Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
NGC 7496, dynamická spirální galaxie s příčkou, která se nachází 24 milionů světelných let daleko v souhvězdí Jeřába, je domovem supermasivní černé díry a aktivních oblastí, kde vznikají hvězdy. Kombinovaná pozorování kosmickými i pozemními dalekohledy odhalují vesmírnou souhru prachu, záření a vodíkových oblaků, které formují její vývoj.
Nejnovější snímek týdne pořízený Hubbleovým vesmírným dalekohledem HST představuje NGC 7496, galaxii vzdálenou více než 24 milionů světelných let v souhvězdí Jeřába. Tato prašná spirální galaxie má jasnou centrální příčku tvořenou hvězdami táhnoucími se přes její jádro. V jejím středu leží supermasivní černá díra, která přitahuje plyn a hmotu, což z NGC 7496 činí příklad galaxie s aktivním jádrem.
Pozorování galaxie napříč spektrem
Aby astronomové lépe porozuměli struktuře a aktivitě NGC 7496, studovali ji v mnoha formách světla, od rádiových vln po ultrafialové záření. Tato pozorování jim pomáhají prozkoumat její energetické jádro, hustá prachová mračna, která ji zahalují, a procesy, které vytvářejí nové hvězdy. HST tuto galaxii poprvé zkoumal v rámci programu Physics at High Angular Resolution in Nearby GalaxieS (PHANGS). Spolupráce PHANGS kombinuje silné stránky několika světových observatoří, včetně Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA), Very Large Telescope (VLT) a James Webb Space Telescope (JWST), spolu s HST. Je pozoruhodné, že NGC 7496 byla vůbec první galaxií, kterou Webbův teleskop studoval ze vzorku PHANGS.
Tato spirální galaxie byla pozorována v rámci programu Physics at High Angular Resolution in Nearby GalaxieS (PHANGS), což je rozsáhlý projekt, který zahrnuje pozorování mnoha galaxií z několika vesmírných a pozemních dalekohledů, aby pomohl vědcům studovat všechny fáze cyklu formování hvězd, od formování stálic v prachových oblacích plynu až po energii uvolňovanou v procesu, který vytváří složité struktury odhalené na nových snímcích z Webbova teleskopu.
Odhalení zrození hvězd pomocí ultrafialového světla
Každý z těchto dalekohledů poskytuje jedinečný pohled na NGC 7496. Hubbleovo ostré ultrafialové snímkování odhaluje shluky nově vzniklých hvězd vyzařujících intenzivní energii. Zkoumáním těchto detailů mohou astronomové určit stáří a hmotnosti mladých hvězd a zjistit, kolik jejich světla je tlumeno okolním prachem.
Nová data osvětlují ohnivá mračna galaxie
Dřívější snímek NGC 7496 pořízený Hubbleovým teleskopem byl sdílen v roce 2022. Nový pohled přidává nová pozorování, která zdůrazňují brilantní hvězdokupy zahalené v červených oblacích zářícího vodíku. Tato zjištění pomáhají vědcům studovat zářící mlhoviny, které vznikají při explozi hmotných hvězd jako supernovy, a ty, které dávají vzniknout novým generacím hvězd.
Zdroj: https://scitechdaily.com/hubble-captures-a-dazzling-spiral-galaxy-alive-with-birth-and-destruction/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí