrát až tisíckrát větší, než u největších slunečních erupcí,“ připomíná Šmelcer a dodává, že s pomocí spektrálních dat z Ondřejova by mohli určit rovněž teploty v oblastech, kde erupce vznikají.
Pozorovací kampaň proběhla pod vedením Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Mezi pozorovateli převažovali členové Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, kteří plně využili jasné oblohy. „Na výsledky kampaně si budeme muset ještě počkat. Zpracování dat je docela náročné a potrvá několik týdnů,“ uzavírá astronom.
autor: Josef Beneš