Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Osm pozorovatelů z Česka, Slovenska a Argentiny se v březnu zapojilo do pozorovací kampaně, jejíž koordinací byla pověřena naše hvězdárna.
„Předmětem našeho zájmu byla eruptivní hvězda s označením AD Leo. Po čtyři noci jsme pořizovali její fotometrická data, zatímco v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově se zaměřili na její spektra. Pozorovali je dalekohledem, jehož zrcadlo má průměr dva metry,“ informuje odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer.
Eruptivní hvězdy patří do kategorie proměnných hvězd, které se vyznačují náhlými zjasněními, jež mohou trvat od jednotek až po desítky minut. „Zpravidla jsou to hvězdy chladnější a menší než naše Slunce. Obecně je označujeme jako takzvané červené trpaslíky. V naší Galaxii představují nejméně polovinu všech hvězd,“ vysvětluje odborný pracovník hvězdárny.
Pozornost astronomů se soustředila na četnost erupcí, jež způsobují náhlá zjasnění hvězdy. Na základě zjištěných dat budou schopni zhruba odhadnout celkovou uvolněnou energii. „U těchto hvězd to mohou být hodnoty desetkrát až tisíckrát větší, než u největších slunečních erupcí,“ připomíná Šmelcer a dodává, že s pomocí spektrálních dat z Ondřejova by mohli určit rovněž teploty v oblastech, kde erupce vznikají.
Pozorovací kampaň proběhla pod vedením Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Mezi pozorovateli převažovali členové Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, kteří plně využili jasné oblohy. „Na výsledky kampaně si budeme muset ještě počkat. Zpracování dat je docela náročné a potrvá několik týdnů,“ uzavírá astronom.
autor: Josef Beneš
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí