Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, teprve třetí známý návštěvník z oblastí mimo Sluneční soustavu, se s přiblížením k periheliu, bodu nejblíže Slunci, zjasňuje mnohem rychleji, než se očekávalo. Ze Země se kometa v posledním měsíci nacházela téměř přímo za Sluncem, což pozemní pozorování v tomto klíčovém období prakticky znemožňovalo. Tým astronomů místo toho kometu pozoroval pomocí vesmírných observatoří.
Vstupte do neobvyklé skupiny pozorovatelů – observatoří pro monitorování Slunce. Výzkumníci Qicheng Zhang z Lowellovy observatoře a Karl Battams z americké námořní výzkumné laboratoře si uvědomili, že kosmické sondy určené ke sledování sluneční koróny mohou také sledovat kometu během její blízké konjunkce s naší hvězdou. Pomocí přístrojů na palubách družic STEREO-A, SOHO a GOES-19 zachytili dramatickou proměnu komety.
Jejich zjištění bylo pozoruhodné. Mezi polovinou září a koncem října, kdy se kometa 3I/ATLAS přiblížila ke Slunci z přibližně 2 astronomických jednotek na pouhých 1,36 AU, její jasnost dramaticky vzrostla. Tým vypočítal, že jasnost komety se zvyšovala úměrně inverzní hodnotě heliocentrické vzdálenosti na 7,5, což je výrazně strmější zjasnění než dříve pozorované tempo, když byla kometa dále od Slunce. Pro srovnání, většina komet se s přiblížením ke Slunci zjasňuje postupně a led se mění na plyn. Tento mezihvězdný návštěvník se zjasňuje zhruba dvojnásobnou rychlostí, než je typické, což naznačuje, že se na jeho povrchu děje něco neobvyklého.
Pozorování také odhalila, že kometa se jeví zřetelně modřejší než sluneční světlo, což je varovným signálem, že k jejímu viditelnému jasu podstatně přispívají plyny, nikoliv jen prach. Dřívější pozorování odhalila, že prach komety je načervenalý, takže tento modrý posun je obzvláště pozoruhodný. Vědci se domnívají, že za toto neobvyklé zbarvení jsou zodpovědné emise molekul, jako je kyanogen a možná i amoniak.
Snímky z koronografu GOES-19 rozlišily kometu jako rozsáhlý objekt s viditelnou atmosférou neboli komou, která se vzdaluje asi na čtyři obloukové minuty. Tato zářící obálka plynu a prachu obklopující jádro potvrzuje, že 3I/ATLAS aktivně uvolňuje materiál s tím, jak se sluneční ohřev zesiluje. Kometa dosáhla perihelia 29. října a výpočty týmu naznačují, že se mohla zjasnit na přibližně 9. magnitudu, což je dostatečně jasné, aby byla viditelná i menšími amatérskými dalekohledy. Nyní, když se vynořuje zpoza Slunce a v listopadu a prosinci se vrací na temnou oblohu, budou mít pozemní pozorovatelé příležitost podrobně prostudovat tohoto mezihvězdného vetřelce.
Co způsobilo takové rychlé zjasnění, zůstává otevřenou otázkou. Vědci spekulují, že neobvyklé chování komety by mohlo pramenit z jejího složení, vysoké rychlosti přiblížení nebo možná zvláštnostmi, které získala během své dlouhé cesty mezihvězdným prostorem.
Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/3iatlas-brightens-dramatically-as-it-swings-past-the-sun
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí