Astronomové zachytili první záblesk supererupce mladého slunce

Na přiloženém obrázku je umělecké znázornění výronu koronální hmoty z hvězdy EK Draconis. Žhavější a rychlejší vyvržená hmota je zobrazena modře, zatímco chladnější a pomalejší výron je znázorněn červeně.

Tady dole na Zemi si toho obvykle nevšímáme, ale Slunce často vyvrhuje do vesmíru obrovské masy plazmatu. Tyto situace se nazývají koronální výrony hmoty (CME – coronal mass ejections). Pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a pozemních dalekohledů v Japonsku a Koreji astronomové nyní detekovali signály multiteplotní CME od EK Draconis, mladé hvězdy typu G hlavní posloupnosti podobné Slunci, která se nachází 112 světelných let daleko v souhvězdí Draka.

„Vědci se domnívají, že když byly Slunce a Země mladé, byla naše hvězda tak aktivní, že CME mohly ovlivnit vznik a vývoj života na Zemi,“ řekl astronom Kosuke Namekata a jeho kolegové z Kjótské univerzity. „Předchozí studie dokonce ukázaly, že mladé hvězdy podobné Slunci často produkují silné erupce, které daleko převyšují největší sluneční erupce v moderní historii. Obrovské CME z mladého Slunce mohly vážně ovlivnit rané prostředí Země, Marsu a Venuše.“

Nicméně, do jaké míry exploze na těchto mladých hvězdách vykazují CME podobné těm na Slunci, zůstává nejasné. V posledních letech byla chladná plazma CME detekována během optických pozorování na Zemi. Vysoká rychlost a očekávaný častý výskyt silných CME v minulosti však zůstaly nejasné.

Ve své studii se autoři zaměřili na EK Draconis, mladý sluneční analog s odhadovaným stářím 50–125 milionů let.

Efektivní teplota, poloměr a hmotnost hvězdy, která je také známá jako EK Dra a HD 129333, z ní činí jednu z nejlepších aproximací pro mladé Slunce.

„Hubble pozoroval emisní čáry v dalekém ultrafialovém záření citlivé na horkou plazmu, zatímco tři pozemní dalekohledy současně pozorovaly čáru vodíku H-alfa, která sleduje chladnější plyny,“ uvedli astronomové. „Tato simultánní spektroskopická pozorování v různých vlnových délkách nám umožnila zachytit v reálném čase jak horké, tak i studené složky výronu.“

Tato pozorování poskytují první důkaz o multiteplotní CME z EK Draconis.

„Zjistili jsme, že horká plazma o teplotě 100 000 K byla vyvržena rychlostí 300 až 550 km/s, následovaná asi o deset minut později chladnějším plynem o teplotě asi 10 000 K rychlostí 70 km/s,“ uvedli astronomové.

Horká plazma nesla mnohem větší energii než chladná, což naznačuje, že časté silné koronální výrony (CME) v minulosti mohly vyvolávat silné rázy a energetické částice byly schopné erodovat nebo chemicky měnit rané planetární atmosféry.

Teoretické a experimentální studie podporují klíčovou roli, kterou mohou hrát silné CME a energetické částice při iniciaci biomolekul a skleníkových plynů, které jsou nezbytné pro vznik a udržení života na rané planetě. Tento objev má proto zásadní důsledky pro pochopení obyvatelnosti planet a podmínek, za kterých se život objevil na Zemi a možná i jinde.

Článek byl publikován v časopise Nature Astronomy.

Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/coronal-mass-ejections-young-sun-like-star-14312.html a https://www.nao.ac.jp/en/news/science/2025/20251028-okayama.html

autor: František Martinek