Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Když se řekne led na Marsu, obvykle se nám představí póly, kde ho můžeme zřetelně vidět pomocí sond a dokonce i pozemními dalekohledy. Póly jsou však obtížně dostupné, a to ještě více vzhledem k omezením průzkumu v této oblasti kvůli možné biologické kontaminaci. Vědci již dlouho doufají, že najdou vodu blíže k rovníku, což by ji zpřístupnilo lidským průzkumníkům. Na Marsu jsou části středních šířek, které vypadají jako ledovce, pokryté silnými vrstvami prachu a hornin. Opravdu tyto útvary ukrývají obrovské zásoby vody poblíž míst, kde by lidé mohli poprvé vkročit na rudou planetu? Podle nového článku M. A. de Pabla a jeho spoluautorů, nedávno publikovaného v časopise Icarus, by tomu tak mohlo být.
Klíčem by mohl být malý sopečný ostrov v Antarktidě, známý jako Deception Island. Je to sopka, která pokryla některé mohutné ledovce kolem sebe popelem a prachem z řady erupcí v 60. a 70. letech minulého století. Autoři se domnívají, že na Marsu objevili sopku s podobnou historií, známou jako Hecates Tholus.
Hecates Tholus je starověká štítová sopka na Marsu, která má mnoho stejných rysů jako sopka Deception Island. A protože víme, že pod nánosy v Antarktidě se nachází led, znamenalo by to, že podobné útvary by se mohly nacházet i pod usazeninami obklopujícími Hecates Tholus.
Na Marsu existuje několik „nezpochybnitelných“ útvarů, které silně naznačují přítomnost ledovců, spíše než jen uvolněné horniny, nebo dokonce horniny stmelené malým množstvím ledu. Prvním jsou trhliny. Každý badatel vám řekne, jak absurdně nebezpečné tyto útvary na Zemi jsou, ale klíčovým rysem těch na ostrově Deception Island je, že jsou viditelné z vesmíru, zejména v blízkosti tzv. „čelních stěn“ ledovce – strmého, téměř svislého útesu, který tvoří nejvyšší část ledovce. Podobné útvary jsou viditelné z vesmíru u sopky Hecates Tholus a takové jasné, viditelné trhliny by nebyly patrné, kdyby se pod nimi nacházela pouze hornina. Konkrétně tyto trhliny znamenají, že se pod povrchem usazenin ze sopky stále pohybuje pevné ledové jádro.
Dalším nesporným důkazem je přítomnost tzv. bergschrundů. Jedná se o zřetelné, hluboké trhliny, které se tvoří na vrcholu ledovce. Všechny bergschrundy jsou technicky vzato typem trhliny, i když jsou mnohem větší a vznikají ve srovnání s typickými příklady velmi specifickým procesem. Některé příklady bergschrundů poblíž Hecates Tholus dosahují délky až 600 m a jsou jasným důkazem toho, že alespoň v jednom okamžiku docházelo k aktivnímu pohybu ledu.
Posledním důkazem je efekt buldozeru – konkrétněji přítomnost „tlačných morén“ na dně údolí útvarů Deception i Hecates Tholus. Když se ledovce pohybují, fungují jako buldozery, tlačí před sebou masivní kameny a zanechávají za sebou hrbolatý terén. Podobné tvary, jaké jsou vidět u sopky Deception, jsou opět viditelné v okolí Hecates Tholus, což naznačuje, že v určitém okamžiku se v oblasti nacházel aktivní ledovec.
Pokud tedy tyto ledovce skutečně existují, jak mohly přežít miliony let, aniž by se odpařily? Autoři navrhují dvoustupňový proces. Zaprvé, když se vytvořily trhliny, část ledu sublimovala, ale tyto díry byly poté pokryty prachem, který chránil nově odkrytý led před další sublimací. Nakonec to vedlo ke vzniku mělkých „žlabů“, které na Marsu skutečně vidíme, místo skutečných trhlin.
Jednou otázkou pro vědce, kteří bedlivě sledují průzkum Marsu, je – proč tam radar SHARAD (Mars SHAllow RADar sounder) nic neviděl. Pokud na rovníku existuje podpovrchový ledovec, jistě by jej radar na sondě Mars Reconnaissance Orbiter dokázal objevit. Fyzika radaru SHARAD na strmém svahu sopek nefunguje dobře, takže je obtížné získat jasný obraz o tom, co se nachází pod prachem a usazeninami. Abychom tomu skutečně lépe porozuměli, budeme potřebovat vzorky z povrchu, ať už od robotů nebo astronautů.
Ale součástí článku je i další, nevyslovený důsledek. Pokud se na Marsu skutečně nacházejí obrovské ledovce skryté poblíž sopky Hecates Tholus, může se nacházet spousta dalších ledovců skrytých i poblíž jiných mohutných sopek. Článek IX Smlouvy o vesmíru z roku 1967 vyžaduje průzkum jiných těles Sluneční soustavy tak, aby se zabránilo „škodlivé kontaminaci“ nebeských těles. Mnoho lidí interpretovalo tuto klauzuli tak, že se průzkumníci musí vyhýbat marťanským pólům, kde existují důkazy o dostatku vody. Pokud se ukáže, že na celém Marsu je voda, pohřbená pod usazeninami ze sopek, znamená to, že tyto oblasti jsou pro průzkumníky také tabu?
Na to ukáže odpověď jen čas – a možná se nikdy nedozvíme, zda se kolem těchto sopek nachází voda, dokud tam skutečně nepošleme průzkumníky – na dálku toho můžeme dělat jen omezené množství. Existují návrhy misí, které by mohly debatu vyřešit, ale prozatím si budeme muset počkat na definitivní informace o tom, zda je okolí marťanských sopek pokryto ledovci – a mezitím se možná lépe podívat na Deception Island v našem okolí.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí